Vysoké sankce za neplnění emisních cílů stanovené pro letošní rok ohrožují podle premiéra Petra Fialy (ODS) konkurenceschopnost a životaschopnost evropského automobilového průmyslu.

Evropská komise proto musí podle premiéra přehodnotit svoje nereálné požadavky, které můžou znamenat horší dostupnost evropských vozidel a ohrožují pracovní místa v autoprůmyslu.

Pro letošek platí limit pro průměrné emise CO2 u vyráběných aut v jednotlivých automobilkách na úrovni 93,6 gramu na kilometr, což je o 19 procent méně než loni. Pokuta je pak 95 eur (zhruba 2380 korun) za každý gram nad limit krát počet registrovaných vozidel.

„Navrhovali jsme zrušení pokut, ale jako přijatelný kompromis se jeví zavedení pětiletého průměrného referenčního rámce na roky 2025 až 2029 pro 15procentní snížení emisí. Tento návrh umožňuje výrobcům prokazovat shodu na víceleté bázi, nikoli ročně. Zároveň neomezuje stávající cíl snížení emisí CO2 a nesnižuje celkový počet elektromobilů uvedených na trh EU v následujících letech,“ uvedl Kupka.

‚Je třeba dohnat konkurenci‘

„Je potřeba změnit podmínky, které nyní brání evropským automobilkám dohánět technologický náskok konkurence. Musíme zajistit pro občany dostupné evropské automobily a zachovat tisíce pracovních míst v automobilovém průmyslu,“ dodal Kupka.

Podle něj by sankce za neplnění emisí omezily investice automobilek do dalších inovací a zdražily jejich výrobu. Například výroba elektromobilů v Evropě je podle něj o 30 procent dražší než v Číně.

Na aktuální strategický dialog s automobilkami má navázat Průmyslový akční plán EU pro automobilový sektor, který bude obsahovat konkrétní prosazované změny. Tento plán má začátkem března předložit eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.

Úspěšný boj proti klimatickým změnám nelze podle ministra dopravy vést bez konkurenceschopného a životaschopného průmyslu. Podle Kupky je potřeba nejen zabránit hrozícím vysokým pokutám za neplnění klimatických cílů, ale také rychleji revidovat zákaz spalovacích motorů v roce 2035.

K iniciativě České republiky a Itálie se přidaly i Francie a Německo. Zákaz spalovacích motorů by se podle Kupky mohl revidovat v druhé polovině letošního roku, a ne až v roce 2026, jak bylo původně plánováno.

Kupka také zmínil, že vláda dál pracuje na podpoře vzniku takzvané gigafactory pro výrobu baterií do aut. „V krátkém čase se ukáže, že budeme mít možnost vyrábět baterie i u nás,“ uvedl.

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent HDP Evropské unie. V současnosti zaměstnává v celé Evropské unii třináct milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává 500 000 lidí.

Iniciativa v autoprůmyslu je dalším počinem Česka při vytváření takzvané Aliance pro konkurenceschopnost, v rámci které se spojuje s dalšími zeměmi k prosazování konkrétních cílů pro udržení konkurenceschopnosti Evropy.

Česko v rámci Evropy prosazuje i další kroky k posílení konkurenceschopnosti, například posílení surovinové bezpečnosti, snížení cen energií nebo omezení byrokracie o více než navrhovaných 25 procent.

Mezi dalšími prosazovanými návrhy pro autoprůmysl je omezení evropských dotací jen na budování infrastruktury nebo podporu inovací, zavedení technologické neutrality bez zákazů nebo upřednostňování některých řešení a pružný legislativní rámec pro technologické novinky, zejména využití AI a autonomních systémů řízení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít