Dá se počasí na horách vůbec předvídat?
Samozřejmě, že dá. Sám jsem byl včera v Tatrách na Gerlachu (Gerlachovském šítu – hora na slovenské straně Tater, pozn. red.) a věděli jsme, že bouřky přijdou. Člověk musí túru naplánovat tak, aby se vrátil hodinu předtím, než má bouřka začít. Pokud to nestíhá, je mnohem lepší cestu ukončit a neriskovat, že vás to zastihne nahoře.

Je potřeba sledovat předpověď počasí - ne z jednoho, ale z několika zdrojů. Také existují simulace bouřek, které jsou přesné na hodinu dopředu. Takže když vím, že bouřka do hodiny přijde, musím si spočítat, jestli budu pokračovat, vrátím se, nebo se uklidím na nějaké relativně bezpečné místo. V horách za bouřky sice neexistuje absolutně bezpečné místo, vždycky hrozí úraz, ale riziko jde snížit.

Jak zachytit blížící se bouřku, pokud člověk nemá možnost sledovat předpověď? Jde to vypozorovat z přírody okolo?
To je těžší, ale jde to třeba z bouřkových mraků. Před blesky také vzniká statická energie, ze které člověku vstanou vlasy, ale to už je bouřka hodně blízko. Vstávání vlasů na hlavě je takové poslední varování předtím, než blesk udeří.

Platí, že se bouřky vyskytují v horách až po poledni a turisté se jim mohou vyhnout tím, že vstanou a na túru vyjdou dřív?
Počasí se v poslední době rapidně mění, takže je potřeba ho častěji sledovat, ale ano, dříve to platilo. Obecně bývají bouřky až od jedenácti hodin dopoledne. Dříve taky platilo, že v Tatrách to bouřilo hlavně v červenci a srpnu už ne, což už se dnes říct nedá.

Lidé v Polsku se během bouřky podle místních médií při chůzi drželi řetězů. Jak moc špatný nápad to podle vás byl?
Řetěz je jako hromosvod, když do něj blesk práskne, chytnou to všichni v okolí. Ani se ho nemusí držet, stačí, když je kolem mokro. Rozhodnutí to bylo velmi špatné.

Má cenu pokusit se před bouřkou utéct?
Běh rozhodně zvyšuje pravděpodobnost zásahu bleskem, protože utíkající člověk vyčnívá z terénu. A to, co je v terénu nejvyšší, schytá zásah.

Jak se má tedy člověk, který se v horách ocitne uprostřed bouřky, zachovat?
První zásadou je zahodit všechny železné věci. Dalším problémem je voda, protože je vodivá. Nejlepší je najít místo, které je relativně suché, dát bokem železné věci, sednout si na batoh nebo na lano a pokusit se co nejméně vyčnívat z prostředí. Klidně se schovat do nějakého důlku. Člověk by měl také být alespoň dva metry od stěny. To jsou ale obecné zásady, nic nezaručí stoprocentní bezpečí.

Když už k zásahu blesku dojde, jaká je první pomoc?
První je třeba zjistit, jestli zasaženému tluče srdce, protože po přímém zásahu pravděpodobně vypne. Pokud nebije, musí se začít s masáží. Pak se řeší to ostatní, nejčastěji popáleniny. Sám jsem nezažil, že by někoho blesk zasáhl, ale potkal jsem se s lidmi, kteří ho přežili.

Myslíte si, že včerejší tragédie vysokohorskou turistiku nějak ovlivní?
Doufám, že ano. My horští vůdci jsme na horské podmínky trénovaní, máme zodpovědnost za své klienty, dlouhodobě se připravujeme a sledujeme předpověď počasí, vstáváme ve tři čtyři hodiny ráno, abychom byli z túry včas zpět… Ale masoví turisté si vstanou v devět, pak vyrazí a bouřka je zastihne na vrcholku. Nedej bože, aby byl v okolí řetěz nebo ocelový kříž, jak se to stalo v Polsku. Doufám, že se lidé začnou více informovat, změní své chování v horách a začnou dodržovat bezpečnostní pravidla.

Michaela Prucková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít