Podle policejních statistik z více jak 60 procent můžou za nehody sami cyklisté. Nejčastější příčinou je nezvládnutí řízení, kdy střety často končí tragicky. „V roce 2015 zemřelo celkem 68 cyklistů a v roce 2015 jich bylo 40," říká mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová s tím, že problematické je často i nedání přednosti.

Brněnský spolek Brnem na kole nebo pražské sdružení Auto*mat vyhrazené pruhy pro cyklisty vítají. Václav Filer z Auto*matu, ale upozorňuje na nebezpečná místa, která jsou hlavně před křižovatkami.

„Z pravidla v křižovatkách jsou jízdní pruhy pro auta užší, to znamená, že mimo křižovatky cyklista projede podél aut, ale před křižovatkou už se vedle nich nevejde."

Pruhy jsou také často namalované blízko zaparkovaných vozidel a cyklistům hrozí těžká zranění od dveří, které nepozorný řidič těsně před nimi náhle otevře. Třeba loni při takové nehodě zemřel v Brně ulici v Pekařce známý architekt Petr Hurník.

Asi největší rozpočet pro cyklisty má Praha, která loni do výstavby cyklostezek a cyklopruhů investovala 48 miliónu korun. Téměř na 30 trasách má město čidla a denně po nich projede v průměru asi 3 tisíce kolařů.

Hůře je na tom Brno, kde v loňském roce postavili cyklistům asi jen 2 kilometry stezek nebo pruhů. Podle Michala Šindeláře ze spolku Brno na kole, ale spíš výstavba pruhů pro cyklisty stagnuje. Na to reagoval brněnský magistrát slovy mluvčího Filipa Poňuchálka. Ten řekl, že letos postaví další pruhy pro cyklisty v Novolíšeňské a v Olomoucké ulici.

Luděk Hubáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít