Umíme vypiplat dítě, které se narodí ve 23. týdnu. Je to ale v jeho zájmu? ptá se neonatoložka
Péče o předčasně narozené děti existuje od 19. století, co se ale mění teprve v posledních letech, je, že se rodiče miminek dotýkají. „Snažíme se, aby i předčasně narozené děti mohly mít po narození adaptaci na těle matky a ne v inkubátoru,“ srovnává v pořadu Houpačky Radia Wave neonatoložka Blanka Zlatohlávková, která se v oboru pohybuje od 80. let. Klade si ale otázku, o jak velké děti se dokáží ještě lékaři postarat.
Největší změnou, kterou si péče o předčasně narozené děti v posledních dekádách prošla, je podle lékařky Zlatohlávkodé otevření jednotek intenzivní péče rodičům.
Co potřebují předčasně narozené děti ze všeho nejvíc? Jaké mají matka a dítě možnosti být po narození co nejvíc spolu? Poslechněte si Houpačky s neonatoložkou Blankou Zlatohlávkovou
„Je to spolupráce rodičů s personálem při péči o dítě. A pak taky důraz na mateřské mléko, které se dá i obohatit. Mateřské mléko je první personalizovaná medicína, to je pro mě naprosto fascinující,“ říká lékařka.
„Nejnovější doporučení taky říkají, že nezralé děti by se měly klokánkovat nejmíň osm, ideálně 24 hodin denně. A ukazuje se, že děti, které mohou být hned po narození s matkou kůže na kůži, se adaptují lépe,“ upozorňuje.
Péče bolí
Hranice životaschopnosti předčasně narozeného dítěte není přesná, neurčuje ji žádný zákon.
‚Měla jsem pocit, že zabiju vlastní dítě.‘ Příběh ženy, která po umělém oplodnění rozhodovala o osudu embryí
Číst článek
„V Česku je to 23. nebo 24. týden, kdy budeme zahajovat aktivní péči. Ale až do ukončeného 25. týdne má být tohle posouzení individuální. Do této doby mohou rodiče vyjádřit přání péči nezahajovat,“ říká Zlatohlávková, která se věnuje i etickým otázkám záchrany extrémně nedonošených dětí.
„Podle našich aktuálních statistik jde domů 62 procent dětí narozených ve 23. týdnu těhotenství. A teď je tu otázka – Je to málo? Je to moc? A my to nedovedeme předpovědět. Dítě možná půjde domů, ale bude v pořádku? Bude mít nějaké závažné postižení? Co je nejlepší zájem extrémně nezralého dítěte?“ ptá se.
I předčasně narozené dítě cítí bolest, připomíná lékařka.
„Ta intenzivní péče bolí. Není to bez vedlejších následků. My ho můžeme vypiplat. Ale stojí to utrpení za to? Přálo by si tohle to dítě?“ pokračuje s otázkami Zlatohlávková.
Přehřáté spermie bránily přirozenému otěhotnění. Lékaři přesto hledali příčinu u ženy
Číst článek
„Je spravedlivé, aby trpěly všechny děti ve 20. týdnu, kdy je naděje na přežití a dobré přežití bez následků hodně malá? Většina těch dětí zemře. Anebo je lepší obětovat těch pár, co by mohly přežít dobře, aby ostatní děti netrpěly? To jsou etické otázky,“ popisuje se lékařka.
Sama si ale vzpomíná na holčičku, která po narození ve 23. týdnu vážila 390 gramů.
„Když ji kolega přinesl z porodního sálu, řekla jsem mu, že se snad zbláznil. Bylo hodně těžké tomu věřit,“ vzpomíná lékařka na jeden ze svých případů. „A když jsem ji jako patnáctiletou potkala v metru s její kamarádkou, nepoznala bych, která z nich se narodila jako nedonošená,“ uzavírá.
Poslechněte si celý podcast Houpačky, audio je nahoře v článku.
