Flexitariánství. Jaké trendy v jídle přinese rok 2022
Máme už bezmála polovinu února a já si přesto jako každoročně položím otázku: co nás může letos v gastronomii potkat? Je jisté, že to nebude žádná revoluce. Svět a my s ním se zabývá horšími věcmi, než co si připravíme na talíř. Ovšem i tak návyky z let minulých a všeobecně akceptované novinky o zdravém stravování se přece jenom pomalu, ale jistě prosazovaly a budou prosazovat i nadále.
Moderní trendy obecně přijímáme, aniž bychom tomu věnovali pozornost, a já konstatuji, že jsou většinou prospěšné. Konečně, posuďte sami.
Máte tušení, o co jde?
Třeba takové flexitariánské hnutí a s ním spojené jídlo. Nebudu vás napínat, o co jde, a jedním dechem dodávám, že se jedná o hnutí, které je na vzestupu. Některé společnosti zabývající se gastronomií dokonce tvrdí, že se jedná o hlavní trend roku 2022. Tyto prognózy platí především pro Velkou Británii a ta je, jak známo, v řadě věcí v čele, koneckonců tu vzniklo i vegetariánství, ale je dobře, že ji časem doženeme a vyrovnáme se.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
Tedy flexitariánská strava není z jiné planety, jde tak trochu o upravené, chcete-li flexibilní uvolněné vegetariánství, a teď pozor: které umožňuje konzumovat i maso. Většinou jde o libové maso nebo drůběž, maso z divoké, ulovené zvěře, případně ekologicky chované. Je patrné, že je za tím potřeba snížit uhlíkovou stopu, a snahu o zjišťování původu surovin také nelze vyčítat, ale naopak podpořit.
Najdeme v tom prvek ekologický, etický i vedoucí k ochraně přírody a jejích zdrojů. Možná to někomu zní až moc nadneseně, ale pokud hnutí prosazuje potraviny s vysokou kvalitou, jasným původem a jejich střídmou konzumaci, má to hodně do sebe. Britská společnost Waitrose, provozující supermarkety s kvalitními potravinami, zjistila, že 70 % dotázaných zákazníků potvrdilo, že uhlíková stopa jejich jídla je pro ně důležitá.
Jenom doufám, že na obalech nepřibude další velký štítek s původem a „rodokmenem“ baleného produktu informující o jeho uhlíkové stopě. To bych se v supermarketech cítila jako v knihovně.
Zjištění vcelku překvapující
Práce z domova, tzv. home office, je vynuceným trendem, který se nemohl nedotknout našich stravovacích a pitných návyků. Zůstanu opět v Británii a na úvod konstatuji, že tam vzrostla spotřeba vajec o 68 %, slaniny a pečiva o více jak 20 %. Na snídani je najednou více času, neboť jsme ho dosud trávili v dopravních prostředcích vezoucích nás do kanceláří a jiných pracovišť. Tím jsme byli okrádáni o čas a šanci se pořádně nasnídat. Bylo zvykem se cestou zastavit v nějakém kavárenském řetězci, koupit si kávu do kelímku a k tomu něco malého k zasycení, to vše zhltnout a hned se věnovat pracovní náplni.
Oslaďme si život s Dolly Parton. Banánový dort s kokosem
Číst článek
Zvýšené prodeje uvedených potravin ukazují na renesanci pravé anglické snídaně, k vejci, slanině a toastu totiž stačí přidat fazole a opečené rajče, resp. žampiony a máme anglický snídaňový zázrak na stole. Novým nastupujícím trendem tedy je větší a lepší snídaně.
Zmínila jsem houby a zůstanu u nich. Jejich spotřeba je také na vzestupu a právem se začínají zařazovat do kategorie superpotravin. Poptávka po nich roste a tím i tlak na průmyslové pěstování. Je to znát, neboť nabídka v obchodech se očividně rozšiřuje i díky trendům vegetariánství a veganství. Zvláště u nich je to pochopitelné.
Jeden příklad za všechny: hlíva ústřičná je oblíbená díky své masové struktuře a směle nahradí i u nás oblíbené dršťky. Přidám jednu překvapivou informaci: z hub se vaří i nealkoholická piva, k tomu se především používá houba zvaná korálovec ježatý (lví hříva), který roste i u nás. Obě houby se dají pořídit i ve formě kapslí, coby doplněk stravy nejen vegetariánů a veganů.
V Británii je zpět dosud trochu utlumený zájem o japonská jídla, jako například Umami pasta, což je delikátní chutná přísada se zázvorem. Padesátiprocentní nárůst je zaznamenán i u sushi, současným trendem je i výroba „domácího“ sushi. K tomu musím podotknout, že v Anglii mají pro jeho přípravu mnohem dostupnější čerstvé a kvalitnější ingredience než u nás.
Letošním trendem bude stejně jako minulý rok pulsující a lahodná kuchyně Levanty. Kuchyně regionu Levanta odkazuje na sedm zemí východního Středomoří – Kypr, Sýrii, Libanon, Turecko, Jordánsko, Izrael a Palestinu. Sám název Levanta odkazuje na východ slunce, což se mi zdá velmi příznačné. Kuchyně těchto zemí má jedno společné: úžasné chutě, nezvyklé textury a zářivé pokrmy.
Není to nic jiného, než co předvádí Yotam Ottolengi, kuchařská hvězda v Británii, původem z Izraele. Jeho jméno pro mnohé z nás dříve znělo jako ze vzdáleného vesmíru, nyní je to náš miláček, který nás naučil hummus a libanonské předkrmy mezze a ukázal nám skvělé pokrmy vegetariánské kuchyně. Já mám ráda kuchyni východního Středomoří, často připravuji oblíbená jídla jako falafel, tabouleh či používám pasty z granátového jablka.
Neočekávaným trendem je rostoucí záliba v kořeněných jídlech, především jde o indické koření Garam masala a kardamom, které jsou na nejvyšším stupni oblíbenosti. Bez nich totiž pořádné kari neuvaříte.
Z Orientu se vrátím zpět do kulinářských trendů Západu. Zde jsou stále populárnější rostlinná mléka jako například mandlové nebo ovesné, ovšem nutno podotknout, že jejich míra zatížení přírody a tedy záchrany planety je diskutabilní. V poslední době se objevilo i bramborové mléko švédské firmy Dug, které je k mání opět v potravinovém řetězci Waitrose, ale ještě jsem neměla možnost ho ochutnat. Až nastane čas, dám vědět.
Staronové trendy
Na výsluní se stále derou pokrmy připravované z mořských řas. Takoví Velšané jsou jídlem z mořských řas proslavení, podávají je nejenom jako součást anglické snídaně, což beru jako výraz „vzdoru“, ale v prodeji nabízejí množství pokrmů z velšských mořských řas, pesta z mořských řas a zpracované chaluhy. V této části Británie kupodivu roste i obliba tradiční korejské a mexické kuchyně, která je rozmanitá a uspokojí každého gurmána. Velšané jsou prostě jiní nejenom jazykem a keltskou minulostí, ale i chutěmi.
Krušné hory gastronomické a houbový eintopf
Číst článek
I přes výše uvedené trendy i zde klesá spotřeba masa a dosahuje až dvacetiprocentního úbytku, více se hledí na kvalitu než na kvantitu. Ryby nelze z trendů jídla vynechat. Všimla jsem si, že se pomalu zabydlují i v našich kuchyních. Je to dáno nabídkou, která se sice pomalu, ale přesto vylepšuje, i když nejde zrovna o nejlevnější potravinu.
To nejlepší nakonec
Horkým trendem letošního roku jsou nenápadné květy ibišku. Není to neznámá záležitost, v Mexiku se tradičně ibišek suší a louhuje pro pikantní nealkoholický nápoj aguas frescas (studený ovocný nápoj). V západní Africe se z květů ibišku vyrábí čaje bissap nebo zobo. Podobné čaje a sirupy jsou oblíbené i u nás.
Nás však jistě zasáhne nastupující trend, kdy květy ochutnáme ve formě ovocných pomazánek a jogurtů. Já se na jogurty z květů ibišku moc těším.
A úplně na závěr slibuji, že si některé letošní kulinářské trendy v budoucnu společně připravíme.
