Ženy upřednostňují domácí porody ze strachu, musíme změnit přístup k rodičkám, vyzývá porodník
Středočeský kraj uložil historicky první pokutu porodní asistentce Haně Johance Kubaňové za účast na domácím porodu. Za přestupek má zaplatit 120 tisíc korun. Dochází ke zbytečné kriminalizaci práce porodních asistentek, nebo je třeba na průběh domácích porodů přísně dohlížet? V pořadu Pro a proti o tom diskutovali právnička Sandra Pašková z Ligy lidských práv a přednosta gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleš Roztočil.
„Mnoho žen vyhledává domácí porody proto, že mají traumatickou zkušenost z předchozích porodů. Ministerstvo zdravotnictví neustále argumentuje bezpečností rodiček a dětí, ale neasistovaný domácí porod je daleko nebezpečnější než asistovaný. Nerozumím motivaci ministerstva odrazovat porodní asistentky od výkonu jejich povolání,“ kritizuje právnička Sandra Pašková z Ligy lidských práv.
Dodává, že asistované domácí porody jsou podle vědeckých studií pro vícerodičky srovnatelně bezpečné jako porody v porodnicích. „Mnoho žen je navíc rozhodnutých rodit doma, ať už s asistentkou, nebo bez ní,“ podotýká právnička, jejíž kolegyně potrestanou porodní asistentku zastupuje.
„Zahraniční zkušenosti ukazují, že je dostačující, aby porodní asistentka byla u porodu sama bez lékaře. Ostatně je to vysokoškolsky vzdělaná odbornice na vedení fyziologického porodu,“ řekla Sandra Pašková.
„Myslím, že i porod v porodnici by měla vést porodní asistentka, protože ona je odbornice na fyziologický porod, zatímco lékař je odborník na patologie. Její kompetence by měly být zachovány v rozsahu, jaký jí dává evropské právo, včetně vyhodnocení stavu, kdy se porod stává rizikovým,“ dodává Pašková.
Nečekané komplikace
Také podle přednosty gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleše Roztočila patří fyziologický porod do rukou porodní asistentky a rizikový do rukou lékaře – ten ale musí vždy být v dosahu, což u domácích porodů není možné.
Roztočil také odmítá tvrzení Paškové o existenci průkazných vědeckých studií. Upozorňuje na to, že ať už je žena sebezdravější, mohou při porodu nastat komplikace: „Je to nepředvídaná hypoxie plodu a poporodní krvácení. To může nastat kdykoli.“
„Porodní asistentka hypoxii plodu nevyřeší – to se řeší klešťovým porodem nebo císařským řezem. Život ohrožující krvácení může postihnout kteroukoli ženu a asistentka někde v bytě by ho asi těžko zvládala. Na to je třeba nemocnice,“ myslí si Aleš Roztočil.
„Řešíme něco, co je na západ od našich hranic naprosto marginální záležitost. Kromě Nizozemska domácí porody nikde nepřesáhly jedno procento. Musí se změnit systém přístupu k rodičkám na našich 93 porodnických pracovištích,“ upozorňuje Roztočil.
Ženy podle něj dávají přednost domácím porodům ze strachu z toho, co už v porodnici zažily, nebo mohou zažít. „Ženám už nevyhovuje příkaznické porodnictví a doporučené postupy. Pokud budeme respektovat přání rodiček, které jsou v souladu s naším zákonodárstvím, tak nebudou vyhledávat domácí porody,“ tvrdí.
