Pět let od začátku pandemie. ‚Případy covidu už jsou méně časté, přebila je chřipka,‘ popisuje lékař
Přesně před pěti lety nejvyšší autority oficiálně připustily, že virus SARS-CoV-2 je hrozbou širokého rozsahu. „Jedna z mála věcí, která nás posunula v té pandemii, je to, že se zlepšila diagnostika a zvýšila se její dostupnost,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Marek Štefan, hlavní konziliární lékař Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
S odstupem času víme, že virus si vyžádal sedm milionů životů. Skutečný počet úmrtí se ale odhaduje až třikrát větší. Covid nikam nezmizel, i když dnes podle odborníků nepředstavuje plošně takové riziko jako v prvních fázích. Jaké nástroje má po těch pěti letech medicína, aby se s tímhle onemocněním vyrovnala?
Jak jste řekl správně, je to pět let, co jsme se poprvé potkali s tímto virem. Naštěstí můžeme říct, že teď už je to infekce, která se zařadila do řady dalších respiračních infekcí, ať už virových, nebo bakteriálních, které nás vždycky trápí během respirační sezony.
Poslechněte si rozhovor s lékařem Markem Štefanem o šíření koronaviru a dopadech „long covidu”
Naštěstí máme k dispozici účinné očkování, kdy se očkovací látka vždy aktualizuje podle aktuálně kolující varianty viru. Máme k dispozici několik antivirotik, to znamená léků přímo s účinkem na viry, které můžeme používat zejména u rizikových pacientů, kteří mají vyšší riziko přechodu infekce do těžší fáze, případně do hospitalizace nebo úmrtí.
Dá se říct, jaké skupiny dobře reagují na antivirotika. Jsou tyto preparáty dostatečně dostupné?
Podle mých informací dostupné jsou, může je předepisovat lékař jakékoliv specializace i praktický lékař. Jsou jasně definovaná kritéria, u kterých pacientů to má smysl dávat a u kterých jsou antivirotika indikovaná.
Jsou to hlavně pacienti vyššího věku nad 65 roků, případně pacienti mladší, kteří mají nějaké komorbidity, to znamená třeba nějaké chronické onemocnění srdce, plic a dalších orgánů, kteří jsou ve vyšším riziku nějaké těžší komplikace toho onemocnění.
Předpokládám, že antivirotika jsou cílená na tento virus. Vyvíjejí se ale také třeba nějaká širokospektrální antivirotika?
Širokospektrální antivirotika, tento pojem úplně nepoužíváme. My ho používáme spíš v oblasti antibiotik, kde se bavíme o bakteriích a účinku na více různých bakteriálních druhů.
Koronavirus podle CIA unikl z čínské laboratoře. ‚Velmi nepravděpodobné,‘ reaguje Peking
Číst článek
U antivirotik to většinou jsou léky, které jsou přímo na míru dané tomu viru. Působí právě na určitý typ viru. Pravda, některá z antivirotik mají účinek širší, že působí i na jiné viry, ale v současné době se používají v podstatě pouze na koronavirus SARS-CoV-2.
Respirační sezona
Co se týče očkování, které jste zmiňoval, komu byste ho doporučil podstoupit a kdy?
Myslím si, že je to veliká analogie s chřipkou, kdy teď máme vytlačenou problematiku koronaviru chřipkovou epidemií. Případy koronaviru jsou relativně málo časté, a naopak to přebila chřipka.
Tam, kde indikujeme chřipku, to znamená u lidí, kteří mají nějaké vyšší riziko komplikací – typicky zase starší věk nebo nějaké orgánové komplikace – určitě doporučujeme dokonce kombinaci v jedné době očkovat se proti chřipce a koronaviru, typicky tedy na podzim před zahájením respirační sezony, aby pacienti byli chráněni až do jara před těmito dvěma virovými onemocněními.
V době, co se objevuje covid, ještě koluje spousta dalších infekcí, třeba mykoplazmové infekce a tak dále. Všechny tyhle infekce se projevují podobně. Dokážou je odborníci rozlišit?
Jedna z mála věcí, která nás posunula v té pandemii, je to, že se zlepšila diagnostika a zvýšila se její dostupnost. Mluvím tedy hlavně o PCR vyšetření, kdy hlavně v nemocnicích nebo ambulancích, které jsou napojeny na nemocnice, máme k dispozici PCR panely, kde máme zároveň v jednom výtěru několik patogenů.
26:51
Očkování proti covidu funguje, zachránilo miliony životů. Příští hrozba je virus chřipky, říká Konvalinka
Číst článek
Dokážeme tak u pacienta relativně rychle zjistit, která infekce to je. Jak jste také říkal správně, respirační příznaky – ať už mluvíme o mykoplazmě, starých koronavirech, které tady kolovaly už dlouho, nebo o chřipce – bývají velice podobné a pouhým vyšetřením, poslechem plic pacienta nebo podíváním se do krku úplně neodlišíme, co to přesně za virus nebo bakterii to je.
V souvislosti s koronavirem se ještě mluví o takzvaném long covidu. Umíme tyhle komplikace diagnostikovat, umíme je léčit?
Možná bych vysvětlil tu problematiku, protože to jsou dvě věci, které se někdy můžou míchat dohromady. Jedna věc takzvaně pravý long covid. To je to, že pacient má dlouhodobou infekci tím virem, který se dokonce v opakovaných výtěrech dokáže prokázat PCR testem.
Má třeba dlouhodobý kašel, dlouhodobý zápal plic. To jsou pacienti naštěstí vzácní, ale jsou to hlavně ti, kteří si nedokážou z nějakého důvodu vyvinout imunitu – třeba pacienti po transplantacích, pacienti na chemoterapii, pacienti na imunosupresivní terapii, která tlumí imunitní systém.
To je ten pravý long covid, kdy má pacient třeba několik týdnů nebo i déle trvající infekci, která se relativně obtížně léčí třeba i kombinací antivirotik a dalších opatření.
4:46
Lékaři mi řekli, že to do půl roku odezní, říká pacientka. Přes dva roky nepracuje kvůli long covidu
Číst článek
Pak je něco, čemu se také říká long covid, ale spíš bychom tomu měli říkat post covid. To může být pacient jakýkoliv, nejenom ten rizikový, ale ten s běžným průběhem infekce. Může mít protahovanou nebo déletrvající únavu, která může trvat třeba tři měsíce. A může se to kombinovat s různými dalšími nespecifickými příznaky.
To je věc, kterou vídáme i u jiných infekcí. Je to zřejmě něco, co má společné rysy s takzvaným chronickým únavovým syndromem.
Post covid byl zřejmě častější na začátku pandemie u počátečních variant viru. Musím říct z vlastní zkušenosti, že těch pacientů nevídáme tolik. Jsou to spíš jednotky případů, kteří po covidu mají takové dlouhodobé potíže. Znovu zdůrazňuji, nejsou způsobené dlouhotrvající infekcí virem, ale spíše poinfekčními následky.
