Spát méně než sedm hodin je rizikové, ve spánku se mozek připravuje na bdělost, říká profesor Šonka
„Člověk je biologicky denní tvor. Proto je důležité být vzhůru v době, kdy je světlá část dne, tedy alespoň většinu doby, kdy je světlo. A exponovat se slunečními svitu,“ nabádá profesor Karel Šonka z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
„Moderní společnost posouvá večerní usínání dál a dál. A pokud posouvá i probouzení do dopoledne, tak má člověk nepřirozený cirkadiální rytmus, a to přispívá k různým postižením, které zčásti souvisí s tím, že je málo vystaven slunečnímu svitu,“ míní Šonka ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Ve spánku se totiž mozek připravuje na další bdělost. „Bez dostatečného spánku je schopnost mozku vykonávat všechny funkce, které organismus vyžaduje, nedokonalá,“ varuje.
Spánek se účastní paměťových funkcí, regulace nálady a celého duševního stavu.
Šonka uznává, že potřeba spát krátce, nebo dlouho je individuální. „Záleží do určité míry na tom, jak efektivně člověk dobu spánku využije. Protože jsou různá spánková stadia a některá jsou důležitější, některá méně. A zdá se, že kdo je schopen odespat v relativně krátkém času ta důležitá spánková stadia a spánek není příliš krátký, tak to může pro něj být výhodné, protože ušetří trochu času.“
„Obecně bychom ale neměli spát méně než sedm hodin, protože velké populační studie ukazují, že kdo spí méně, jsou v riziku některých nemocí,“ dodává Šonka.
Poslechněte si celé Studio Leonardo. Karla Šonky se Andrea Skalická ptá třeba na to, jak poznat poruchy spánku a jak se dají léčit.
