Českému zdravotnictví chybí programy prevence nemocí, pomoci má mezioborová spolupráce lékařů

České zdravotnictví je podle evropského srovnání 14. nejlepší. O žebříčku Euro health consumer index 2019 informoval Ústav zdravotnických informací a statistiky. Skvělých výsledků dosahuje v akutní péči, horší je to v následné a primární. Chybí programy na prevenci onemocnění jako je třeba diabetes nebo kardiovaskulární choroby.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Praktický lékař Oto Košta z Olomouce se 10. října také připojil k protestu. Ordinace zůstaly otevřené, lékaři měli na rukávech černé pásky (na snímku).

Češi podle ministra navštíví lékaře 11 krát za rok, a to i kvůli tomu, že chodí od jednoho specialistovi k druhému.(ilustrační foto) | Foto: Luděk Peřina | Zdroj: ČTK

Do dvou let proto chtějí kardiologové společně s praktiky spustit screeningový program, který by měl u lidí odhalit problémy dříve než začnou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak si české zdravotnictví stojí v porovnání s Evropou - v čem je silné a kde má naopak slabá místa?

„Měl jsem problémy, že jsem padal, že se mi zamotala hlava, já jsem spadl a nemohl jsem se zvednout,“ vypráví Zdeněk Hostek, jak se u něj před lety začalo projevovat srdeční selhávání.

Tím v Česku trpí asi 600 tisíc lidí. Problémům by se ale dalo předcházet včasným záchytem. Česká kardiologická společnost proto společně s praktickými lékaři připravuje screeningový program.

„Je to projekt, který by měl začít v roce 2021, bude se týkat řádově dvou až dvou a půl milionů osob. Chceme screenovat všechny pacienty nad 50 let věku, k těm základním rizikovým faktorům patří krevní tlak, cholesterol, zejména LDL, pak BMI, dál k tomu patří i problematika srdečních arytmií,“ vyjmenovává kardiolog Miloš Táborský, na co se lékaři u lidí zaměří. Právě primární prevence je něco, v čem Česko ztrácí na okolní země, říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek a vysvětluje, jak to zlepšit.

„Zavádět tyto programy, posilovat kompetence praktiků, bojovat proti kouření a posilovat programy odvykání tabáku, posilovat screeningové programy. Nemáme propracované celonárodní programy primární prevence a v tomto hodnocení dostáváme mínusové známky,“ říká Dušek.

Od jednoho k druhému

Dalším slabým místem je podle Duška mezioborová spolupráce a celková organizace péče. „Ti lidé pak často jezdí záchrankou na akutní lůžka a velmi často na těch akutních lůžkách umírají po mnoha opakovaných hospitalizacích, třeba třech v posledním měsíci života. A tomuhle se dá částečně předejít,“ uzavírá.

Samota je stejné zdravotní riziko jako 15 cigaret denně. Na věku nezáleží

Číst článek

Síť lůžkových hospiců přitom podle předsedy České společnosti paliativní medicíny Ondřeje Slámy v Česku není tak špatná. „Celkem 17 v České republice s nějakou kapacitou 450 lůžek, ale v těch hospicech, které jsou takovou vlajkovou lodí té paliativní péče, tam zemřou jen 3 % lidí. 97 % umírá úplně v jiných prostředích, právě většina z nich na akutních interních odděleních, geriatrických odděleních, v LDN,“ říká Sláma.

Právě organizaci péče vnímá jako jeden z nejpalčivějších problémů českého zdravotnictví i šéf resortu Adam Vojtěch za hnutí ANO.

„Proto dnes cílíme na podporu primární péče, urgentních příjmů v nemocnicích, to si myslím, že to zlepší organizaci péči v nemocnicích, a zefektivní ji, tam já vidím velký potenciál - zlepšení vůbec organizace péče - jak má fungovat, kam má pacient jít jako první, jak má být jeho péče řízena, aby v tom systému nebloudil,“ vysvětluje Vojtěch.

Češi podle ministra navštíví lékaře 11 krát za rok, a to i kvůli tomu, že chodí od jednoho specialistovi k druhému. Posílení role praktických lékařů tak vítají i zástupci pacientů, říká šéfka Koalice pro zdraví Jana Petrenko.

„Potřebujeme skutečně, aby ten praktický lékař byl ten koordinátor a stal se z toho rodinný doktor a nejenom praktik, který předepíše recept, ten primární doktor by měl být ten, který ovládá diagnózu toho pacienta, může ho doporučit a může mu vysvětlit, co má následovat, to je první krok k tomu, aby ten pacient nemusel sám vyhledávat svou péči a hledat ji,“ uzavírá Petrenko.

Praktici se už teď můžou starat o nenáročné diabetiky nebo vyléčené onkologické pacienty. Do budoucna by k nim mohli přibýt ještě třeba lehčí astmatici.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme