Za kaz na stálých zubech si může každý sám, za kazy na mléčných jsou zodpovědní rodiče, říká lékařka
„První kontakt se zubařem by neměl být na lékařské pohotovosti s bolestí – to trauma s dětmi roste celý život,“ upozorňuje dětská stomatoložka Eva Míšová. Sehnat dětského zubaře je ale obtížné, přestože péče o dětský chrup by podle ní měla začít s prvním zubem a nejlépe ještě předtím.
„Za kaz na stálém chrupu si už může každý sám, protože každý už má přístup k informacím a ví, že si zuby má čistit. Ale za kaz na dočasném zubu je odpovědný rodič,“ srovnává stomatoložka v pořadu Houpačky Radia Wave.
Kdy začíná péče o první zuby? „Už v těhotenství. A první návštěva by měla proběhnout s první zoubkem,“ říká dětská stomatoložka Eva Míšová. Poslechněte si celý rozhovor
Péče o dětské zuby podle ní začíná už v době, kdy je žena těhotná. „Stomatologové jí totiž můžou vysvětlit, jaké jsou třeba vhodné dudlíky – ty ortodontické – a hygienické pomůcky na první zoubky. Tím bude maminka na příchod miminka připravená. Ale ta opravdová péče samozřejmě začíná až s prvním dětským zubem. To je čas navštívit poprvé zubního lékaře,“ doporučuje Míšová.
První dětské zuby mohou rodiče čistit prstovým gumovým kartáčkem. „Čistí, ale spíš je to masáž. Je možné na kartáček přidat uklidňující gel a masírováním pomoci zoubkům prořezat se ven a dětem tak ulevit od bolesti a diskomfortu,“ doporučuje stomatoložka.
Následně by měli rodiče přejít na dětské zubní kartáčky. „Spousta malých dětí používá kartáčky pro dospělé, protože rodiče ani neví, že existují přímo pro děti. Pak je ale kartáček moc velký, dětem se nevejde do úst a nevyčistí zuby vzadu,“ říká stomatoložka.
Starostové desítek obcí v kraji apelují na stát kvůli chybějícím zubařům
Číst článek
Do dvou let by dětem mělo stačit množství zubní pasty o velikosti zrnka rýže, později o velikosti hrášku. „Od roku 2019 platí vyhláška, že dětské pasty mají obsahovat 1000 ppm fluoridových iontů. A firmy to dodržují,“ říká stomatoložka.
Užitečné je použít pomůcky na barvení zubního plaku, které dětem ukážou, kde jim na zubech zůstal plak.
Někdy podle Míšové rodiče neví, z čeho se zuby dětem kazí. „Například přislazují dětem čaje, dávají džusy a odšťavněné šťávy, tedy sladké a kyselé,“ zdůrazňuje.
„Dospělí by měli dětem pomáhat s čištěním do dvanácti let. Dentální hygiena se hodí každému dítěti, žádný malý pacient nemá excelentní zubní hygienu, jeho manuální zručnost ještě není dostatečná,“ říká Míšová a zdůrazňuje, že hlavní je opravovat každý kaz. Děti by proto měly chodit na kontrolu dvakrát do roka.
„Zubní kaz je infekční a je možné, že když má dítě v puse ložisko těchto bacilů, začnou se kazit i zuby vedle. Za kazy na dočasném zubu jsou zodpovědní rodiče,“ dodává.
Někdy si ale děti zuby čistit nechtějí a rodiče s nimi musí doslova bojovat. Stomatoložka doporučuje netlačit na pilu a někdy čištění jednoduše vzdát.
„Měli jsme malého pacienta, který čistění nesnášel, až z toho zvracel. Doporučili jsme mamince ubrat, chlapci zuby nečistit a místo toho čistit psovi. A pak už to šlo, když si může zuby čistit pes, proč ne chlapeček. Problém je, že chceme to nejlepší, ale jdeme na to někdy silou,“ myslí si.