V šestnácti k volebním urnám. V Belgii budou europoslance volit i mladí Češi
Už jen hodiny zbývají do začátku voleb do Evropského parlamentu. Zatímco v Česku a většině dalších států Evropské unie mohou šestnácti a sedmnáctiletí lidé toto hlasování nanejvýš se zájmem sledovat, v Belgii do něj i aktivně zasáhnou. Mladí lidé od šestnácti let tam totiž letos vůbec poprvé mohou volit europoslance. K volebním urnám vyrazí i děti, které se narodily českým rodičům, ale jejich domovem je Belgie.
Je půl čtvrté odpoledne a z brány střeženého areálu Evropské školy v bruselské čtvrti Ixelles se sunou proudy dětí a teenagerů. Mezi nimi i čtveřice mladých lidí, kteří se mezi sebou baví Česky – všem je šestnáct nebo sedmnáct let a jejich rodiče jsou Češi, kteří většinou pracují pro unijní instituce.
Už jen hodiny zbývají do začátku voleb do Evropského parlamentu. V Belgii do voleb aktivně zasáhnou i mladí ve věku šestnáct a sedmnáct let
Markéta Kokořová v Belgii žije od svých dvou let. „Připadám si skoro jako Belgičanka. V rodině už dost dlouho řešíme politiku a co se děje v našem okolí. S mámou si o tom dost povídáme. Vysvětlovala mi, jak funguje Evropská unie. Myslím si, že ty základy chápu,“ říká Markéta, která se rozhodla zapsat do belgického seznamu voličů. A prý už také ví, koho bude volit.
4:17
Naštvaní farmáři, hnůj v ulicích a růst krajní pravice. Eurovolby v Belgii rozhodne i zemědělství
Číst článek
„A hlavně jsem rozhodnutá, koho volit nebudu. Vlaams Belang (Vlámský zájem), což je dost nacionalistická strana v severní Belgii. Vystupují proti imigraci. A jelikož já jsem Češka a žiju v Belgii, tak přece nebudu volit proti sobě,“ vysvětluje Markéta. A dodává, co je pro ní v jejích prvních volbách důležité: „Jde mi o sociální hodnoty. A samozřejmě pro mě osobně je důležitá moje budoucnost a tím myslím hlavně zelenou budoucnost, takže je důležité to, jak se strany staví ke Green dealu,“ dodává.
Markétina spolužačka Anna Collinsová se v Belgii narodila, má tedy belgické občanství, a tak se na ni automaticky vztahuje povinnost volit, jelikož účast ve volbách je v Belgii ze zákona povinná. K volbám by Anna ale šla, i kdyby nemusela. „Mě to nijak neobtěžuje. Já bych ráda šla volit pokaždé,“ uvedla.
Na své první volby se Anna poctivě připravovala. „Přečetla jsem si nápady kandidátů – co chtějí udělat pro Evropu a pro Belgii. A rozhodovala jsem se podle toho, co je pro mě důležité a co si myslím, že by mohli zvládnout. Důležitý je pro mě přístup k válce na Ukrajině, protože vím, že to může ohrozit i Česko a země, které jsou mi blízké. A podstatné je pro mě také životní prostředí,“ dodává Anna.
Povinnost odrazuje
O snížení věkové hranice pro účast v evropských volbách rozhodla Belgie v roce 2022. Letošní volby do Evropského parlamentu jsou tak první, kterých se šestnáctiletí a sedmnáctiletí obyvatelé země zúčastní. Pokud nemají přímo belgické občanství, mohou se i tak nechat zapsat na voličský seznam. Tím pádem se pak na ně ale bude vztahovat povinnost volit i ve všech dalších volbách v Belgii. A to právě některé mladé lidi odrazuje.
„Volit každé čtyři roky, když se na tento seznam přihlásíme, by bylo komplikované,“ říká sedmnáctiletý Lukáš. A podobně uvažuje i jeho spolužák Jáchym Klíma. „Já se bohužel k volbám nechystám, přemýšlel jsem o tom, probíral jsem to s rodiči, ale nakonec jsme se shodli, že spíš ne, protože by mě potom celým životem provázela povinnost volit každé čtyři roky,“ vysvětluje Jáchym.
21:01
Mladí v Evropském parlamentu musí být vidět, jinak neexistují, říká politická aktivistka
Číst článek
Registrovaným voličům, kteří k urnám nedorazí, hrozí teoreticky pokuta ve výši 40 až 80 eur. V praxi ji ale úřady vymáhají jen zřídka. Belgická vláda navíc letos ujistila, že přestože povinnost volit v evropských volbách se nově formálně vztahuje i na šestnácti a sedmnáctileté, úřady od nich v případě neúčasti sankce vymáhat nebudou.
Lukáš i Jáchym politickou situaci v Belgii sledují. Ale důležitější je pro ně stále dění v Česku. „Sleduji především česká média. Vím, koho bych volil,“ říká Jáchym.
A to platí i pro dalšího jejich spolužáka – Jakuba Pilaře. „Radši si počkám dva roky a v osmnácti pak půjdu volit v České republice. Sleduju dění v Česku, sleduji česká média. A samozřejmě ty strany znám, mám to nastudované, ale jsem rád, že si mohu nechat ještě dva roky na rozmyšlenou,“ říká Jakub, který žije v Belgii od svých šesti měsíců.
Klima a sociální cítění
Belgie, a zejména pak Brusel, je velkým mixem lidí ze všech koutů Evropy. Zhruba čtvrtinu obyvatel belgické metropole tvoří podle Bruselského institutu pro statistiku a analýzu lidé pocházející z jiných členských států Evropské unie. A tak se zde k evropským volbám přirozeně chystají kromě českých teenagerů i další mladí lidé, kteří by ve své domovské zemi volit zatím nemohli.
Mezi nimi je i šestnáctiletý Lars Nummelin, který pochází ze Švédska a v Belgii už žije skoro dvanáct let. Stejně jako pro oslovené prvovoliče z Česka, je pro něho v politice důležité sociální cítění či klimatické otázky.
„U politických stran mi záleží na tom, aby prosazovaly stejná práva pro všechny, snižování životních nákladů a také méně moci korporacím. Tíhnu spíš k levici,“ vysvětluje Lars. A oceňuje, že Belgie hranici pro účast ve volbách jako jedna z mála zemí Evropské unie snížila. „Myslím, že je dobrá věc, že můžeme volit už v šestnácti. Řekl bych, že většina lidí v šestnácti už tak nějak ví, co je pro ně důležité, čeho si cení a koho chtějí volit,“ uvedl Lars.
Lidé od šestnácti let se mohou voleb do Evropského parlamentu účastnit ve čtyřech státech Evropské unie. Kromě Belgie ještě v Rakousku, Německu a na Maltě. V Řecku pak mohou volit lidé od sedmnáct let. Zbylých osmnáct členských států včetně Česka drží pro prvovoliče věkovou hranici osmnácti let.
