Antimonopolní úřad vybral znalce kvůli zakázce na metro D. ‚Je podjatý,‘ namítají vyloučené firmy
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vybral po více než čtyřech měsících znalce, který mu má pomoci rozhodnout o stížnosti skupiny firem Porr-Vinci-Marti proti jejich vyloučení z tendru na dostavbu metra D. Je jím Kloknerův ústav z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Jak ale zjistily server iROZHLAS.cz a Radiožurnál, proti výběru znalce podala skupina vyloučených firem obratem námitku – znalecký ústav je totiž podle ní podjatý.
V listopadu přerušil antimonopolní úřad na více než čtyři měsíce řízení ohledně „návrhu na přezkum úkonů zadavatele“, kterým se skupina firem Porr-Vinci-Marti brání proti jejich vyloučení z tendru na dostavbu metra D. Úřad totiž vybíral znalce, který by mohl celou věc nestranně posoudit a určit, zda bylo rozhodnutí dopravního podniku (DPP) o vyloučení stavebních firem z tendru namístě.
Antimonopolní úřad si kvůli tendru na metro D nechává zpracovat posudek. Výsledek bude v září
Číst článek
Městská firma své rozhodnutí opírá o údajné nedostatky v dodané dokumentaci – chybný harmonogram a podezřele nízké ceny u uvedených položek. S tím ale nesouhlasí firmy, které trvají na tom, že jak harmonogram, tak i uvedené ceny jsou v pořádku.
Volba antimonopolního úřadu nakonec padla na Kloknerův ústav ČVUT v Praze, který má celou věc do září nestranně posoudit a rozhodnout, kdo má pravdu. Jenže to se nelíbí skupině Porr-Vinci-Marti. „Potvrzujeme, že jsme podali námitku pro podjatost Kloknerova ústavu coby vybraného znalce, který by měl posuzovat naším sdružením navržený harmonogram prací na výstavbu druhé části metra D,“ uvedla pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí Iveta Štočková.
Server iROZHLAS.cz proto oslovil s prosbou o vyjádření k námitce také antimonopolní úřad, jeho mluvčí Martin Švanda ale nechtěl situaci blíže komentovat. „Úřad obdržel námitku na možnou podjatost znalce, bude se jí zabývat a v souladu s právními předpisy o ní rozhodne,“ napsal jen krátce.
Vysoká škola reagovala na vznesené námitky jen krátkým vyjádřením po vydání článku. „O podání a obsahu námitky na ÚOHS nemáme aktuálně relevantní informaci. Budeme se jí zabývat po jejím případném obdržení. U aktuálně běžících kauz není možné se vyjadřovat k mediálním výrokům spojeným s touto věcí,“ reagovala Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu ČVUT.
Klient dopravního podniku?
Jak vyplývá z dokumentu, který v úterý dorazil do schránky antimonopolního úřadu a do kterého mohla redakce nahlédnout, stěžuje si trojice vyloučených firem hned na několik okolností.
„Úřad obdržel námitku na možnou podjatost znalce, bude se jí zabývat a v souladu s právními předpisy o ní rozhodne.“
Martin Švanda (mluvčí ÚOHS)
Podle advokáta konsorcia Radka Pokorného by se mělo přihlížet ke skutečnosti, že Kloknerův ústav se na projektu nové linky pražského metra podílí – stavebně technickými průzkumy stanic metra či hodnocením objektů, které budou výstavbou nové trasy zasaženy.
„V tomto směru je tedy zřejmý vztah znaleckého ústavu k projektu výstavby nového metra v Praze. Je tedy vyloučeno, aby ve vztahu k témuž projektu podával znalecký posudek,“ tvrdí advokát v dokumentu.
Dále argumentuje, že Kloknerův ústav je významným klientem dopravního podniku, se kterým ho pojí „rozsáhlé obchodní vazby“.
Druhý úsek metra D nemá stavitele. Představenstvo dopravního podniku zrušilo výběr vítěze tendru
Číst článek
„Od roku 2016 do současnosti si zadavatel u znaleckého ústavu (resp. ČVUT, pod kterým znalecký ústav působí) objednal služby v hodnotě takřka 16 milionů korun, přičemž míra spolupráce významně vzrostla od roku 2019, kdy objem objednaných služeb dosahuje částky takřka 13 milionů korun,“ píše advokát v námitkách.
A dodává, že „lze tedy pochybovat o nepodjatosti znalce, který je významně ekonomicky zainteresován na spolupráci se zadavatelem, z níž značně profituje“.
Firmy poukazují také na personální vazby vedoucího oddělení mechaniky a člena kolegia ústavu Petra Teje. V dokumentu advokát firem Pokorný uvádí, že je o Tejovi „veřejně známo, že má nadstandardní (přátelské/obchodní) vazby na významné pražské politiky“.
A jmenuje radního pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti), zastupitele a člena výboru pro dopravu pražského zastupitelstva Adama Scheinherra (Praha Sobě) a zastupitele Jana Čižinského (Praha Sobě). Což by podle advokáta firem opět mohlo mít vliv na posudek, který by se mohl snažit vyhovět pražské firmě.
Vztah s konkurencí
Advokát Pokorný pak v námitkách dále poukazuje i na vazby znaleckého ústavu na firmu Subterra z koncernu Metrostav, která je hlavním rivalem konsorcia Porr-Vinci-Marti v boji o miliardovou zakázku na dostavbu metra D.
Vedení Prahy chce audit tendru na metro D. Dopravní podnik hodlá za desítky miliard vysoutěžit vlaky
Číst článek
„Společnost Subterra a.s. je pravidelným dárcem, který znalecký ústav (respektive ČVUT, pod kterým znalecký ústav působí) podporuje finančními dary, jak lze opět snadno zjistit z registru smluv. Jen v posledních třech letech poskytla Subterra znaleckému ústavu finanční dary v celkové výši 195 tisíc korun,“ píše se v dokumentu s tím, že spolupráce mezi technickou vysokou školou a Subterrou je ještě rozsáhlejší. Firmu se školou váží i smlouvy o spolupráci a propagaci.
Ty umožňují absolvovat studentům ČVUT ve firmě třeba praxe a prohlídky pracovišť či odborné konzultace od pracovníků Subterry. Na oplátku pak ČVUT poskytuje firmě Subterra reklamní prostor a uvádí ji třeba i ve svých výročních zprávách.
Spolupráci s technickou vysokou školou pokládá Subterra za zcela běžnou praxi většiny stavebních firem na tuzemském trhu. A nevidí na tom tedy nic kontroverzního. „Jak je zřejmé, s ČVUT spolupracuje mnoho dalších stavebních společností. Včetně těch, které námitku podaly,“ říká mluvčí Subterry Vladimír Beneš s odkazem na partnery fakulty, mezi kterými figuruje kromě Metrostavu třeba právě i firma Vinci.
K námitkám podjatosti se podle Beneše stavební firma zatím vyjadřovat více nebude, protože dokument neviděla. „Pokud však můžeme usuzovat z vašeho vyjádření o možném střetu zájmů, tento argument se nám ve světle výše uvedených skutečností jeví jako naprosto bezdůvodný a irelevantní,“ odepsal krátce s tím, že výběr znalce podnikl antimonopolní úřad, Subterra tedy podle něj nemá na volbu žádný vliv.
Stejně štědrým dárcem technické vysoké školy, pod kterou znalecký ústav spadá, má být podle námitek také mateřská firma Subterry – Metrostav. Ten měl škole v posledních letech přispět asi 1,75 milionu korun. A advokát zmiňuje i smlouvu o účasti ČVUT na řešení jednoho z projektů pro Metrostav za téměř osm milionů korun.
„Jak vyplývá z výše uvedeného, spolupráce společnosti Metrostav, a. s., a ČVUT je velmi těsná a rozhodně zavdává pochybnost o nepodjatosti znaleckého ústavu,“ tvrdí.
Projektant, nebo stavař?
Nakonec firmy v námitkách napadají i výběr znalce z hlediska odbornosti ústavu. „Veškeré dotazy antimonopolního úřadu na znalce směřují do oblasti projektování (přípravy a plánování stavby), nikoli do oblasti samotné výstavby/stavebních prací. K posouzení uvedených otázek by měl být ustanoven znalec z oboru ‚projektování‘ staveb, nikoli izolovaně z oboru ‚stavebnictví‘,“ namítá vyloučené konsorcium s tím, že právě takový znalec byl ale volbou Kloknerova ústavu vybrán.
Antimonopolní úřad zrušil výběr vítěze zakázky na stavbu další části metra D za 30 miliard
Číst článek
Znalci z oboru stavebnictví podle Porr-Vinci-Marti posuzují třeba kvalitu stavebních prací a staveb, jejich vady a nedodělky a provádějí analýzu stavebních materiálů. Oproti tomu znalci z oboru projektování se zabývají úrovní zpracované projektové dokumentace a jejího souladu s relevantními právními předpisy a technickými normami – tedy tím, kvůli čemu nakonec dopravní podnik trojici firem z tendru vyloučil a proti čemu podávaly společně stížnost.
„Úřad tedy zvolil znalce se zcela nevhodnou (irelevantní) odbornou kvalifikací,“ míní v námitce advokát Pokorný. A dodává že stejně tak jsou nevhodně formulovány i konkrétní dotazy, kterými je „znalec nepřípustně ovlivňován názory zadavatele obsaženými v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele“ (tedy firem Porr-Vinci-Marti).
I proto firmy žádají, aby byl ústav z podání posudku vyloučen. „Zároveň navrhovatel vyzývá ÚOHS, aby přeformuloval znalecký úkol tak, aby neobsahoval informace o názorech a závěrech zadavatele (dopravního podniku – pozn. red.). Znalec by měl mít pro své posouzení k dispozici pouze zadávací dokumentaci a nabídku navrhovatele (...), aby nebyl jakkoli ovlivňován,“ dodává advokát Pokorný v závěru dokumentu.
Tendr u ledu?
ÚOHS začátkem roku nepravomocně zrušil rozhodnutí pražského dopravního podniku (DPP) o výběru zhotovitele stavby a všechny jeho další úkony v tendru. To vše kvůli chybám, které úřad objevil v dokumentaci vítězného sdružení vedeného Subterrou z koncernu Metrostav. V té měly chybět třeba doklady prokazující zkušenosti některých členů odborného personálu, za něž byly při hodnocení uchazečům udělovány body. Následně výběr vítěze zrušilo i představenstvo podniku. Městská firma přesto s rozhodnutím antimonopolního úřadu nesouhlasí a podala proti němu rozklad. Vedení DPP trvá na tom, že podnik postupoval v tendru podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
