„Výhoda krátkých vln je v tom, že Evropa je rozlohou malá, to znamená, že se odsud dokážeme dovolat v podstatě kamkoliv,“ vysvětluje ve stanu na vojenské základně poblíž jihočeské Bechyně Vladimír Rajchart.

V civilním životě „ajťák“ z Prahy je zároveň příslušníkem armádní aktivní zálohy a stojí za vznikem Radioklubu Armády České republiky, spolku, který sdružuje vojáky, aktivní záložníky a radioamatéry. To jsou lidi, kteří ve svém volném čase experimentují s rozhlasovou technologií a snaží se navázat spojení s podobnými nadšenci po celém světě.

Jejich schopností chce armáda využít při krizových situacích, jako jsou třeba povodně nebo blackouty, tedy rozsáhlé výpadky elektřiny. V takových chvílích standardní technologie jako telefonní síť nebo internet totiž přestávají fungovat.

„Radioamatéři říkají, že v případě, kdy nastane nějaká událost, kdy nebude fungovat elektřina, nějaké obce budou bez spojení, tak oni jsou ochotni tam přijet, postavit tam své vybavení a zajistit občanům a krizovým štábům komunikaci z toho místa na nějakou složku krizového řízení,“ říká Rajchart, který se sám radioamatérství věnuje už 15 let.

A jak říká, propojení komunity radioamatérů s armádou není v zahraničí nic neobvyklého: „Funguje to už v jiných zemích běžně, akorát tato schopnost chyběla v Česku. Vidíme, že jinde to funguje a že je tam velká spokojenost na obou stranách.“

Konečný cíl jsou tisíce

Projekt před dvěma lety schválilo vedení spojovacího vojska. „Jakmile budou jakékoliv mimořádné situace, tak než se vyřídí pomoc armády, tak můžeme využít radioamatérů, kteří tam přijedou a udělají tam sice improvizované, ale velice funkční spojení. Takže do budoucna budeme schopni rychle aktivovat tyto lidi, kteří jsou rozesetí po celé republice,“ pochvaluje si nápad mluvčí spojařů Martin Krupička.

Letos poprvé armáda zapojila radioamatéry do svého cvičení s názvem Federated Cloud 2025, vysvětluje nad mapou České republiky se zakreslenými stanovišti Vladimír Rajchart.

„Vytvořili jsme fiktivní scénář: globální výpadek energie. Povolali jsme na toto cvičení testovací skupinu radioamatérů, které jsme rozmístili na různé body po Česku. Z toho místa s námi komunikovali v rámci scénáře. Lokality, které jsme si vybrali, byly reálné, to znamená, že jsme se dohodli se starosty konkrétních obcí a ti potom na místě postavili krizové štáby,“ popisuje.

Zúčastnilo se třeba město Jablonec nad Nisou. Na stanovišti u tamní vodní nádrže Mšeno byl radioamatér Ondřej Toral.

„Připravili jsme tam provizorní stanoviště, natáhli jsme antény. Z toho místa jsme se snažili spojit s ostatními stanicemi v rámci cvičení a předat si informace, jak na tom jsme, jak se slyšíme a zprostředkovat v tomto případě vojákům a místní samosprávě přenos informací z místa do nadřízených stanic,“ popisuje cvičení Toral.

Do budoucna chce armáda stejným způsobem navázat kontakt s civilními operátory dronů. „Konečný cíl, kterého chceme dosáhnout, je dvacet tisíc operátorů dronů a radioamatérů,“ popisuje mluvčí Krupička plány. 

Vše bude fungovat na bázi dobrovolnosti, radioamatéři i dronaři budou s armádou spolupracovat, aniž by se stali profesionálními vojáky nebo příslušníky aktivní zálohy.

Podle Českého telekomunikačního úřadu, který radioamatérům vydává licence, je těchto lidí v Česku přes pět tisíc. Oprávnění k řízení civilního dronu pak má asi 75 tisíc Čechů a Češek.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít