Bartoš, nebo Gregorová? Piráti v Brně rozhodnou o novém šéfovi a naznačí, jestli jsou ve vládě spokojení

Piráti si na jednání celostátního fóra v Brně nově zvolí nejužší stranické vedení. Post stranického šéfa chce obhájit vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vyzve ho europoslankyně Markéta Gregorová. O čtyři místopředsednická místa zabojuje 14 kandidátů. Půjde také částečně o to, zda jsou Piráti spokojeni s činností vlády.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Pirátů Ivan Bartoš a jeho vyzyvatelka Markéta Gregorová

Předseda Pirátů Ivan Bartoš a jeho vyzyvatelka Markéta Gregorová | Foto: Piráti | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Kromě volby stranického vedení čeká Piráty v sobotu v Brně i bilancování vládní činnosti i výhled na troje letošní volby: do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev i třetiny Senátu.

Vláda v poločase. Fialův kabinet musí zvrátit klesající podporu, jinak jej čeká osud Nečase a Babiše

Číst článek

Na úvod programu jsou zařazená vystoupení hostů. Dorazit by měli premiér Petr Fiala (ODS), předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska nebo šéfka slovenských Pirátů Zuzana Šubová.

Kdo bude šéfem?

Bartoš vede stranu s dvouletou přestávkou již od roku 2009. Nominaci získal od Celostátního fóra a všech krajů kromě Moravskoslezského, Plzeňského a Zlínského.

Na celopirátském setkání bude mimo jiné obhajovat členství Pirátů ve vládě. Opírat se chce o dílčí úspěchy pirátských ministrů i o stabilizované stranické preference.

„Jsme v polovině volebního období. Lidé vidí naši práci ve vládě, ostatně jsme stále mezi 10–12 procenty. Nabízím kontinuitu a zkušenosti, které se nám podařilo za dva roky ve vládě získat, ale i vizi, aby nejen v evropských a krajských volbách jsme byli úspěšní, ale splnili jsme, co jsme lidem slíbili, a mířili na sněmovní volby. Chtěl bych, aby tam bylo desetkrát víc poslanců za Piráty než máme teď,“ představil svou vizi Bartoš.

Podporu mu veřejně vyjádřili kolegové ze Sněmovny Olga Richterová nebo Jakub Michálek, ministr zahraničí Jan Lipavský, trojka kandidátky do eurovoleb Zuzana Klusová nebo pražský náměstek Zdeněk Hřib. „Nevím o nikom, kdo by tak dlouho v takové kvalitě vydržel takový zápřah a schopnost při tom motivovat další,“ popsala Richterová.

Richterová: Piráti mají být ve vládě, naši ministři mají úspěchy. Chopit se odpovědnosti je také rebelství

Číst článek

Gregorovou do volby vysílá Celostátního fórum a Jihomoravský kraj. Na další nominace dle svých slov nedosáhla i proto, že se do volby přihlásila na poslední chvíli.

„Svoboda je pro mě vrcholnou hodnotou a fašisti a konzervativci úhlavními nepřáteli. To, že se přesně tito snaží nás, liberální lidi, napadat skrz naši obhajobu lidských práv jako ‚progresivce‘ a naše zastávání se sociálně znevýhodněných lidí označují jako ‚komunismus‘ je jejich taktika a je mi líto, pokud nás rozkmotřuje i uvnitř vlastní strany,“ popsala Gregorová.

Před sněmovními volbami 2021 kritizovala koalici s hnutím STAN, ve stranickém referendu hlasovala proti účasti v současné vládě a v červnu iniciovala pirátské hlasování o tom, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát.

Sázet může na nespokojenost značné části členské základny, pro kterou jsou kompromisy ve vládě přílišné.

„Markéta Gregorová má energie na rozdávání, je kritická k účasti Pirátů ve vládě s konzervativci a problémovými jedinci, jako je ministr spravedlnosti Blažek, a stranu by posunula lehce doleva. Jejím hendikepem však je bruselské angažmá,“ zhodnotil její šance politický analytik Lukáš Jelínek. I pokud by uspěla, stranu by ráda řídila z pozice europoslankyně.

Gregorová: Proti Bartošovi nejsem bez šance. I když se stanu předsedkyní Pirátů, do české politiky nepůjdu

Číst článek

Podle Gregorové může být pro stranu před sněmovními volbami 2025 „v nějaký moment strategicky výhodnější“ kritizovat vládu zvenčí, jak popsala v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Podle Bartoše ale Piráti ve vládě „brousí konzervativní proudy“ a tlačí na sociálně citlivější politiku.

Pro připomenutí: před dvěma lety bylo v pirátském referendu pro vstup do vlády přes 80 procent hlasujících.

Rekonstrukce a Renesance

Na čtyři místopředsednická místa má nominaci 13 kandidátů, přičemž neúspěšný ze souboje o předsedu/předsedkyni má místopředsednickou nominaci automaticky také.

Obhajovat své posty chtějí europoslanec a 1. místopředseda strany Marcel Kolaja a náměstkyně hejtmana Vysočiny a 2. místopředsedkyně Hana Hajnová. Zbylí členové nejužšího vedení Blanka Charvátová a Martin Jiránek se o znovuzvolení neuchází.

kandidáti na předsedu/předsedkyni

  • Ivan Bartoš – 12 nominací
  • Markéta Gregorová – 2 nominace

kandidáti na místopředsedy

  • Marcel Kolaja – 13 nominací
  • Jana Holomčík Leitnerová – 11
  • Hana Hajnová – 9
  • Albert Štěrba – 5
  • Dominika Poživilová Michailidu – 4
  • Jana Skopalíková – 4
  • Mikuláš Peksa – 3
  • Tereza Vovesová – 3
  • Klára Kocmanová – 2
  • Lukáš Hejduk – 2
  • Jakub Wolf – 2
  • Markéta Monsportová – 1
  • Mikuláš Ferjenčík – 1

Neúspěšný kandidát na předsedu/předsedkyni má automaticky nominaci na místopředsednický post.

Dosluhující předsednictvo je složeno většinově z lidí blízkých předsedovi Bartošovi. Do toho nového se hlásí i Piráti s často značně odlišnými názory, než je nynější nejužší stranické vedení.

Kam kráčí Piráti? ‚Jsme jedinou skutečně liberální proevropskou stranou v Česku,‘ shodnou se obě křídla

Číst článek

Piráti neradi slyší, že mají uvnitř stany různé frakce, sami o nich ale často mluví. „Je třeba stranu sjednocovat, vnímám tam určitá křídla. Myslím si, že máme dost nepřátel venku a měli bychom se soustředit na to, abychom dělali dobrou politiku pro lidi a stáli jeden za druhým,“ říká například Zuzana Klusová.

Ostatně před měsícem sám předseda na pirátském fóru vyzval k rozpuštění názorových skupinek: „Přicházím s výzvou k rozpuštění našich tzv. ‚frakcí‘ či ‚platforem‘. Specificky bych zmínil ty nejznámější jako Rekonstrukce Pirátů či Renesance Pirátů,“ napsal 11. prosince.

Rekonstrukci tvoří pragmatičtější křídlo strany, které stojí za vládní účastí. Idealisté z Renesance se často shodnou na tom, že by do kabinetu vůbec nevstupovali, a když už v ní jsou, tak ve vhodný moment vystoupili, jak naznačuje Gregorová.

V loňském roce se vnitřní neshody na tomto půdorysu projevily například při odvolání na jedné straně Jany Michailidu a na druhé Jakuba Michálka z širšího stranického vedení, 30členného republikového výboru. První jmenované byly vyčítány výroky o komunismu, druhému jmenovanému snahy o posílení stranického centra.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme