Kolik mají sněmovní strany členů? Lidovci nejvíc, Piráti nejmíň, SPD roste a ANO pro nábor nevidí důvod
Velikosti členských základen jsou napříč stranami rozdílné, některé mají víc než 10 tisíc členů, jiné například sotva přes tisícovku. Radiožurnál obeslal všech sedm sněmovních stran a přináší přehled, kolik mají jednotlivé partaje členů či zda jim přibývají, nebo ubývají.
Obecně platí, že větší počet členů mají starší a tradičnější strany. Největší základnu má v Česku s víc než 19 tisíci členy KDU-ČSL. Lidovcům ale v posledních letech členové spíš ubývají.
„Meziročně jsme zaznamenali mírný pokles, zhruba o 500 až 600 členů. Nejvíce se to týká samozřejmě věku našich členů, protože průměr je někde kolem 65 let. Také musím říct, že ročně přijímáme stovky členů. Zájem o členství v lidové straně je,“ popsal místopředseda strany Jan Bartošek.
Stranický kompas iROZHLAS.cz: pravolevá osa slábne, i v Česku převládlo dělení na konzervativce a liberály
Číst článek
Členové nepřibyli ani druhé největší straně. Tou je ODS, která má stejně jako loni kolem 12 tisíc členů.
Základnu naopak rozšířilo hnutí SPD. Tomu podle odpovědí na anketu Radiožurnálu přibylo meziročně asi 200 členů. SPD jich tak má skoro 11 tisíc.
Zbývající sněmovní strany, tedy TOP 09 a hnutí ANO a STAN, jsou na tom jinak. Členské základny mají výrazně menší a počet jejich členů nepřesahuje tři tisíce.
Vůbec nejmíň členů mají Piráti. „Aktuálně máme 1183 členek a členů a skoro 1200 registrovaných příznivců. To je celkový počet lidí, kteří jsou opravdu hodně aktivní a účastní se dění. Registrovaní příznivci mají u nás spoustu práv,“ vysvětlila místopředsedkyně strany Olga Richterová.
Členství příliš neláká
Podle politologa z Metropolitní univerzity v Praze Jakuba Charváta se členské základny politických stran zmenšují nejenom v Česku, ale v celé Evropě. Zejména pak v západních zemích.
Členství v politických stranách už podle něj není lákavé. A to mimo jiné proto, že lidé se můžou do politiky zapojit i jinak. Malá členská základna pak může strany limitovat.
Kam kráčí Piráti? ‚Jsme jedinou skutečně liberální proevropskou stranou v Česku,‘ shodnou se obě křídla
Číst článek
„V okamžiku, kdy je členská základna relativně malá, tak to může vést k tomu, že se do politiky dostávají méně zkušení politici, což může limitovat rozhodovací proces. Případně prostor pro výběr nominantů na různé úřady,“ popsal politolog Charvát.
Nábor jen u Pirátů
Skoro všechny strany a hnutí uvedly, že speciální akce zaměřené na nábor členů organizovat nebudou. Spoléhat se chtějí spíš na přirozený zájem lidí o aktivní vstup do politiky. Třeba hnutí ANO podle místopředsedy Karla Havlíčka ani nevidí důvod pro velké rozšiřování členské základny.
Podle politologa Jakuba Charváta by ale strany o rozšíření usilovat měly.
„Pokud se někde mají rekrutovat politické elity, tak je to právě skrze politické strany. Současně čím více budou mít členů a čím více lidí se bude zapojovat do veřejného života skrze participaci v politických stranách, tím více uvnitř politických stran samotných vznikne politická soutěž a bude možné lidi obměňovat,“ vysvětlil politolog z Metropolitní univerzity.
O větší nábor členů se v příštím roce chtějí pokusit akorát Piráti. Podle místopředsedkyně Olgy Richterové strana připraví akci související s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu.
