Brabec po Bečvě plánoval evidenci výpustí na řekách. Po roce však seznam stále není kompletní a dostupný
Rok po ekologické havárii na Bečvě stále chybí kompletní a snadno dostupný seznam výpustí do českých řek. Stejně jako takzvaný rodný list výpusti, ve kterém by stálo, odkud vede a jaké nebezpečné látky by jí mohly do řeky přitéct. Po loňské otravě Bečvy sliboval takový nástroj ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO. Přehled kanálů, které do vodního toku ústí, pořád nemá ani samotná Bečva, zjistil Radiožurnál.
„Tady v tomto případě se ukázalo, že tam jsou některé staré výpusti, které nejsou evidované. A to nepochybně bude situace celé České republiky. Ve spolupráci se správou povodí, vodoprávními úřady a našimi resortními složkami budeme připravovat taková zmapování,“ plánoval ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO loni v listopadu po jednání ve Valašském Meziříčí.
Brabec po Bečvě plánoval evidenci výpustí na řekách. Po roce však seznam stále není dostupný
S vedením města, policií, hasiči, rybáři, zástupci České inspekce životního prostředí a Povodí Moravy tam řešil zářijovou otravu Bečvy. Ministr tehdy sliboval, že vznikne celostátní seznam výpustí a začne se na něm pracovat hned.
Zatím ale žádný takový seznam ani avizované rodné listy výpustí Česko nemá. Všechny kanály nejsou doteď zmapované ani na řece Bečvě. Povodí podle mluvčího povodí Moravy Petra Chmelaře sice průběžně aktualizuje svoji vnitřní evidenci staveb na řece, z výpustí jsou v ní ale jen některé.
„Nejde o žádnou evidenci, která bývá označována jako rodný list obsahující nějaké komplexní informace“
Petr Chmelař (mluvčí povodí Moravy)
„Vedeme si evidence pouze takové, které jsou pro naše fungování užitečné. To vedeme prakticky na všech významných tocích. Nejde o žádnou evidenci, která bývá označována jako rodný list obsahující nějaké komplexní informace,“ podotýká.
Ministr Brabec teď říká, že první verze kompletního seznamu bude hotová nejdřív za rok. V přehledu by podle něj měly být všechny výpusti, které vedou ze současných i bývalých průmyslových areálů. „U novely vodního zákona, kterou v horizontu týdnů předložíme vládě a sněmovně budeme chtít, aby byl v nějaké vyhlášce a metodice rozšířen seznam na všechny,“ vysvětluje Brabec.
Ministr předpokládá, že vznikne digitalizovaný seznam. Kdo přesně ho bude tvořit a jestli bude veřejný, není zatím jasné. Verze novely, kterou resort životního prostředí poslal do Legislativní rady vlády, se věnuje hlavně úpravě pravidel pro řešení havárií a rodné listy výpustí nezmiňuje.
Vyšetřování kauzy otravy řeky Bečva bude mít zpoždění. Trestní spis míří na přezkum do Olomouce
Číst článek
Podle tiskového odboru ministerstva se bude o rodných listech a podobě seznamu diskutovat při přípravách metodiky, která má úředníkům radit, jak havárie na řekách řešit. Podle Brabce je potřeba nejdřív sesbírat a propojit informace, které už teď mají jednotlivé vodoprávní úřady na krajích a v obcích s rozšířenou působností.
„Jsme si jistí, že na vodoprávních úřadech budou stovky a tisíce výpustí, protože kdokoliv dostal povolení, má evidovanou přesnou metráž výpusti na řece u vodoprávního úřadu. Informace tam je, ale problém je, jak se k ní dostat, protože ne vždy jsou systémy propojené. Je třeba to samozřejmě zaktualizovat, což znamená jednotlivá místa obejít a změřit,“ tvrdí.
Podle technického ředitele Povodí Ohře Jana Svejkovského do řek ústí i kanály, které úřady zaznamenané nemají. „Domy, co tady stojí kolem vody, jsou mnohdy 200 let a více staré. Takto staré výusti v zásadě byly tam, kde nebyla obecní kanalizace. Leckdy od každého domu mířily do řeky,“ říká.
Chmelař i Svejkovský taky upozorňují na to, že pracovníci povodí ani nemůžou zjišťovat, odkud kanály ústící do řek vedou. Nemají totiž pravomoc vstupovat na cizí pozemky. Na případné dohledávání výpustí v terénu teď navíc podle Svejskovského nemají podniky povodí dostatek lidí.
