Čapí hnízdo v Bruselu není téma, řešíme závažné věci, říká eurokomisařka Jourová
„Kolegové v Bruselu se mě na Čapí hnízdo neptají, je to zatím jen české téma. Teď jsme řešili spoustu věcí nesouvisející s Českem, máme řadu závažných témat,“ řekla v pořadu Českého rozhlasu Interview Plus eurokomisařka Věra Jourová z hnutí ANO. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) tento týden uzavřel vyšetřování kauzy kolem středočeské farmy. Své závěry vedle českých úřadů zaslal také některým členům Evropské komise.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřel vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a vydal doporučení Evropské komisi i příslušným orgánům v Česku. Vy už jste se seznámila s danými doporučeními?
Mně to na stůl nechodí, takže nevím, co je obsahem závěrů OLAFu.
Poslechněte si celý rozhovor s eurokomisařkou Věrou Jourovou z hnutí ANO v Interview Plus
Jakým způsobem se postupuje? Evropská komise o tom nejedná jako celek?
Tato zpráva jde na stůl regionálnímu rozvoji, tedy útvaru, který vede paní komisařka Creţu. My ty závěry bereme na vědomí s tím, že regionální rozvoj se k tomu nějak postaví. Jako celek o tom ale komise nejedná.
Čili vy jste se s tím neměla šanci seznámit?
Ne.
Podle našich informací může OLAF vydat doporučení, jen pokud vyšetřováním dojde k jednomu ze čtyř závěrů, tedy že byl třeba spáchán trestný čin nebo bylo zneužito velké množství peněz. Znamená to tedy, že vyšetřovatelé došli asi k závěru, že skutečně došlo k pochybení? Čtete to tak?
Nečtu. Z toho, že je závěr vyšetřování a že je zpráva, se nedá usuzovat, jak bude znít zpráva jako taková. Jsou i případy, kdy OLAF také uzavře vyšetřování s tím, že se nic nestalo nebo že tam byla administrativní pochybení a v tom krajním řešení, že je tam podezření ze spáchání trestného činu a pak to jde na stůl orgánům činným v trestním řízení v tom daném členském státě s tím, že orgány potom zahájí, nebo taky nezahájí trestní stíhání.
'Čapí hnízdo je české téma'
Ptají se vás vaši kolegové v Bruselu na případ Čapího hnízda?
Neptají, není to téma. My jsme teď řešili spoustu věcí, které nesouvisely s Českou republikou, ať už je to Polsko, nebo brexit. Máme řadu závažných témat. Tohle se bere zatím jako české téma.
Poškozuje v očích zahraničních partnerů to, že máme premiéra, který by měl být sněmovnou vydán k trestnímu stíhání?
Nikdo mi nic takového neříkal. Je ale pravda, že se mě kolegové ptají, co můžou čekat od vlády Andreje Babiše, jestli bude vláda spolupracovat na evropských tématech, jestli bude přicházet s pozitivními návrhy. Spíš se debatuje o tom, jaká bude ta budoucí politika: jestli bude pro unijní, nebo jestli bude protestovat proti věcem na běžícím pásu.
Evropská komise posuzuje zprávu k Čapímu hnízdu. 'České úřady farmu vyňaly z fondů EU,' říká mluvčí
Číst článek
A jak to vnímáte vy jako eurokomisařka, která má ve své gesci mimo jiné spravedlnost, že máme premiéra, který by mohl být sněmovnou vydán k trestnímu stíhání?
Já jsem to říkala od začátku, že to samozřejmě je problém. Na druhé straně je presumpce neviny. Myslím, že každý má právo na spravedlivý proces, ať je to pán, nebo kmán, jak se říká v Česku.
Pochopitelně o vině a nevinně rozhoduje soud. A vy byste případně hlasovala pro vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, pokud byste byla členkou sněmovny?
Já jsem byla v Parlamentu v době, kdy ANO říkalo „imunita je přežitek“, ale dokud ji máme, tak hlasujeme pro vydávání. Takže tehdy jsme tak hlasovali. A já mám optiku z té doby. Nemůžu říct, jak bych hlasovala teď. Je pravda, že když jsme hlasovali o vydání pana Svobody, bývalého primátora Prahy (nyní poslanec za ODS – pozn. red.), tak jsem k tomu měla tehdy i proslov, že mě mrazí v zádech, protože jsem si nebyla úplně jistá, jestli se za Opencard stíhají ti správní lidé. Ve finále jsem ale tu ruku zvedla.
