Dva roky prezidenta Pavla: dvakrát vetoval zákon, dvakrát udělil milosti a jasně podporuje Ukrajinu
Prezident Petr Pavel je ve funkci dva roky. Svého pětiletého funkčního období se ujal 9. března 2023. Před polovinou svého mandátu zatím oproti svým předchůdcům šetří s vetováním zákonů, dvakrát využil pravomoci omilostnit odsouzené a vycestoval do 25 zemí. Jakožto bývalý voják z povolání se často vyjadřuje k ruské agresi na Ukrajině. V posledním rozhovoru vyzval k posílení obrany celé Evropy. Líbila by se mu i možnost dobrovolných záloh.
Prezident Pavel patří k velkým zastáncům Ukrajiny, která se v době jeho příchodu na Pražský hrad už rok bránila ruské invazi. Tamní situaci naposledy komentoval v tomto týdnu. Podle hlavy státu je potřeba pokračovat v integraci Ukrajiny do struktur Evropské unie, výhledově i do NATO, řekl v bilančním rozhovoru pro Českou televizi.
Dva roky v prezidentské funkci komentoval ve vysílání Radiožurnálu Vít Hloušek, politolog z Metropolitní univerzity Praha
Zároveň je podle něj potřeba posílit i obranu celé Evropy. Prezident navrhuje třeba registraci takzvaných schopných a ochotných. Takoví lidé by podle něj mohli pomáhat při přírodních katastrofách, ale i v případě válečného konfliktu. Pavel dodal, že mezi nimi by mohli být třeba piloti dronů nebo IT specialisté.
„Je také možnost dobrovolných záloh. Mohou mít charakter něčeho, co je spíše zájmovou činností. Vlastně všichni tito lidé by mohli nadále vykonávat činnost, která je baví, za kterou si platí a stát by jim na ni mohl přispívat, organizovat třeba kurzy,“ nastínil.
Ukrajina by teď měla podle Pavla dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky. Zároveň dodal, že je důležité přijmout fakt, že v současnosti není možné osvobodit všechna okupovaná území.
Stranám chybí vůle shodnout se na klíčových tématech, mrzí prezidenta Pavla
Číst článek
„Na druhou stranu bychom se měli snažit o to, aby si Ukrajina území, které doteď hrdinně brání, udržela a aby byla posílena pro případ opakování možné agrese,“ doplnil Pavel. Dlouhodobý mír pak musí být podle prezidenta co nejspravedlivější pro Ukrajinu.
Dle politologa Víta Hlouška z Metropolitní univerzity v Praze jsou klíčové okamžiky prezidenta Pavla ve funkci spojeny právě se zahraniční politikou.
„Také bych vyzdvihl jeho politický styl, který je ve srovnání v podstatě se všemi jeho předchůdci v úřadu českého prezidenta velmi uměřený a svým způsobem nejvíce blízký tomu, jak byl prezidentský úřad chápán v době, kdy česká Ústava vznikala,“ popsal politolog ve vysílání Radiožurnálu.
Veta a milosti
Za dva roky ve funkci vetoval prezident zatím dva zákony. Poprvé svého práva vrátit zákon poslancům využil loni v září, po téměř roce a půl ve funkci. Vetoval novelu zákona, podle které by soudy od letošního ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími.
Sněmovna v říjnu potvrdila omezení přísedících u soudů a veto přehlasovala. Letos v únoru pak prezident vetoval spornou novelu zákona o platech politiků a dalších veřejných funkcionářů včetně soudců, i v tomto případě Sněmovna prezidenta přehlasovala. Novela už vyšla ve Sbírce zákonů a tento pátek začala platit.
3:11
Prezident Pavel udělil pět milostí. Čtyři z nich dostali muži odsouzení kvůli marihuaně
Číst článek
„Pro Petra Pavla je charakteristické, že není aktivistický, že se nesnaží na úkor ostatních částí politického systému, ostatních institucí, brát si větší pravomoce, větší roli. A upřímně řečeno, po Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi je to docela ozdravné pro českou demokracii,“ míní politolog Hloušek.
I pravomoc udělit milosti využil Pavel dvakrát. Celkem při tom udělil devět milostí. Poprvé to byly loni v červenci čtyři, dalších pět milostí udělil tento pátek. Prominul zbytek trestu řidiči, který při snížené viditelnosti zavinil srážku s vlakem a zemřeli při tom dva spolujezdci - bratr a syn. Omilostnil i tři muže, kteří si odpykávali trest za pěstování marihuany, a muže odsouzeného za napomáhání při distribuci drogy.
Prezident má také pravomoc jmenovat ústavní soudce. Od příchodu na Pražský hrad jmenoval po souhlasu Senátu celkem 11 ústavních soudců, v srpnu 2023 uvedl do funkce i nového předsedu Ústavního soudu Josefa Baxu. Jednu Pavlovu nominaci Senát odmítl.
A pro zajímavost ještě něco málo k zahraničním cestám prezidenta. První vedla na Slovensko, tam se prezident vydal jen čtyři dny po složení prezidentského slibu. Od té doby navštívil při zhruba čtyřech desítkách cest na 25 zemí. Z toho nejčastěji – čtyřikrát – zamířil do Německa a Spojených států amerických.
