Zákon o evidenci skutečných majitelů? ‚Babiš by musel odkrýt karty,‘ shodují se neziskové organizace
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO by v budoucnu měl figurovat jako jeden z majitelů společností Agrofert a SynBiol, které vložil do svěřenských fondů. Uvedly to oslovené neziskové organizace s odkazem na návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, o který se zajímal Radiožurnál. Změna by pak podle nich mohla sehrát roli při údajném střetu zájmů premiéra. Úřad vlády to odmítl. Podle ministerstva spravedlnosti na to nemá nový zákon vliv.
V neveřejné evidenci skutečných majitelů, do které Radiožurnál nahlédl, jméno Andreje Babiše u Agrofertu není. Je tam uveden pouze svěřenský správce. V obdobném, ale veřejnosti přístupném registru na Slovensku premiér figuruje jako konečný uživatel výhod společnosti. Tamní právo tak označuje osoby, které ovládají nebo kontrolují činnost dalších subjektů.
Bude Andrej Babiš figurovat v rejstříku jako jeden z majitelů Agrofertu? Chystá se návrh zákona o evidenci skutečných majitelů.
V Česku se evidence využívá například při zadávání zakázek nebo udělování dotací. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který má mimo jiné zpřesnit, o koho se jedná. Nově má být také databáze veřejná. Jde o reakci na aktualizovanou evropskou směrnici proti praní peněz a terorismu.
„Andrej Babiš bude muset odkrýt karty tak, jak je odkryl na Slovensku, kde už léta víme, že Andrej Babiš je konečným beneficientem Agrofertu. A patrně by se tedy Andrej Babiš objevil ve veřejné evidenci, tak jako na Slovensku,“ řekl předseda sdružení Oživení Marek Zelenka, co by podle něj přijetí návrhu znamenalo.
S tím souhlasí analytik Transparency International Milan Eibl. „Navíc by byl dokonce jedním z konečných příjemců, protože získává prostředky právě z Agrofertu. Znamenalo by to pro něj, že by musel dokazovat, že nemá žádnou možnost ovlivňovat chod Agrofertu,“ řekl k pozici premiéra.
Ministerstvo Benešové nepřezkoumá verdikt k Babišovi. Není k tomu podle resortu důvodu
Číst článek
„Zákon o střetu zájmů by v tu chvíli pravděpodobně znamenal, že by přestaly plynout jakékoliv veřejné zakázky, dotace nebo investiční pobídky směrem do Agrofertu,“ dodal Eibl.
Miliarda a 800 milionů
Zákon o střetu zájmů zakazuje firmám členů vlády ucházet se o dotace a veřejné zakázky. Agrofert loni získal na dotacích miliardu a 800 milionů korun. Transparency International dlouhodobě tvrdí, že premiér Babiš je ve střetu zájmů, protože podle organizace dál ovládá své bývalé firmy.
Poukazuje mimo jiné na statut svěřenských fondů Andreje Babiše, podle kterého může premiér v některých případech odvolávat svěřenské správce. Mluvčí vlády Jana Adamcová odmítla, že by nová legislativa mohla mít vliv na případný střet zájmů premiéra.
‚Vyznívá jako obhajoba Babiše.‘ Transparency žádá přezkum verdiktu krajského úřadu v kauze střetu zájmů
Číst článek
„Na základě informací od ministerstva spravedlnosti spojujete nespojitelné. Pan premiér plně vyhověl lex Babiš, a tudíž není, ani nemůže být ve střetu zájmů. Evidence vedená podle legislativy proti praní špinavých peněz nemá vliv na to, jestli někdo je, nebo není ve střetu zájmů,“ řekla Adamcová Radiožurnálu.
Navrhovaná novinka nepřináší zásadní posun ani podle ministerstva spravedlnosti. „Výsledek posouzení, kdo je skutečném majitelem svěřenského fondu podle stávající a navrhované právní úpravy, by měl být stejný,“ řekl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Řepka dodal, že zákon o střetu zájmů navíc vůbec s pojmem skutečného majitele nepracuje. Podle návrhu auditních zpráv Evropské komise je český premiér ve střetu zájmů při čerpání evropských fondů.
Babiš střet odmítá
Andrej Babiš to opakovaně odmítl s tím, že do chodu svých společností nezasahuje. Středočeský krajský úřad nedávno pravomocně zastavil přestupkové řízení vedené s Babišem kvůli údajnému ovládání médií spadajících pod Agrofert. Podle úředníků se to neprokázalo. Teoreticky může rozhodnutí zvrátit už jen správní žaloba podaná nejvyšším státním zástupcem.
Dostálová: Pokud bude potřeba, budeme se proti evropským auditům ke střetu zájmů bránit u soudu
Číst článek
Městský úřad v Černošicích předtím dvakrát uznal premiéra vinným. Právě na tuto skutečnost v souvislosti s připravovaným zákonem o evidenci majitelů poukazuje předseda sdružení Oživení Marek Zelenka.
„Je otázka, jestli se sankce, které plynou ze zákona o střetu zájmů, budou aplikovat na majitele Andreje Babiše, protože zákon o střetu zájmů mluví lehce jinou dikcí a na té se v zásadě Andrej Babiš otáčí. Za aktuálního právního výkladu těchto dvou úřadů to asi nebude mít vliv, i když všichni budeme vědět, že majitelem Agrofertu je Andrej Babiš,“ dodal Zelenka.
Vlastnictví versus majitelé
Zákon o střetu zájmů totiž mluví o vlastnictví, nikoliv o majitelích. Své firmy chtěl vložit do svěřenských fondů taky senátor Ivo Valenta (nez.). Zatím ještě transakci nedokončil. Stejně jako Babiš čelil podezření ze střetu zájmů kvůli vlastnictví médií. Senátní imunitní výbor ale řízení zastavil.
Směrnici proti praní peněz a financování terorismu musí unijní státy promítnout do národní legislativy do 10. ledna 2020. Česko to téměř jistě nestihne. Předlohu zákona o evidenci skutečných majitelů zatím neprojednala ani vláda.
Náměstek, který pozastavil dotaci Agrofertu? ‚Ztratil důvěru,‘ okomentoval jeho odchod z úřadu Brabec
Číst článek
Návrh, aby databáze byla veřejná, už před rokem předložili Piráti. „Zákon bohužel leží v Poslanecké sněmovně a ministerstvo spravedlnosti nezvládlo implementaci evropské směrnice, která zavádí rejstřík konečných vlastníků ve veřejné podobě, ačkoliv některé okolní státy to už mají. To je zjevně liknavostí ministerstva spravedlnosti,“ připomněl předseda poslaneckého klubu strany Jakub Michálek.
Ministerstvo spravedlnosti se hájí tím, že zhruba dvacetiměsíční lhůta, kterou dala Evropská unie, je na přípravu tohoto zákona příliš krátká. V současnosti firmám a dalším subjektům nehrozí žádná sankce za to, když údaje o skutečných majitelích do databáze nezapíšou.
To se odráží na kvalitě databáze. Nově by proto měla hrozit pokuta až 250 tisíc korun.
