Gangy dál loví v Česku cizince na praní peněz z internetových podvodů. Stačí mít bankovní účet
- V Česku existuje zaběhlý systém lovu lidí, kteří fungují jako bílí koně pro praní peněz z internetových podvodů.
- Ruskojazyčné gangy přes sociální sítě míří na cizince, kteří mají v Česku bankovní účet a shání snadný přivýdělek. Ti se, někdy nevědomky, stávají důležitým kolečkem v mechanismu legalizace peněz pocházejících z trestné činnosti.
- Často jsou ale jako jediní z celé skupiny, kteří nakonec končí u soudu. Fungování těchto skupin letos detailně zmapoval investigativní tým Radiožurnálu.
Máte bankovní účet? A chcete si dobře vydělat? Velmi podobným způsobem začíná komunikace, pokud zareagujete na jeden ze stovek inzerátů na snadný výdělek peněz v některé ze skupin na ruské sociální sítí Telegram. Dobře organizované ruskojazyčné gangy pomocí těchto inzerátů loví poslední články řetězce na vyprání peněz, které podvodně vysávají z bankovních účtů v Česku nebo v zahraničí.
2:54
‚Potřebujeme vaše účty, odměna až 50 tisíc.‘ Cizinci na Telegramu najímají Čechy a dělají z nich bílé koně
Číst článek
Nabídka práce, která často míří na mladé cizince pobývající v Česku, působí jednoduše. Stačí, když na chvilku půjčí svůj bankovní účet. Na něj ve správnou chvíli přijdou peníze. Když se náhodou budou ptát na jejich původ, tak uslyší, že pochází z obchodů s kryptoměnami. Peníze z účtu pak mají vybrat nebo dát svou bankovní kartu někomu třetímu, kdo se včas ozve a on je vybere za ně.
Majitel poskytnutého účtu si na konci může za „práci“ část peněz, obvykle pár tisíc korun, nechat. Zadavatel práce ho samozřejmě ubezpečí, že je vše zcela legální.
Desítky ročně
Realita je ale opačná. Peníze, které na propůjčené účty přichází, totiž v drtivé většině případů pochází z trestné činnosti, například z už zmíněných internetových podvodů. Kdokoliv si je nechá přijít na svůj účet a ještě zařídí, že putují dál, má problém.
„Tyto osoby se dopouštějí trestné činnosti, ať již jako pachatelé trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, či jako pomocníci k tomuto trestnému činu,“ vysvětluje vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek. Z celé organizované skupiny jsou to přitom právě majitelé propůjčených účtů ti, kteří nakonec skončí u soudu.
3:56
E-mail od zaměstnance pojišťovny? Podvodníci mi chtěli strhnout 500 rijálů, líčí redaktor Antiviru
Číst článek
„Pro orgány činné v trestním řízení zpravidla není problém ztotožnit tyto poslední články řetězce, neboť vlastníka ‚koncového účtu‘, kam byly peníze poškozenými odeslány, lze jednoduše identifikovat. Důkazně problematičtější bývá ztotožnění osob, které o propůjčení účtu žádaly či jim byly peníze odevzdány,“ přibližuje státní zástupce.
Právě Lelkovo státní zastupitelství, které má na starosti kriminalitu v centru hlavního města, se s tímto druhem zločinů potýká dost často. Mimo jiné proto, že v centru Prahy je velká koncentrace bankomatů.
„Každoročně je u tohoto státního zastupitelství zahájeno trestní řízení ve vyšších desítkách případů ročně, přičemž trestně stíhány jsou nižší desítky osob ročně,“ dodává Lelek s tím, že část těchto lidí stráví i nějaký čas ve vazbě. Hlavní organizátoři přitom spravedlnosti běžně unikají.
Gangy legalizátorů kromě centra města využívají také velkých nákupních center v různých částech Prahy. Letos se o tom přesvědčil i investigativní tým Radiožurnálu. Několik týdnů totiž monitoroval dění v telegramové skupině „Práce-Praha“ a odhalil propracovaný systém lovu „legalizátorů“, ve kterém má každý přesně danou roli.
Setkáme se na Harfě
Na další dotaz, proč si peníze z obchodů s kryptoměnami nevybere sám, reaguje vzápětí. „Máme velký objemy a na kartách jsou limity, které nám neumožňují vybrat více.“
„Je to legální?“ ptáme se. „Ano, vše děláme otevřeně, setkáváme se s lidmi a vše jim podrobně vysvětlujeme,“ odpovídá. Jako důkaz i on požaduje sken internetového bankovnictví našeho účtu. Když ho dostává, domlouvá setkání hned na druhý den do obchodního centra Galerie Harfa.
Těsně před smluveným časem schůzky ale Dima mění plány. Píše, že místo sebe pošle někoho jiného: „Můj člověk se s vámi setká.“
Rušné období pro obchodníky, ale i podvodníky. Počet kyberpodvodů roste o Vánocích o desítky procent
Číst článek
Po pár minutách dorazí dva muži – Ukrajinci Andrej a Stanislav. Reagovali prý taky na inzerát na Telegramu. „Napsal mi, že potřebuje pomoct, jestli sem můžu na hodinu, že tady bude člověk, který vybere peníze, předá mi je a já odjedu. Tak říkám, můžu, proč ne,“ líčí.
Kam má Dimovi vybrané peníze dovézt, prý netuší. Místo předání mu Dima měl údajně sdělit až po převodu a výběru bankovek.
Andrej tvrdí, že si psali výhradně přes Telegram a žádný jiný kontakt na Dimu nemá. Ani na sebe ale kontakt dát nechce. „Dima říkal, abychom na sebe nedávali nic.“ Po chvíli přejde k tomu, kvůli čemu přišel, a žádá číslo našeho účtu. Když se dozví, že mluví s novináři, schůzku rychle končí.
Mlčící Dima
Dima rozhovor i setkání odmítá. „Nejsem v Praze,“ tvrdí, přestože podle dohody s Andrejem měl právě převzít peníze „prohnané“ naším účtem. Hovory přes Telegram nebere.
A po chvíli píše z jiného účtu nazvaném „Češi Spi“. „Neee,“ odpovídá na naši zprávu, že mu zavoláme. „Já špatně mluvím česky,“ píše. „Můžeme mluvit rusky,“ nabízíme. „Neumím ani ruštinu,“ odpovídá. „Jsem z Německa,“ tvrdí. „Můžeme mluvit i německy,“ nevzdáváme se. Dima ale trvá výhradně na písemné komunikaci. Několikrát se mu snažíme volat na oba jeho profily, ale nezvedá to. Mezitím však dál inzeruje na Telegramu a shání „držitele českých bankovních karet“.
Když reportér Radiožurnálu nakonec odhalí svou identitu i Dimovi, muž svůj profil na Telegramu maže.
Nekompromisní soudy
Případy „legalizátorů“, tedy těch, co pomáhají vědomě či nevědomě podvodníkům peníze prát, už končí i u soudů. A ty bývají ve svém hodnocení vůči nim poměrně nekompromisní.
Třeba na začátku prosince Obvodní soud pro Prahu 8 potrestal muže původem z Ukrajiny. Ten si nechal na účet poslat 140 tisíc korun, které jen krátce před tím podvodníci ukradli jedné ženě z Čech.
„Nebyly to jeho peníze. On ty peníze vybral a co s nimi potom dělal, je jeho problém,“ vysvětloval soudce Petr Novák, proč muži uložil roční trest vězení s tříletým odkladem. Mimochodem, jednou z podmínek, aby se muž vězení po zkušební době vyhnul je, že musí okradené ženě peníze vrátit. Soudce Novák navíc ve své řeči sám připustil, že podobných případů končí poslední dobou u soudu hodně. A soudy jsou k nim poměrně nekompromisní.
