Zneužití pravomoci, drogy, ale i vraždy, to byly nejčastější důvody odposlechů Generální inspekce
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v loňském roce ukončila odposlechy ve 123 případech, které se týkaly 21 trestních spisů. Oproti roku 2017 jde o pokles o 49 úkonů. Nejčastěji se odposlechy dotkly civilních osob mimo bezpečnostní sbory a příslušníků a zaměstnanců Policie ČR. Vyplývá to z analýzy inspekce za rok 2018.
Podle analýzy inspekce loni ukončila 121 odposlechů, které byly pořízeny na příkaz soudce, v dalších dvou případech postupovala se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice. U obou kategorií zaznamenala GIBS oproti předloňskému roku pokles. Ve 27 případech byl odposlech zaměřený na příslušníka nebo zaměstnance policie, ve 12 šlo o příslušníka či zaměstnance vězeňské služby a v jednom se vztahoval k celní správě.
2:26
Stížnosti na generální inspekci. Komise řešila přes sedmdesát případů, závažné pochybení neodhalila
Číst článek
Civilistů mimo bezpečnostní sbory se týkalo 83 případů. „Jedná se o osoby, které se spolupodílejí na páchání trestné činnosti s příslušníky bezpečnostních sborů,“ vysvětluje analýza. Ohledně inspekce nebyl v loňském roce nasazen žádný odposlech.
Ve třetině případů byly odposlechy nasazeny kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, ve čtvrtině případů šlo o nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Třetím nejčastějším důvodem bylo maření úředního rozhodnutí, následoval trestný čin vraždy.
V oblasti efektivity úkonů odposlechu za rok 2018 bylo z celkového počtu 123 úkonů celkem 90 úkonů efektivních, 31 úkonů neefektivních a dva úkony byly neaktivní - úkon tedy sice byl realizován, nebyly při něm ale pořízeny žádné záznamy pro trestní řízení.
Sledování ve 152 případech
Ke sledování osob a věcí přistoupila inspekce podle zprávy ve 152 případech, které se týkaly 45 spisů. I zde byl zaznamenán pokles oproti roku 2017, kdy šlo o 258 úkonů. S povolením státního zástupce GIBS postupovala ve 101 případech, 48 úkonů se odehrálo s povolením soudce a tři se souhlasem dotčené osoby.
Nejčastěji se opět týkaly provedené úkony příslušníků a zaměstnanců policie a civilistů. V polovině případů šlo opět o podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Analýza uzavírá, že z víceletého srovnání vyplývá, že počty nasazovaných úkonů odposlechu a úkonů sledování mají kolísavou tendenci. „Například nárůst úkonů v roce 2017 byl zapříčiněn prověřováním rozsáhlé organizované trestné činnosti s velkým počtem prověřovaných osob v několika trestních spisech. Naopak pokles v roce 2018 byl návratem k průměru let 2015 a 2016. Vývoj počtu nasazování a využívání těchto úkonů tak výrazně nevybočuje z intervalu využívání a nasazování z předchozích let,“ uvádí v dokumentu GIBS.
