Přibývá dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Míst na vhodných základních školách je nedostatek
Dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přibývá. Jde třeba o ty s poruchou autistického spektra nebo a kombinovaným postižením. Kapacity speciálních základních škol jsou ale omezené. A hlavně v Praze začíná být situace kritická. Řada rodičů dětí nepřijatých u zápisu teď čeká, co bude dál.
Paní Michaela ukazuje pokoj svého sedmiletého syna. Na první pohled se neliší od jiných dětských pokojů - postel, knihovna s obrázkovými knížkami a psací stůl. Na něm leží kartičky s fotografiemi, pod kterými je napsáno máma, táta, babička nebo třeba rohlík. Její syn má totiž poruchu autistického spektra se středně těžkou mentální retardací a kartičky by mu měly usnadnit komunikaci s okolím.
Přibývá dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Míst na vhodných základních školách je nedostatek. Natáčela Lucie Korcová
„Dětský autismus se velmi často pojí s nemožností verbální komunikace. To samo o sobě už je docela velký oříšek. S dítětem se nedomluvíte klasickým způsobem,“ vysvětluje paní Michaela pro Radiožurnál.
Její syn by měl od září začít chodit do první třídy. Společně s manželem proto poslední dva roky zkoumali, jaké mají možnosti.
„Obcházeli jsme školy, dívali se na prostředí, seznámili jsme se s řediteli škol a s dalším pedagogickým personálem a postupně jsme je navštěvovali i se synem, abychom viděli jeho reakci,“ přibližuje postup. Syna přihlásili na čtyři školy, na žádnou z nich se ale nedostal.
Podobnými zkušenostmi si loni prošla i Klára. Její dcera má kombinované postižení včetně atypického autismu. „Škol bylo strašně málo, protože v loňském roce se plno škol neotvíralo,“ popsala.
Nakonec se jí podařilo získat pro dceru místo ve speciální škole ve Stochově. Každý den ale musí z Prahy dojíždět 38 kilometrů. I když je to náročné, neměnila by. „Škola je skvělá. To dítě funguje, je šťastná a posouvá se. A to je důležité,“ pochvaluje si.
Hledání vhodné školy
Od září 2016 bylo v Česku zavedeno inkluzivní vzdělávání, které umožňuje, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami chodili do klasických základních škol. Podle vedoucí Speciálně pedagogického centra Arabská Jany Nermutové tento koncept ale není vhodný pro všechny děti.
Pro pražské děti je na středních školách míst dost. Na místa pro ty středočeské chybí peníze, tvrdí radní
Číst článek
„Mohly by se přihlásit do spádové školy, která je ze zákona přijmout musí, ale zároveň není schopná poskytnout dítěti to, co ve vzdělávání potřebuje,“ nastiňuje problém.
Sama v posledních letech pozoruje, že kapacity speciálních základních škol jsou nedostatečné. „Ve chvíli, kdy máme rodičům doporučit vhodné školy, které jsou schopny jim vzdělání poskytnout na míru jejich potřebám, tak nejsou v dosahu,“ přibližuje.
Podle informací od ředitelů základních škol byl letos zájem o umístění dětí se středně těžkou a těžkou mentální retardací nebo se souběžným postižením více vad enormní.
„Praha žádnou z existujících speciálních škol nikdy nezrušila, ale naopak se snažíme tam, kde je to možné, jejich kapacity ve stávajících školských objektech navyšovat,“ říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Díky datům z letošních přijímaček můžeme adekvátně nastavit kapacity, věří ministr školství Bek
Číst článek
Jednou ze škol, která navýšila svoji kapacitu, je Mateřská a základní škola speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické Praha. Podle jejího ředitele Milana Černého se loni ještě podařilo umístit i děti, které nebyli vylosovány při zápisu.
„Letos se ale situace dramaticky mění. U zápisu jsme měli 51 žáků, z toho jsme mohli přijmout 8, což je velký nepoměr,“ vypočítává.
Řešením by podle odborníků i pražského magistrátu mohly být speciální třídy, které by zřizovaly běžné základní školy.
„V posledních deseti letech si o zřízení jedné třídy nově požádaly dvě městské části společně s řediteli dotčených základních škol. Více těchto tříd při běžných základních školách by situaci určitě ulehčilo,“ uzavírá Hofman. Rodičům teď nezbývá než čekat, jak dopadnou jejich odvolání.