Vláda řeší, jak integrovat žáky z Ukrajiny. Zvažuje odpolední výuku i přesidlování
Podle ministra školství Petra Gazdíka bude muset vláda nejpozději v červnu rozhodnout o tom, jestli začne stěhovat ukrajinské rodiny do regionů, kde mají pro ukrajinské děti místa ve školách, nebo pro ně bude zřizovat ryze ukrajinské třídy v místě bydliště. Oslovení odborníci na integraci jsou pro co nejrychlejší začleňování dětí do české společnosti.
Stěhovat rodiny ukrajinských uprchlíků tam, kde jsou pro děti místa ve školách a školkách, nebo jim raději zřídit speciální ukrajinské třídy? To jsou podle ministra školství Petra Gazdíka z hnutí STAN možnosti, mezi kterými se bude muset kabinet nejpozději v červnu rozhodnout. Vládní tým analytiků teď vyhodnocuje data, která na začátku dubna školy o ukrajinských žácích poskytly.
Vláda řeší, jak vytvořit kapacity na školách pro žáky z Ukrajiny. Zvažuje odpolední výuku i přesidlování
„Mám bratra, chodí do Hlavňovice do lycea a bydlí s námi na hradě,“ vyprávěla Ukrajinka Líza dva týdny po tom, co začala chodit do sedmé třídy v základní škole ve Velharticích na Klatovsku. S maminkou a bratrem jsou ubytováni na zdejším hradě. Už anglicky pak Líza říká, že se jí ve škole líbí a má tu hodně kamarádů. Podle učitelky angličtiny Zuzany Diové je přítomnost žáka, který neumí česky, motivací pro ostatní.
„Já se snažím mluvit pouze anglicky právě proto, aby Líza všemu rozuměla. I pro ty děti je motivující, že se snažíme komunikovat,“ vysvětluje učitelka. „Snažíme se s ní hlavně mluvit co nejvíc anglicky, ptát se jí, jak se má, co dělá. Jsem rád, že tady s námi je ve třídě,“ dodává Lízin spolužák Lukáš.
V Česku je podle ministra školství Petra Gazdíka z hnutí STAN asi 125 000 ukrajinských uprchlíků ve věku od tří do osmnácti let. Průzkum mezi řediteli škol ukázal, že je pro ně volných míst ve školách dost. Problém je ale v tom, že se počty liší region od regionu, stejně jako počty uprchlíků z Ukrajiny. Vláda proto hledá řešení, doplňuje Gazdík.
Odklad nástupu dětí do základní školy, chátrající kostely a vyhláška o interrupcích
Číst článek
„Vláda bude muset učinit těžké politické rozhodnutí, jestli dopustíme, že do těch škol budou ukrajinské děti chodit třeba odpoledne jako samostatné třídy – to by se už ale nejednalo o integraci – nebo jestli přistoupíme k tomu, že je přesuneme tam, kde ta místa budou. To bude velmi těžké rozhodnutí, kdy budeme muset vybrat to méně špatné ze dvou špatných řešení,“ říká.
Odborníci na integraci, které Český rozhlas oslovil, se shodují na tom, že by ukrajinské děti neměly následující školní rok zůstávat v ryze ukrajinských třídách. Podle nich by se později hůř začlenily do společnosti.
Třeba antropolog z Univerzity Karlovy Tomáš Samek by byl pro to, aby se Ukrajinci učili společně s českými dětmi a každého ukrajinského žáka by dostal na starost český spolužák a stal se jeho průvodcem.
„To je věc, kterou se snaží prosazovat organizace pro pomoc uprchlíkům a která je velmi účinná. Hlavně nic nestojí. Učí nejenom ty ukrajinské děti, ale i děti české vzájemně si pomáhat. Učí poznávat kulturu a aktivní prožívanou solidaritu. To je něco velmi důležitého, co jako česká společnost potřebujeme,“ vysvětluje.
3:30
Naučit se česky nebo platit za výuku v angličtině. Ukrajinci řeší, jak studovat na vysoké škole v Česku
Číst článek
Jak Tomáš Samek, tak i Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni se shodují, že dobře fungovat by mohl i model, kdy by děti z čistě ukrajinských tříd absolvovaly část výuky s českými spolužáky.
„Na základní škole Praha Petřiny-sever, která má 600 dětí, je už zhruba 60 ukrajinských žáků. Vytvořili tam tři paralelní malotřídky s tím, že řadu předmětů mají děti společně a budou se doplňovat. Také v nich zaměstnali ukrajinské učitele,“ popisuje Hůle.
Analytik společnosti PAQ research Štěpán Kment by podpořil stěhování uprchlíků do regionů s volnými kapacitami ve školách a školkách, ale třeba i výstavbu zcela nových školských zařízení. Řešením je podle něj taky takzvaný bussing – tedy rozvážení dětí. Například z přelidněné Prahy by se ukrajinští žáci za vzděláním denně vozili do menších měst v okolí.
