Důvěřovat, nebo kontrolovat? Experti se neshodnou na postoji k nezavádění opatření Fialovou vládou
- „Není na co čekat,“ říká k vývoji pandemie v souvislosti se šířením varianty omikron biolog Libor Grubhoffer. Data podle něj hovoří jasně a vláda by na ně měla okamžitě reagovat.
- Sociolog Petr Fučík naproti tomu konstatuje, že si kabinet Petra Fialy nejdříve musí vybudovat důvěru občanů a jasně odůvodnit a komunikovat svoje kroky.
- Projděte si názory expertů z různých oborů na dosud prezentované plány nové vlády pro postup během pandemie. Server iROZHLAS.cz je přináší v anketě.
V pátek a sobotu byli do úřadů uvedeni ministři nové vlády koalice Spolu a Pirátů se Starosty. Mohou plně převzít otěže vedení epidemických opatření v zemi. Místo jejich zavádění však chtějí důvěřovat odpovědnosti občanů. „Máme demokratickou společnost a každý by měl být zodpovědný,“ pronesl v pátek na tiskové konferenci nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Podle ředitele Biologického ústavu Akademie věd Libora Grubhoffera však tato strategie nebude po předchozí zkušenosti fungovat. Z dat z okolních zemí je podle něj jasně viditelný trend, kterým se bude situace v tuzemsku ubírat. „Rozhodně není na co čekat. Už vůbec ne se konejšit klesající křivkou mezidenního nárůstu pozitivně testovaných spoluobčanů,“ uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Mám 3 jasné priority v boji s koronavirem:
— Vlastimil Válek (@vlvalek) December 19, 2021
1. Nechci omezovat prezenční výuku ve školách.
2. Připravím systém, který umožní rozložit zátěž mezi všechny nemocnice.
3. Posílím roli PCR testů.
Postup, jak tyto úkoly plnit, předložím vládě. pic.twitter.com/428A48PZHv
K šířícímu se omikronu Válek řekl, že má 28. prosince dorazit analýza z Velké Británie, na jejímž základě chce následně přijmout další opatření. To však bude podle Grubhoffera pozdě. „Nechápu, proč budeme čekat na data, která přijdou z Velké Británie na konci prosince. To je časová lhůta, která může velice a opět zkomplikovat život v příštích týdnech a měsících v naší zemi,“ pozastavuje se Grubhoffer.
Riziko vnímá také virolog Jiří Černý. Ten však doufá, že důraz na zodpovědnost bude fungovat. Zároveň dodává, že je nutné, aby se vláda připravila na možné scénáře, které následně adekvátně komunikovala.
„Společnost je unavená a teď akutně situace špatná není. Já bych apeloval na naši individuální zodpovědnost a nechal lidem alespoň chvíli oddychnout. Ale vysvětloval, že toto stadium může být dočasné a je žádoucí, abychom se chovali zodpovědně. Protože další opatření mohou záhy přijít,“ vyzdvihl Černý.
Klíčová komunikace
Válkovo rozhodnutí podpořil v pátek premiér Fiala (ODS): „Důvěra v občany v tom, že lidé mají už zkušenosti s covidem a jsou si vědomi rizik, je podle mě na straně vlády povinností.“
Lidé by o Vánocích a na Silvestra měli omezit večírky, apeloval nový ministr zdravotnictví Válek
Číst článek
V této souvislosti se podle sociologa Petra Fučíka z Masarykovy Univerzity ukazuje sociální aspekt pandemie. V uplynulém roce vláda Andreje Babiše podle něj příliš akcentovala ekonomické potřeby a opomněla právě ty společenské. „Obecná vzájemná důvěra nejen mezi vládou a občany, ale také důvěra v další instituce demokratického státu a v expertní systémy se ukazuje všude na světě jako stěžejní téma,“ připomíná Fučík.
Výhodou je podle sociologa fakt, že Fiala je premiér, který v minulosti působil jako sociální vědec. Snaží se podle něj přenést vědecké koncepty do běžného jazyka a zúročit je při vládní komunikaci.
O nezbytnosti vyvarovat se komunikačního šumu mluví také oslovený politolog Miloš Gregor. „Pokud po někom chceme, aby dodržoval nějaká nařízení, musí mu být jasné, co a proč se to od něj žádá,“ vysvětlil.
Je nicméně skeptický k názoru, že by důvěra v občany zásadním způsobem zvrátila chování Čechů, jakým k pandemii přistupují. „Obávám se, že nová vláda toho příliš změnit nedokáže – co se týče ochoty lidí svobodně participovat na zlepšení epidemické situace, aniž by je k tomu někdo vybízel,“ konstatuje.
Projděte si celé odpovědi expertů, které server iROZHLAS.cz oslovil napříč specializacemi.
Jiří Černý, evoluční virolog
Nová vláda Petra Fialy podle dosavadních prohlášení bude spíše než na opatření sázet na zodpovědnost občanů. Může tato strategie fungovat?
Myslím, že tato strategie fungovat může, a plně v to doufám, protože velmi věřím v lidi. Nicméně bude nutné výrazně zlepšit komunikační strategii státu a vysvětlovat jednotlivá opatření – jaká mají smysl a proč je důležité je dodržovat.
Sociální psycholog Jan Krajhanzl: ‚Popíračská scéna‘ tu byla vždy. Nemusí nás to děsit, stačí, když neporoste
Číst článek
Dále pak bude důležité, aby zvolení představitelé ta opatření sami příkladně dodržovali. Nesmí zde znovu dojít k tomu, aby tu byla nějaká pochybení například v tom, že někdo půjde do podniku, když je to v tu chvíli zakázáno.
Blíží se vánoční svátky, kdy se běžně setkávají větší skupiny rodin a přátel. Je v pořádku za této situace nezavádět žádná zpřísňující opatření?
Pokud se lidé budou chovat zodpovědně, tak by to příliš velký problém být nemusel, skutečně bude záležet na chování nás všech – dalo by se říct, že jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Co je důležité zmínit, je fakt, že se k nám dostává nová varianta SARS-CoV-2 omikron. Spíš než že bychom měli teď akutně panikařit, tak musíme připravovat strategii na leden, protože to je termín, kdy už tu bude omikron v plné síle.
V okolních zemích vidíme prudký nárůst nově nakažených. Velká Británie zpřísňuje kvůli nové variantě omikron, Nizozemsko dokonce zavedlo lockdown, Česko si podle nových vládních představitelů počká na analýzu do 28. prosince a rozhodne až posléze. Jak by se podle vás mělo postupovat?
Mělo by se pokračovat s maximální možnou obezřetností, protože z těch informací, které o nové variantě omikron máme, tak takhle rychle se nešířila ani alfa, ani delta. Čistě pouze rychlost šíření je velmi bezprecedentní a musíme si na ni dávat velký pozor. V České republice to akutní problém není, ale to neznamená, že se to za dva tři týdny nemůže úplně změnit. Je proto důležité připravovat si plány, co se má dít dál. S opatřeními bych tedy počkal, ale strategie by měla být připravena nyní.
Podle vás tedy není namístě zavádět preventivní opatření, ale počkat, jaký bude vývoj?
Společnost je unavená a teď akutně situace špatná není. Já bych apeloval na naši individuální zodpovědnost a nechal lidem alespoň chvíli oddychnout, ale vysvětloval, že toto stadium může být dočasné a je žádoucí, abychom se chovali zodpovědně, protože další opatření mohou záhy přijít.
Libor Grubhoffer
Nová vláda Petra Fialy podle dosavadních prohlášení bude spíše než na opatření sázet na zodpovědnost občanů. Může tato strategie fungovat?
Po zkušenostech, kterém mám, se domnívám, že tato strategie nemůže fungovat. Nebo bude fungovat jen u určité části našich spoluobčanů.
‚Lockdown je pro politiky zakázané slovo.‘ Jaký je lék nové vlády na koronavirovou krizi?
Číst článek
Blíží se vánoční svátky, kdy se běžně setkávají větší skupiny rodin a přátel. Je v pořádku za této situace nezavádět žádná zpřísňující opatření?
Myslím, že nás to vrhne do velkého nebezpečí – respektive do reality, která může připomínat loňský rok, loňské Vánoce. Ještě si jistě dobře pamatujeme, k jakým to vedlo následkům, jakou povánoční vlnu nově nakažených to přineslo.
V okolních zemích vidíme prudký nárůst nově nakažených. Velká Británie zpřísňuje kvůli nové variantě omikron, Nizozemsko dokonce zavedlo lockdown, Česko si podle nových vládních představitelů počká na analýzu do 28. prosince a rozhodne až posléze. Jak by se podle vás mělo postupovat?
Čekání na analýzu z Velké Británie považuji za zcela nepochopitelný krok. Vůbec si nedovedu představit, že by ministr zdravotnictví byl schopen vůbec říct a konstatovat takovou věc. Od samého počátku, co jsem to slyšel, tak se nestačím divit. Pochopitelně je to naprosto nepřijatelná doba, navíc v situaci, kdy podstatné údaje jsou k dispozici na webových stránkách Světové zdravotnické organizace (WHO). My o naléhavosti nové varianty omikron, pokud jde o šíření a nakažlivost, už toho víme opravdu velmi mnoho. Nechápu, proč budeme čekat na data, která přijdou z Velké Británie na konci prosince. To je časová lhůta, která může velice a opět zkomplikovat život v příštích týdnech a měsících v naší zemi.
Nedovedu pochopit, proč se nyní nová vláda zbavuje a zbavila možnosti prodloužit nouzový stav a využít jeho možnosti k opatřením, která by mohla zmírnit následky rychlého nástupu nové vlny varianty omikron.
Vláda by tedy neměla na nic čekat a opatření zavést aktuálně, preventivně, přestože nyní máme relativně nízký denní nárůst nakažených?
Rozhodně není na co čekat. Už vůbec ne se konejšit klesající křivkou mezidenního nárůstu pozitivně testovaných spoluobčanů na variantu delta. Tato vlna delta varianty klesá, i když s vysokými počty každodenních úmrtí a komplikací, které způsobuje na jednotkách intenzivní péče v našich nemocnicích.
Petr Fučík
Nová vláda Petra Fialy podle dosavadních prohlášení bude spíše než na opatření sázet na zodpovědnost občanů. Může tato strategie fungovat?
Jako klíčové slovo této změny vnímám spíše důvěru než odpovědnost. Stále více se do popředí dostávají sociální aspekty pandemie. To znamená, že obecná vzájemná důvěra nejen mezi vládou a občany, ale také důvěra v další instituce demokratického státu a v expertní systémy se ukazuje všude na světě jako stěžejní téma. Myslím, že snaha o narovnání důvěry musí být vedle medicínských opatření zásadní součástí strategie vlády. Zvlášť v našem postkomunistickém kontextu, kde lidé institucím obecně nedůvěřují a dosavadní strategie vlády byla v tomto směru spíše tragicky úsměvná. Chcete v někom probudit sebevědomé občanství tím, že na něj každou hodinu z televize funí mrtvoly, které nestihly očkování?
Omikron se podle MeSES šíří komunitně. Odborníci volají po prodloužení nouzového stavu
Číst článek
Může tento apel zafungovat na českou společnost?
Já si myslím, že tady je problém, především historicky, dlouhodobý a jednak krátkodobý v tom, jakou máme zkušenost pandemických opatření. Východisko je mimořádně nepříznivé, ale na druhou stranu – nemáme jinou možnost. Na světě neexistují funkční demokratické společnosti, v nichž se dobře žije a které nejsou založené na obecné důvěře v instituce, systémy. Například pokud nebudeme důvěřovat, že funguje medicína, která je vyvinutá západní vědou, tak tu budeme mít mnohem větší problémy. Pokud nebudeme důvěřovat, že vláda, kterou jsme si zvolili, je legitimní a kroky, které dělá, musíme akceptovat a zároveň máme možnost se na nich aktivně podílet jako občané, tak to je problém. Ale to je problém středoevropského prostoru, že tyto formy participativního občanství jsou tu nevyvinuté a nepodporované.
Blíží se vánoční svátky, kdy se běžně setkávají větší skupiny rodin a přátel. Je v pořádku za této situace nezavádět žádná zpřísňující opatření?
Já se na to nedokážu dívat epidemiologickou expertizou. Z pohledu sociologa to vnímám jako risk, který je zřejmě nutné podstoupit, protože s danou historií covidových opatření u nás a zároveň při deklarované snaze o změnu přístupu není možné na jedné straně lidem plošně něco zakazovat či nařizovat a na druhé straně apelovat na vzájemnou důvěru. Tato společnost je podle mého soudu více než covidem poznamenaná poklesem legitimity vládnutí i demokratických institucí.
Pandemie je extrémní situací, v níž rozvrat může silně zrychlit, ale také příležitostí, jak za krátkou dobu v neobvyklém kontextu dosáhnout pozitivních změn. To jsme viděli na začátku v souvislosti s ikonickým šitím roušek. Tam to ovšem byla spíše reakce na neschopnost vlády, ale mi to připadá, že je to něco takového, jako když vám vyhoří barák. Buď následuje totální rozvrat, anebo zažijete něco, co vás stmelí navždy. Což je možná přehnaná metafora, ale krize zkrátka dokážou něco katalyzovat.
V okolních zemích vidíme prudký nárůst nově nakažených. Velká Británie zpřísňuje kvůli nové variantě omikron, Nizozemsko dokonce zavedlo lockdown, Česko si podle nových vládních představitelů počká na analýzu do 28. prosince a rozhodne až posléze. Jak by se podle vás mělo postupovat?
Dosavadní postup působil technokraticky s akcentem na ekonomiku, průmysl a obchod. Pochopitelně za tím byla snaha zmírnit dopady na pracovním trhu, které se promítnou dále do společnosti. Výsledkem však je, že části populace se nahromadily úspory a jiná část je v silném ohrožení. Bude tedy nezbytné postupovat selektivněji s využitím expertizy nejen z biologických oborů a také posílit trend v tom, co už se beztak samospádem děje – že se priorita přesune ke vzdělávání, situaci rodin a rodičů, sociální kohezi, solidaritě. Od ekonomických témat se přesouváme k integraci společnosti. Abychom z covidu nevyšli jako roztříštěná společnost se spolehlivě funkčními montovnami a zhodnocenými nemovitostmi, ale lidé nežili v systému, kterému nedůvěřují a který se jim zcela odcizil.
‚Je to nevyhnutelné.‘ Nizozemsko zavádí od neděle přísnou uzávěru, která potrvá během svátků
Číst článek
Bude toho nová vláda, složená z především pravicových stran, které se tradičně orientují na ekonomiku, schopná?
Tím, že premiér je sociální vědec, a z toho, co říká, tak vnímám určitý překlad sociálněvědních konceptů do běžného jazyka, tak si myslím, že tato vláda k tomu má daleko lepší předpoklady než vláda předchozí. Bez ohledu na vládu si myslím, že je to jasný samospád a společenská témata budou muset být řešena a skutečně se pozornost posune k nim. Na začátku jsme se báli, že nás pandemie zdecimuje ekonomicky, teď se spíš přesouvá pozornost k tomu, jaká je situace žáků, kteří několik měsíců nebyli ve škole. Jaká je situace mezi seniory, kteří byli dlouhou dobu sami uzavření. To jsou, myslím, témata, která jsou zdravá ve společnosti, která klade důraz spíš na kvalitu života než na ekonomický výkon.
Miloš Gregor
Nová vláda Petra Fialy podle dosavadních prohlášení bude spíše než na opatření sázet na zodpovědnost občanů. Může tato strategie fungovat?
Po dvou letech pandemie, kdy jsme viděli, že osobní zodpovědnost není hnacím faktorem, který by pomáhal zvládat situaci, jsem spíše skeptický.
Jak by se tedy měla nová vláda zachovat, aby tento trend zvrátila?
Obávám se, že nová vláda toho příliš změnit nedokáže – co se týče ochoty lidí svobodně participovat na zlepšení epidemické situace, aniž by je k tomu někdo vybízel. Máme totiž zkušenost s nelogickými a nepředvídatelnými opatřeními, což mělo za následek jednu z největších vln, kterou jsme si prošli. Vláda Andreje Babiše se ji tehdy snažila banalizovat. Ať už nová vláda přijde s čímkoliv, společnost bude mít podvědomě na paměti tyto přešlapy předešlé vlády.
Ministři Fialovy vlády přebrali úřady a představili své vize. Výjimkou je šéf zemědělství Nekula
Číst článek
Blíží se vánoční svátky, kdy se běžně setkávají větší skupiny rodin a přátel. Je v pořádku za této situace nezavádět žádná zpřísňující opatření?
Jako politolog nedokážu posoudit reálný dopad těch konkrétních opatření. Ale tady vidíme, že většina opatření není dodržována ani dosud. Přísnější opatření akorát zvyšují frustraci lidí, kteří je dodržují.
V okolních zemích vidíme prudký nárůst nově nakažených. Velká Británie zpřísňuje kvůli nové variantě omikron, Nizozemsko dokonce zavedlo lockdown, Česko si podle nových vládních představitelů počká na analýzu do 28. prosince a rozhodne až posléze. Jak by se podle vás mělo nejlépe postupovat, aby se vláda vyvarovala zmiňovanému komunikačnímu šumu a aby lidé dodržovali opatření?
Komunikačnímu šumu předejde vláda Petra Fialy tím, že bude dodržovat, co deklaruje. Bude vše sdělovat s dostatečným předstihem a bude se snažit, aby její jednotliví ministři si neprotiřečili a nevystupovali do médií například s opatřeními, která ještě nejsou schválená vládou jako celkem. Tohle pomůže srozumitelnosti jednotlivých kroků, ale obecně se dostáváme k té věci, jaká bude ochota obyvatel tato opatření dodržovat.
Co se týče srovnávání s okolními zeměmi, tak si myslím, že na to můžeme odpovědět až s odstupem týdnů. Pokud by se nakonec ukázalo, že varianta omikron je sice nakažlivější, ale má mírnější průběh, tak by to mohlo mít dopad v tom, že by ekonomika a společnost v důsledku opatření nesmyslně strádala. Nicméně pokud by byl omikron doprovázen horším průběhem a vláda by nic neudělala, bude za to kritizována.
Základ je tedy v komunikaci vlády?
Určitě. Pokud po někom chceme, aby dodržoval nějaká nařízení, musí mu být jasné, co a proč se to od něj žádá. Když například vezmeme ten absurdní příklad z loňského podzimu, kdy se kafe muselo prodávat v papírovém pytlíku – to je jenom dílčí část. Ale je to příklad opatření, které absolutně nedávalo smysl a nikdo nebyl schopný to obhájit. Konečně s tím souvisí také zákonnost těch nařízení. Minulá vláda se potýkala s několik opatřeními, která neprošla u soudu jako legitimní. U části obyvatel to pak způsobilo pochybnosti, jestli se vůbec takovými nařízeními mají řídit.
