Jeden z mála lékařů z ciziny, jenž pomohl během druhé vlny, je pendler z Francie. Byl tu na dovolené
Když na vrcholu podzimní vlny epidemie vyzval prezident České lékařské komory Milan Kubek lékaře v cizině, aby se vrátili pomáhat domů, zájem projevilo asi 25 z nich. To je podle Kubka docela dost na to, jak jsou vytíženi povinnostmi u svých zaměstnavatelů. Nakonec jich v českých nemocnicích pomáhalo jen pár. Jedním z nich byl Lubomír Skopal, který pracuje jako onkolog ve Francii a sám sebe označuje za pendlera. V Česku byl na dovolené.
„Zakázali nám brát si dovolenou, museli jsme zůstat v nemocnicích, měli jsme víc služeb,“ popisuje pro Radiožurnál Lubomír Skopal situaci v okresní nemocnici ve městě Haguenau, které leží u Štrasburku - jen pár kilometrů od hranic s Německem.
„Proto jsem do poslední chvíle nevěděl, jestli do Česka odjedu,“ dodává lékař do telefonu a omlouvá se, že musí něco poradit zdravotní sestře.
Ze sluchátka zazní francouzština, po pár sekundách se ale vrací čeština.
„S covidem jsem měl zkušenost od nás z Francie. Nakonec jsem ale pracoval v přerovské nemocnici jenom tři dny. Považoval jsem to hlavně za symbolické gesto. Mám tu přátele, pacienty, jednou se vrátím, a když vlast potřebuje, je třeba pomoct,“ pokračuje Skopal.
Problémy státu
Lékařů chtělo pomoct víc, ale místní úřady jim podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka nedokázaly vytvořit podmínky.
Maximální hodnota: V okrese Rakovník dosáhlo skóre systému PES čísla 100
Číst článek
„To není vůbec jednoduché. Lékaři z ciziny nejsou členy naší komory - potřebují tady právně ukotvit, zařídit pojištění a podobně. Bez podpory ministerstva zdravotnictví je to prakticky nerealizovatelné,“ vysvětluje Kubek s tím, že Lubomír Skopal to jako jeden z mála vyřešil díky svým dobrým vztahům v přerovské nemocnici.
„Uznávám, že jsme je postavili před hotovou věc. Na takhle rychlou akci není státní správa připravená a hlavně my jako komora vlastně nejsme pro úředníky partner,“ dodává Kubek.
Onkolog Lubomír Skopal je zvláštní případ. Přestože pracuje ve Francii, domů jezdí překvapivě často. Někdy i dvakrát do měsíce.
„Autem to zvládnu za osm hodin. Nejdéle to trvá na hranici, v Německu už mají opravdové dálnice,“ říká s lehkou ironií.
Česko pozadu
„Bylo mi 57 let, když jsem odešel. Systém české onkologie mi přestal vyhovovat a věděl jsem z různých kongresů a služebních cest, že to v Evropě vypadá i jinak. Chtěl jsem dělat pořádnou medicínu a to tady nešlo. Ve Francii se mi to podařilo. Tam můžu třeba ordinovat léky, které v Česku mají jen některá specializovaná pracoviště. Okresní nemocnice v Česku jsou v onkologii opravdu pozadu.“
Zákaz vycházení, zavřené hospody i omezené kontakty. Česko čeká netradiční Silvestr
Číst článek
Přestože i ve Francii zuří koronavirová krize, dostal Lubomír Skopal v nemocnici dovolenou a přijel na Vánoce domů.
Sešli jsme se v Přerově a na schůzku dorazil muž oděný s francouzskou elegancí a s nezbytnou šálou kolem krku.
„Ve Francii jsou opatření podstatně přísnější. Lidé jsou omezeni v pohybu a cestování výrazně víc. Taky jim to ale všechno vysvětlují odborníci. Politici vystupují v médiích jen výjimečně,“ říká francouzský lékař, který pozorně sleduje vývoj epidemie v Česku a srovnává.
„Mně to připadá tady jako zoufale nepřipravené a nekompetentní. Když si vezmete, jak třeba Němci připravují očkovací centra a chystají se na největší zdravotnickou operaci v poválečných dějinách a v České republice se pořád skoro nic neděje. Tady bohužel bude epidemie ještě hodně dlouhá.“
Ve Francii pracuje Lubomír Skopal třetím rokem, na nepravidelné pendlování si zvykl a v Haguenau plánuje pracovat dál. Kvůli profesním možnostem v onkologii a také lepším pracovním podmínkám překousne i vzdálenost téměř 900 km.
