‚Svěřenské fondy zjevně nefungovaly.‘ Jak by mohl Babiš podle expertů vyřešit po volbách střet zájmů?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš rozpustí svěřenský fond, ve kterém zaparkoval kvůli vládnímu angažmá většinu svého miliardového byznysu. Po více než sedmi letech se stane opět přímým vlastníkem akcií holdingu Agrofert. Podle oslovených expertů se ale fakticky nic nezmění, vliv na své podnikání si expremiér i navzdory zákonu o střetu zájmů zachoval, jak nedávno potvrdil také soud. Do budoucna bude muset najít nové řešení, nebo přestat čerpat dotace.
‚Svěřenské fondy zjevně nefungovaly.‘ Jak by mohl Babiš podle expertů vyřešit po volbách střet zájmů?
Babiš s nečekaným oznámením, že „na základě doporučení správců fondů souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu“, přišel minulý týden. Prohlásil, že mu nic nebrání v tom, aby akcie svých firem opět držel napřímo, jelikož to není v rozporu s funkcí poslance. Tím je ale už poslední tři roky.
Babiš souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu. Tvrdí, že mu nic nebrání, aby akcie držel
Číst článek
Svůj mnohamiliardový majetek Babiš vložil do svěřenských fondů v roce 2017, když byl ve vládě. Zákon o střetu zájmů sice nezakazuje členům vlády podnikat, zapovídá však, aby jejich firmy čerpaly dotace či se účastnily veřejných zakázek. Jde o protikorupční opatření, aby politické špičky nezneužívaly svoji moc a neposílaly erární peníze především do svého byznysu.
V případě Babiše byl tento požadavek umocněn tím, že se Agrofert řadí mezi masivní příjemce dotací. Například v roce 2021 na nich získal více než dvě miliardy korun. V době, kdy zastával ministerský a následně premiérský post, si tak musel vybrat: holding prodat, nebo přestat čerpat veřejné finance. Šéf hnutí ANO nakonec zvolil neprobádanou cestu v podobě svěřenských fondů.
Nové řešení
Je možné, že Babiš po rozpuštění svěřenského fondu bude muset brzy hledat nové řešení. Blíží se totiž sněmovní volby a hnutí ANO s více než 35 procenty volebních preferencí je jejich hlavním favoritem. „Svěřenský fond zjevně nefungoval jako obrana proti střetu zájmů. To znamená, že je potřeba najít nějakou novou variantu,“ řekl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál proděkan pro rozvoj Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík.
Druhý fond zůstane
Zbylých 10 procent holdingu zůstane zaparkováno ve fondu s označením AB private trust II, který spravuje hlavní advokát Agrofertu Alexej Bílek. Bílek s Průšou jsou rovněž členy rady protektorů. Doplňuje je ještě Babišův dvorní právník Václav Knotek a manželka Monika Babišová, která zastává roli takzvaného rodinného protektora voleného Babišem.
Poukázal přitom na rozhodnutí Evropské komise i Městského soudu v Praze. Ten před pár týdny vyřkl zlomový verdikt: bývalý premiér porušoval zákon, byl ve střetu a Agrofert ovládal i přes svěřenský fond. Podle Mejzlíka je tak pochopitelné, že se chce předseda největší opoziční partaje na to, co přijde po sečtení volebních výsledků, připravit předem.
„Nebude to moci řešit potom, takže předpokládejme, že budou různé scénáře,“ pokračoval Mejzlík. Mezi ně řadí například prodej Agrofertu. „Další varianta je přestat ho ovládat, což nebude jednoduché doložit, a přidává se teď ještě jedna varianta, a to, že nebude chtít být ve vládní exekutivě,“ vyjmenoval.
Fondy nefungovaly
Do prvního svěřenského fondu nazvaného AB private trust I uložil Babiš v únoru 2017 bezmála 90 procent akcií holdingu Agrofert a všechny akcie skupiny SynBiol. Jako správce tehdy jmenoval svého dlouholetého manažera Zbyňka Průšu, který zároveň stojí v čele Agrofertu.
Aktuální rozhodnutí o rozpuštění se týká právě tohoto prvního fondu. „Rozhodl jsem se toho využít a uspořádat si věci do budoucna s ohledem na svou rodinu, kdyby se mi třeba mělo něco stát,“ zdůvodnil to dále Babiš s tím, že se do vedení nevrací a nebude ani v žádné manažerské funkci.
„Možná hodlá do chodu holdingu zapojit své potomky, možná už neplánuje návrat do exekutivy a možná také zkouší, co veřejné mínění unese.“
Lukáš Jelínek (politolog)
Ve statutu svěřenského fondu, který už dříve popsal server iROZHLAS.cz, se konkrétně píše, že zanikne, pokud Babiš už nebude vykonávat funkci ve vládě a správci fondu doručí oznámení o ukončení správy fondu. Dokument však připouští i současnou variantu, tedy že správce rozpustí fond sám, pokud „usoudí, že je to v nejlepším zájmu zakladatele“.
Babiš ve fondech figuruje nejen jako zakladatel, ale také jako jediný obmyšlený, tedy ten, komu plyne ze spravovaného majetku zisk. Správce má podle statutu jen omezené možnosti, Babiš ho navíc může odvolat. Podniky se mají po zániku fondu vrátit „bez zbytečného prodlení“ do jeho výlučného vlastnictví.
Podle experta na svěřenské fondy Marka Nechvátala tak ze statutu jasně vyplývá, že Babiš měl neustále vliv na to, jakým způsobem je vyčleněný majetek spravován. „Ani se nepokusil nastavit pravidla tak, aby mohl být považován za slepý svěřenský fond,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Další scénáře
Právě zřízení slepého svěřenského fondu se v minulosti diskutovalo v souvislosti s Babišovým střetem zájmů jako další možné řešení. Umožňuje totiž zakladatele kompletně odstřihnout od vlivu na majetek, po skončení působení v politice by mu připadl zpět. Takové řešení přijala například britská expremiérka Theresa Mayová. Tato varianta ale nepřipadá zatím v úvahu, tuzemské zákony ji neumožňují.
Střet podle Bruselu
V roce 2020 Evropská komise došla po auditu na českých úřadech k závěru, že svěřenské fondy nejsou dostatečné řešení zákona o střetu zájmů a že si Babiš zachoval i nadále na své podnikání vliv. Konstatovala proto, že konflikt stále má a holdingu zablokovala čerpání unijních dotací. Šéf hnutí ANO dlouhodobě jakékoli pochybení odmítá. Jeho partaj se nechala opakovaně slyšet, že by o věci měly rozhodnout české soudy.
„Evropská komise ovšem potvrdila, že svěřenské fondy nemohou sloužit k obcházení zákona o střetu zájmů. Mají skvělou schopnost ochránit majetek občanů v rámci mezigeneračního přechodu, a zejména k tomuto účelu byly znovu zakomponovány do našeho právního řádu,“ doplnil Nechvátal ze společnosti Electron Capital Partners.
Není tak zatím úplně jasné, jakou variantu by Babiš mohl zvolit. „Možná hodlá do chodu holdingu zapojit své potomky, možná už neplánuje návrat do exekutivy a možná také zkouší, co veřejné mínění unese,“ řekl redakci politolog Lukáš Jelínek. Pokud hnutí ANO ve volbách uspěje, nic by podle něj navíc nebránilo jeho většinové vládě změnit zákon.
Vedoucí advokačního týmu Rekonstrukce státu Lukáš Kraus také upozorňuje, že Babiš svěřenským fondům navzdory figuruje jako skutečný majitel Agrofertu v evidenci skutečných majitelů. Vidí proto jedině řešení: „Měl by se tedy majetku zbavit, pokud má ambici být členem vlády,“ uvedl s tím, že současný krok jen dokazuje střet zájmů. Svěřenské fondy totiž měly jediný účel, a sice správu Babišova majetku a následné vydání akcií zpět do jeho výlučného vlastnictví.
Reakce na rozsudek?
Rozhodnutí rozpustit fond navíc přišlo jen několik týdnů poté, co Městský soud v Praze vydal už zmíněný první pravomocný rozsudek týkající se Babišova střetu zájmů. „A. B. (byl) veřejným funkcionářem a vykonával vliv (…) prostřednictvím svěřenského fondu,“ píše se v dokumentu, na který koncem listopadu upozornil server iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
8:12
‚Není překvapivý‘ i ‚konec letitých výmluv‘, říkají experti, politici i úřady na rozsudek k Babišovu střetu
Číst článek
Připomeňme, že soud řešil spor mezi Moravskoslezským krajem a ministerstvem pro místní rozvoj. To totiž odmítlo proplatit část dotace na traktor pro výuku autoškoly v zemědělské škole zřizované krajem se zdůvodněním, že došlo k porušení zákona o střetu zájmů.
Traktor totiž škole dodala dceřiná společnost Agrofertu v době Babišova vládního angažmá. Soud dal ministerstvu za pravdu a kraj se odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu. Soud ale v podstatě potvrdil i to, co říká Nechvátal, že forma svěřenského fondu není vhodný způsob, jak dostát zákonu o střetu zájmů.
Agrofert ale takovou interpretaci odmítá. „Nevím o rozsudku, z něhož by vyplývalo, že, jak píšete, ‚není forma svěřenských fondů zcela vhodná a nesplňuje podmínky dané zákonem‘,“ uvedl mluvčí koncernu Pavel Heřmanský na dotaz redakce.
Holding k tomu zveřejnil také tiskovou zprávu na svém webu. „Zprávy médií a politiků jsou zkratkou odkazující stále pouze na závěry auditu Evropské komise. Tento audit není závazným rozhodnutím, ale názorem úředníků, o kterém by vůči naší společnosti musel rozhodnout český soud,“ stojí ve vyjádření s dovětkem, že rozsudek Agrofert nebyl účastníkem zmíněného soudního sporu mezi krajem a ministerstvem.
