Virolog Grubhoffer: Princip Sputniku V je dobrý, nedůvěřuji ale jeho výrobě a ruským úřadům
Maďarsko dalo na konci minulého týdne souhlas k použití ruské vakcíny Sputnik V, a to bez schválení látky Evropskou lékovou agenturou. Mělo by Česko jít podobnou cestou? Přední český virolog Libor Grubhoffer to nedoporučuje. Nedůvěřuje ruským úřadům a výrobnímu procesu. „Víme, jak to v Rusku chodí, takže opravdu není důvod tomu věřit,“ říká o testování vakcíny v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Jak ruskou vakcínu Sputnik V hodnotíte?
Z principu je to moderní vektorová vakcína. Nelze jí ubírat na progresivním stupni vývoje. Není to ruský patent, ale věci, které se odehrávají v západních laboratořích – zejména ve Spojených státech a v Izraeli.
Ruská vakcína v Česku?
Premiér Andrej Babiš (ANO) shání po Evropě informace o dalších vakcínách proti koronaviru. Navštívil kvůli tomu Maďarsko a Srbsko, kde se očkuje i ruským Sputnikem V a čínskou CoronaVac.
Minulý pátek předseda vlády uvedl, že pokud by Česko mělo možnost získat i jinou než v EU schválenou vakcínu, mohlo by zvážit podobný postup jako Maďarsko - nákup vakcíny před schválením Evropskou lékovou agenturou. Ve středu dopoledne ale ujistil, že to není ve hře. Stejně se v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Dokud budu ministr zdravotnictví, tak nebudeme v Česku očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura,“ prohlásil.
Ruský výrobce preparátu - ústav Nikolaje Gamaleji - tvrdí, že žádost o schválení vakcíny pro evropský trh už podal. To ale léková agentura rozporuje: žádnou žádost o schválení Sputniku V zatím neobdržela.
Rusové pracují pouze s něčím, co se v těchto špičkových vakcinologických laboratořích odehrává. Na této vakcíně je originální to, že se Rusové rozhodli smíchat dva lidské adenovirové vektory – číslo 5 a číslo 26.
Považujete ji za důvěryhodnou?
Ne. Vychází to ale spíše z negativních zkušeností s ruskými – původně sovětskými –vakcínami v minulosti. Zejména s jejich pověstnou technologickou nekázní, respektive nedodržováním toho, čemu se říká správná výrobní praxe v západním pojetí.
Nedůvěřuji způsobu výroby vakcíny, nedůvěřuji ruským úřadům, které dokázaly vakcínu uvést do širokého použití, aniž by tato očkovací látka měla za sebou preklinické a klinické testy v potřebném rozsahu. To je podle mě veliká nezodpovědnost. Rusové nechali naočkovat 77 vojáků a na základě tohoto nedostačujícího klinického testu šli do plošné aplikace.
Teď to dohání při plošném testování. Zřejmě do něj dodatečně vsunuli jakousi epidemiologickou studii pro tuto vakcínu. To znamená, že sbírají data o určitých očkovaných lidech, aby se pak mohli ucházet u Evropské lékové agentury o dodatečné povolení. V této fázi to myslím je. Další otázka je, jak můžeme důvěřovat této dodatečné epidemiologické studii v podmínkách Ruska, když přihlédneme k politické a ekonomické situaci v zemi. Pro mě je to nedůvěryhodná záležitost.
Premiér Andrej Babiš (ANO) byl kvůli očkování v Maďarsku, ve středu odletěl do Srbska. A minulý týden naznačil, že bychom mohli jít maďarskou cestou – že by vakcíně udělil výjimku Státní ústav pro kontrolu léčiv ještě před tím, než dostane zelenou od Evropské lékové agentury. Dokážete si představit, že bychom zvolili toto řešení?
To je mimořádně nedůvěryhodné. A premiér Babiš, pokud má tento úmysl, si opravdu zahrává. Aby naše národní agentura na přání premiéra takové povolení udělila, mi přijde jako vrchol. A nedovedu si představit, že by Státní ústav pro kontrolu léčiv zvládl vakcínu patřičným způsobem prověřit.
Ministr Blatný: Pokud nám budou chodit vakcíny, budeme mít v létě sedm milionů naočkovaných
Číst článek
Důvěra v očkování podle průzkumů není velká. Neoslabilo by ji ještě víc zapojení Sputniku V?
Je to docela možné. Na druhou stranu si dovedu představit, že je určité nemalé procento lidí, kteří by měli tendenci ruské vakcíně fandit. To není otázka sympatie k vakcínám, ale otázka rizika, do kterého bychom se pustili, pakliže nějakou vakcínu s pochybným původem pustíme na náš trh.
Jak je to s čínskou vakcínou CoronaVac od společnosti Sinopharm? Ta už dostala podmínečnou registraci v Maďarsku, povolily ji i srbské úřady.
S čínskou vakcínou je to podobné jako se Sputnikem V. Navíc u ní přistupuje skutečnost, že se jedná o inaktivovanou vakcínu, takže by bylo třeba mít se ještě víc na pozoru z technologického hlediska. Myslím si, že nedůvěra v čistotu této vakcíny je namístě. U inaktivovaných vakcín je velice důležité, aby ve finálním kroku výroby očkovací látky na bázi usmrcených virových částic byly v maximální možné míře odstraněny kontaminující složky z produkčních buněk. U čínského preparátu bych z tohoto měl velkou obavu.
Ruskou vakcínu opatrně podporuje i exministr zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula. Pro Seznam Zprávy třeba řekl, že ideální model by byl, kdyby vakcína prošla řádným schvalovacím procesem. Na druhou stranu se ale podle něj „vystavujeme tomu, že budeme v tom celoevropském vláčku čekat“.
To je názor profesora Prymuly, který mu neberu. Je to ale se všemi riziky, o kterých jsem hovořil. Ruské technologie a zejména biotechnologie jsou z hlediska bezpečnosti velmi nespolehlivé.
Princip vakcíny se mi ale líbí. Mimochodem lidský adenovirus pět používá jedna americká firma, která vyvíjí vakcínu v tabletkách. Ta je také na velmi slibné cestě a ten produkt vypadá zajímavě. Adenovirus 26 je zase podstatou vakcíny, kterou společně s firmou Johnson & Johnson vytváří belgická firma Janssen. Rusové publikují až podezřele příznivé výsledky.
Petráš má jiný názor
Za důvěryhodný považuje Sputnik V například vakcinolog Marek Petráš. „Podle publikací můžu říct, že je vakcína srovnatelná s tím, co už víme o jiných vakcínách. V tomhle bych nenašel žádný zásadní problém. Je tady samozřejmě předpojatost proti státu, odkud ta vakcína pochází. Po odborné stránce ale není zásadní problém. Můžeme si myslet svoje o tom, jak vakcínu prezentoval ruský prezident Vladimir Putin. To ale není zrovna sdělení, na jehož základě můžeme činit odborné závěry,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Právě, narazil jsem na to, že právě ty výsledky odborníci zpochybňují. Například biochemik Jan Trnka v rozhovoru pro Deník N mluvil o tom, že musíme důvěřovat ruským číslům, „nemůžeme jít a experiment zopakovat“.
Jde právě o to, jestli všechno proběhlo tak, jak mělo. Musí být velmi komplikované vnořit epidemiologickou studii vakcíny do probíhajícího očkování. Skutečně víme, jak to v Rusku chodí, takže opravdu není důvod tomu věřit.
Jak byste problém s výrobním procesem řešil?
Kdyby se Rusové chtěli uplatnit na trhu civilizovaných zemí, tak ať se výroba vakcíny někam přesune. Nebo ať se její část například pro evropský trh přesune do jedné z evropských zemí.
To naznačoval například rakouský kancléř Sebastian Kurz – že by se výroba vakcíny, kdyby ji schválila Evropská léková agentura, přesunula do Rakouska nebo Německa. Je to podle vás cesta?
Přesně tak. Tato myšlenka se mi velice líbí, protože je škoda ignorovat něco, s čímž už přece jenom nějaké zkušenosti jsou.
Ve svém základu je to s vysokou pravděpodobností dobré a užitečné, ale jenom kvůli nedůvěře k produktu z Ruska a ke způsobu, jakým je produkt připraven a kontrolován, tak je škoda, aby to zapadlo. Kdyby se taková mezinárodní obchodní jednání podařilo dotáhnout do úspěšného konce, tak by to asi bylo ku prospěchu.
