‚Hovězí je hovězí.‘ Výroky politiků ve Sněmovně mohou vést k útokům z nenávisti, míní zmocněnkyně

Poslanci po hodinách vyhrocených debat dali šanci manželství pro všechny. Zároveň se na ně snesla ostrá kritika kvůli urážlivým výrokům, které ve Sněmovně zazněly. Někteří straničtí kolegové se dokonce za své kolegy omlouvali. „Dehonestující výroky mohou být předvojem útoků z nenávisti,“ varuje zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Poslanci by si podle ní měli uvědomit, co mohou svými veřejnými prohlášeními způsobit.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahájení Prague Pride 2022 na Střeleckém ostrově

„Touto změnou nic neztrácíme, ale naopak dáváme šanci mnoha lidem žít konečně svobodný život, jaký žijeme my ostatní,“ říká k manželství pro všechny zmocněnkyně | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Chtěla bych poprosit všechny lidi s menšinovou sexuální orientací, aby v zájmu zachování vlastního duševního zdraví raději nesledovali probíhající jednání Sněmovny o manželství pro všechny.“ To jste napsala ve čtvrtek na twitter. Opravdu byla ta debata z vašeho pohledu tak ostudná, jak jste to sama nazvala?
Jsem přesvědčena o tom, že debata, která je vedená na tak důležité půdě, jako je Poslanecká sněmovna, která je sdílena s veřejností, tak má naplňovat zásady slušné diskuse. To znamená, že nikoho neuráží, nedehonestuje, neostrakizuje, nestigmatizuje a nezaznívají na ní výroky, které přímo útočí na důstojnost členů naší společnosti.

A takové výroky tedy podle vás zazněly?
Takových výroků, které tato kritéria nesplňují, zaznělo skutečně obrovské množství. Je potřeba si uvědomit, že to, jak vystupují autority ve veřejném prostoru, zásadně ovlivňuje postoje společnosti vůči příslušníkům jakýchkoliv menšin.

Jak rozhodovali poslanci? Hlasovalo se o odmítnutí návrhu. Zelené „ano“ tedy znamená odmítnutí novely, červené „ne“ značí souhlas. Záznam hlasování zde.

A jakékoliv výroky, které kohokoliv zostuzují, napadají a dehonestují, tak mohou přispívat k posilování negativního chování vůči menšinám jako takovým.

Mohou posilovat polarizaci společnosti, mohou být předvojem útoků z nenávisti, a to nejenom verbálních, ale i fyzických.

Je důležité si připomínat, že pakliže jsem ve veřejné roli a mám vliv na společnost, tak bych měl ctít zásady kultivované bezpečné diskuse. Měl bych také prokazovat nějakou elementární znalost lidských práv, listiny základních práv a svobod, která právo na bezpečí, ochranu důstojnosti přiznává všem bez rozdílu. A pakliže jsem veřejný činitel, tak bych měl tyto principy v praxi zastávat.

Dala by se podle vás ta včerejší debata místy označit za hate speech, tedy projevy nenávisti?
Některé výroky skutečně byly takové, že přispívají k nenávisti ve společnosti.

„U nás na jihu Čech je hovězí hovězí, kuřecí je kuřecí. Všechno má svoje názvy. Pro mě manželství vždycky zůstane svazkem mezi mužem a ženou.“

Šimon Heller (poslanec KDU-ČSL)

Dá se na to pohlížet i tak, že společnost musí podobnou vyostřenou debatou plnou emocí u vážných témat projít, aby si vyjasnila svůj postoj? Patří i něco takového k demokracii? Protože i když jsou ty výroky podle vás ostudné, takové názory mezi lidmi jsou a nemůžeme se tvářit, že ne.
Tak se určitě tvářit nemůžeme, ale je potřeba si uvědomit, že je opravdu velký rozdíl, jak vypadá naše tříbení názorů v uzavřené pracovní debatě, a jaký vliv mají vyřčené dehonestující poznámky na ovlivňování veřejného mínění, pakliže jde o komunikaci veřejnou, a ještě na tak reprezentativní půdě, jako je Poslanecká sněmovna.

Na těchto fórech je potřeba být ještě výrazně opatrnější, citlivější vůči tomu, jak jazyk používáme. A jsem přesvědčena o tom, že si můžeme tříbit názory, nemusíme spolu rozhodně souhlasit, ale jsem přesvědčena o tom, že to lze dělat kultivovaným způsobem, který nikoho neuráží a který společnost nerozděluje a nerozeštvává.

Klára Šimáčková Laurenčíková | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Obavy a nejistoty

Podle CVVM většina Čechů podporuje právo homosexuálů uzavřít sňatek i adoptovat děti. Pokud je tedy většina společnosti pro, co podle vás brání politikům, aby změny odsouhlasili?
Sama se na to ptám, sama tu odpověď hledám. Jsou to možná i obavy ze ztráty něčeho známého, v čem jsme sami vyrostli, co nám možná dává pocit bezpečí a orientace ve světě. Ale myslím, že velká část těchto obav nebo nejistot, si zaslouží být překonána.

To, co se někdy jeví jako kotva našich kulturních tradic, je ve skutečnosti okovem naší lidskosti. Něčeho, co nám výrazně omezuje prostor pro to žít spolu ve vzájemném respektu, takový jací jsme. A skutečně politiku lidských práv, rovných práv, prosazovat stejně spravedlivě vůči všem.

„Homosexuálové smějí uzavírat manželství za úplně stejných podmínek jako kdokoliv jiný. Z hlediska práva jsou si tedy všichni zcela rovni. Každý muž může uzavřít manželství se ženou a každá žena může uzavřít manželství s mužem, a to bez ohledu na sexuální orientaci kteréhokoliv ze snoubenců. Nikdo při uzavření manželství nezjišťuje sexuální preference snoubenců.“

Pavla Golasowská (poslankyně KDU-ČSL)

V jednom z amerických průzkumů vyšlo, že v amerických státech, které stejnopohlavní manželství zlegalizovaly ještě před rozhodnutím tamějšího nejvyššího soudu, poklesl o sedm procent počet pokusů o sebevraždu mezi středoškoláky. Mezi homosexuálními teenagery šlo dokonce o čtrnáctiprocentní pokles. Opravdu to může mít takový vliv?
Tyto studie je potřeba brát vážně. Respekt ve společnosti vůči rozmanitosti a právům sexuálních menšin je spojený s tím, jak se lidé cítí. Jestli se mohou cítit bezpečně, takoví jací jsou, jestli mohou projevovat svobodně lásku vůči druhému člověku, nebo naopak jestli musí to, kým jsou, skrývat, bát se přiznat ostatním, jaká je jejich orientace.

A prostředí, které je o strachu, despektu, nerovnoprávnosti, generuje riziko větší tendence k tomu, nechtít v takové společnosti dál žít. Protože pokud musím skrývat to, kým jsem a nemohu svobodně naplnit svá lidská práva, tak opravdu u řady lidí vede tato skutečnost k tomu, že volí cestu sebevraždy.

I v České republice máme řadu velmi smutných případů sebevražd velmi mladých lidí, v podstatě dětí, které se už ve velmi nízkém věku rozhodli, že tenhle svět není pro ně, že tahle společnost jim nenabízí možnost žít svobodně život takový, jací jsou.

„Pokud se (dítě) dostane do péče dvou pedofilů, tak další problém nastane ve školce a pak ve škole, kde se stane objektem posměchu a šikany. Také pokud bude dítě vychováváno v gay vztahu stylem, že je normální, když muž má anální sex s mužem, tak je do budoucna cosi špatně.“

Jan Síla (poslanec SPD)

Je to pro nás hrozně důležitá zpráva pro nás, že ta změna systému je důležitá, je potřebná. A myslím, že skrze tuto změnu nic ve skutečnosti neztrácíme, ale naopak dáváme šanci mnoha lidem v naší společnosti žít konečně svobodný život, jaký žijeme my ostatní.

Zachytila jste nebo donesly se vám nějaké reakce třeba od gayů a leseb, kteří tu debatu ve Sněmovně poslouchali?
Ano, zaznamenala jsem řadu komentářů, ve kterých lidé vyjadřovali své rozhořčení a smutek nad tím, že výroky jsou hrubé, necitlivé a stigmatizující. Myslím, že řada lidí, kteří debatu sledovali, se právem cítili být některými výroky zraňováni.

Má podle vás novela občanského zákoníku šanci na schválení ve Sněmovně a v Senátu?
Jsem pevně přesvědčená o tom, že má.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme