Bývalý velvyslanec Žantovský: Posun brexitu je noční můrou už i pro legislativce europarlamentu
Přiblížilo se, nebo spíš oddálilo datum odchodu Velké Británie z Evropské unie? Poslední vývoj kolem brexitu, který má (nebo měl) proběhnout už za osm dní, totiž znamená hlavně chaos. Hostem Interview Plus byl ředitel Knihovny Václav Havla a bývalý český velvyslanec ve Spojeném království Michael Žantovský.
Nad otázkou, jaký vůbec má smysl termín brexitu prodlužovat, si teď lámou hlavu asi všichni. „Je to bezprecedentní stav a dlouho se v mezinárodní diplomacii něco podobného nestalo,“ řekl Žantovský.
Není prý sporu o tom, že nejednotnost britského parlamentu staví Spojené království do daleko slabší pozice, než je momentálně evropská sedmadvacítka. „Do poslední chvíle si ale budou Britové testovat evropskou jednotu a hledat názorové rozdíly,“ myslí si Žantovský.
Britská premiérka Theresa Mayová už oficiálně požádala Evropu o odklad do konce června. S žádostí ale musí souhlasit všechny členské státy. A zatímco některé státy (včetně Česka nebo Rakouska) předem souhlasí, francouzský prezident Emmanuel Macron, alespoň podle spekulací médií, hodlá návrh vetovat.
Problém jsou volby
Kámen úrazu jsou totiž volby do Evropského parlamentu, které v Česku proběhnou 24. a 25. května. Evropská komise už varovala, že před definitivním rozhodnutím o posunu termínu brexitu je nejdřív potřeba vyřešit otázku voleb, tedy jestli se jich má zúčastnit i odcházející Británie, nebo ne. A nejen tu.
‚Přestáváme tušit, co vlastně Británie chce udělat.‘ Slováci podporují krátký posun brexitu, řekl Pellegrini
Číst článek
„To je pro legislativce teď opravdu noční můra,“ přiznává bývalý diplomat. I proto, že se termín voleb kvapem blíží.
„Právně by vznikla ústavní nejistota, která by mohla ohrozit chod celé unie. Pokud by totiž Velká Británie byla pořád členem, a to bude až do dne brexitu, mají i britští voliči právo volit své zástupce.“
Britů je v současnosti v Evropském parlamentu 73, což je celá desetina. „Jenže mezitím unie změnila vzájemné poměry. Snížila počet poslanců, aby kompenzovala úbytek křesel a teď by se to zas mělo měnit?“
Až dosud se předpokládalo, že se po odchodu Spojeného království sníží počet poslanců ze 751 na 705. Část uvolněných křesel (46) mělo být dočasně zmrazeno a obsadit je měli politici z případných nových členských zemí.
Britská demokracie
Michael Žantovský zná Británii jako své boty. Co mu bude po brexitu nejvíc chybět? „Je to jejich přístup k demokracii a jejím pravidlům, který je v lidech hluboce zažitý a zakořeněný. Funguje i dnes, navzdory tomu, že nemají psanou ústavu,“ odpovídá.
Přes velký pokřik v parlamentu nakonec všichni akceptují jeho rozhodnutí. „Je to vidět i na přístupu k referendu, na rozdíl od toho kontinentálního a trochu i utilitářského systému. Když se tady jedno referendum nepovede podle našich představ, tak uděláme druhé. V Británii se o druhém brexitovém referendu hovoří jako o zradě na voličích i na principech demokracie.“
To, co lze v posledních týdnech vidět ve Westminsteru, je podle Žantovského zmatek a nevídaný chaos, který stabilitě země jistě neprospívá. „Ale nevidíme společenský rozvrat, rozvrat v hospodářství nebo nějaké násilí na ulicích. Z toho usuzuji, že britský systém stále funguje v demokratických mantinelech, což je nesrovnatelné s tím, co se děje v Paříži. Tam se už vnitropolitické konflikty vylily mimo instituce, kam patří,“ dodává.
