„Proč zákonodárce nezahrnul do tohoto zákona – určeného právě ke zvládání nynější pandemie – také jiné školy než vysoké, nepřísluší soudu domýšlet,“ stojí v jednom z nových rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce.

Soud postupně obdržel několik návrhů na zrušení některých ustanovení ve dvou obdobných mimořádných opatřeních ministerstva zdravotnictví z 12. a 19. dubna. Mateřské školy byly tehdy uzavřené stejně jako druhý stupeň základních škol, zatímco na prvním stupni byla rotační výuka.

Návrhy se zabývaly dva různé senáty Nejvyššího správního soudu. Oba ve středu vydaly rozsudky, v nichž vyslovily nezákonnost sporných ustanovení. Zrušit je už nemohly, protože jejich platnost mezitím vypršela. Školy jsou v provozu.

Návrhy podávali žáci základních a mateřských škol, jejich rodiče, mateřská a základní škola a také městská část Praha 9, která školy zřizuje.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že rodiče dětí nemohou sami napadnout opatření, jimiž byl omezen provoz škol, neboť nejde o přímý zásah do jejich práv. Rodiče však mohou podávat návrhy jménem svých dětí jako jejich zákonní zástupci.

Mimořádná opatření mohou zpochybnit také školy a samosprávy. Omezení totiž zasáhla do naplňování samotného smyslu existence škol, respektive do práva na samosprávu, které zahrnuje také péči o výchovu a vzdělávání.

Podle starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka (ODS) přišel verdikt NSS sice pozdě, ale přesto je velmi důležitý, zejména pro budoucnost.

„Rozhodnutí je převratné a zásadní. Tím, že soud řekl, že to opatření bylo nezákonné, tak ta situace by se neměla už opakovat,“ řekl Portlík. Doufá, že Česko už nikdy nebude mít primát v délce doby, po kterou zůstávaly školy uzavřené.

Sporný paragraf

Nejvyšší správní soud se v rozsudcích pozastavil nad tím, že pandemický zákon upravil pouze omezení výuky nebo jiného provozu vysokých škol, zatímco omezování mateřských, základních a středních škol vynechal. Ostatní školy tak mohou být omezeny jen mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který ovšem není určený pro plošná opatření.

Zákon o ochraně veřejného zdraví umožňuje pouze „zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami“. Ustanovení tedy podle Nejvyššího správního soudu dopadá jen na lidi podezřelé z nákazy, což znamená možnost uzavřít konkrétní školy, v nichž se šíří infekce.

Nelze však na jeho základě plošně uzavřít všechny školy v Česku z preventivních důvodů, jako by všichni žáci byli předem pokládáni za podezřelé z nákazy, míní soudci Nejvyššího správního soudu.

Ministerstvo používalo podle Nejvyššího správního soudu zákon o ochraně veřejného zdraví tak, jako by vůbec neexistovala jeho úvodní pasáž, která výslovně zmiňuje pouze „zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami“.

Sporný paragraf je podle soudu určen spíše k časově a místně omezeným protiepidemickým opatřením, a nejde tak o obdobu nástrojů, které má vláda k dispozici v nouzovém stavu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít