Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) ve čtvrtek řekl, že navýšení limitů je zdůvodnitelné a z pohledu zadavatelů očekávatelné. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Zvýšení limitů se do předlohy dostalo ve Sněmovně na návrh sněmovního hospodářského výboru v reakci na nárůst cen. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek.

Sněmovna zároveň zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500 000 korun na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.

Schválená vládní novela reaguje na evropské nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. Toto nařízení má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU, které můžou ve svých mateřských zemích získávat různé subvence. To pak může narušovat hospodářskou soutěž.

Zvýšení limitů přivítal například senátor ANO Tomáš Navrátil i Eva Rajchmanová z KDU-ČSL. Rajchmanová i senátor STAN Ondřej Lochman odmítli obavy z případného neprůhledného zadávání zakázek jako neopodstatněné.

„Za všechny starosty i primátory si dovolím říct: děkuji,“ řekl senátor Michael Canov z klubu STAN, starosta Chrastavy na Liberecku. Poukazoval na to, že limity se neměnily asi 20 let a inflace mezitím ve svém součtu přesáhla už dávno 50 procent.

„Na obcích se neděje to, co se děje v Motole,“ přidal se předseda tohoto klubu Jan Sobotka v narážce na aktuální policejní zásah ve fakultní nemocnici kvůli podezření z úplatků a dotačních podvodů.

Veřejná kontrola

Senátor Václav Láska (SEN21 a Piráti) upozornil na to, že zvýšením limitů se mnoho zakázek dostane mimo kontrolu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Proto by měli zákonodárci podle něj zavést veřejnou kontrolu spočívající například v uveřejňováním informací.

Jeho klubová kolegyně Adéla Šípová měla připravené dva pozměňovací návrhy, které měly transparentnost zvýšit. Šlo o návrhy, které ale už předtím neuspěly ve Sněmovně. Podle Kulhánka tam na nich ale nebyla koaliční shoda.

První z nich požadoval, aby zadavatelé u veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion uveřejnili vedle vybraného dodavatele a smluvní ceny také způsob zadání této veřejné zakázky. Druhý zpřísňoval zadávání zakázek z hlediska střetu zájmů. Protože Senát ale zákon schválil, už o pozměňovacích návrzích nehlasoval.

Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Nařízení je přímo účinné, ale je zapotřebí mu přizpůsobit tuzemské zákony.

Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských států regulují pravidla veřejné podpory, ale neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu.

Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít