Na pokrytí povodní vyčlení vláda 40 miliard korun. Pro rozjetí čistíren vod děláme všechno, říká Hladík
Vláda má na středečním programu jak rozpočet na příští rok, tak novelu toho letošního, jehož deficit by se měl kvůli povodním zvýšit o 30 miliard korun. Projednání rozpočtů se podle ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) se neopozdí, i přes zprávy o tom, že si Piráti vyžádali odklad jednání. „Samozřejmě jednáme podle plánu,“ řekl Radiožurnálu.
Jak to na vládě vypadá? Jednáte podle plánu, i když Piráti požádali o odklad jednání?
Samozřejmě jednáme podle plánu. Pracujeme tak, jak je to potřeba, projednáváme běžný program. Chci upřesnit a uvést na pravou míru, že za Pirátskou stranu je tady pouze pan vicepremiér Bartoš a nic takového na jednání neuvedl.
Musíme po povodních pomoci řešit infrastrukturu, obcím, městům, podnikatelům a také občanům, říká ministr životního prostředí Petr Hladík
Neměl žádný požadavek na přerušení nebo na projednávání žádného z bodů včetně návrhu státní rozpočtu – tyto body standardně projednáváme. Návrh novely letošního státního rozpočtu kvůli řešení povodní již vláda schválila a postupujeme ho do Poslanecké sněmovny.
Tak možná, že to pan Bartoš neřekl, ale na jednání, ale avizovali to Piráti…
Je velký rozdíl mezi tím, co někdo říká a jak potom jedná. Tady se to bohužel ukázalo.
Když se vrátím k jednání vlády, platí tedy, že ještě letos kabinet vyčlení na pokrytí povodňových škod 30 miliard korun?
Je to tak. Musíme po povodních pomoci řešit infrastrukturu, obcím, městům, podnikatelům a také občanům. Vyčlenit finanční prostředky – to je jednorázová věc, investice do obnovy. Není to otázka dluhu, je to otázka jednorázové pomoci při obnově území.
Dopis Fialovi. ‚Revoluci nechystáme, vyzvali jsme jen k ideové konferenci,‘ zní z moravskoslezské ODS
Číst článek
A jak to bude v příštím roce?
Dohoda je taková, my ji vtělujeme do návrhu státního rozpočtu, že na řešení povodní bude 30 miliard letošní rok a 10 miliard příští rok. Náš odhad, byť nemáme dopočítané ztráty, je, že by těchto 40 miliard mělo stačit.
K dopadům povodní – Ostravské vodárny a kanalizace oznámily, že zprovoznění Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze po povodních potrvá měsíce a v současnosti proto teče většina odpadních vod z Ostravy přímo do Odry. Nedá se s tím podle něho nic dělat. Čili opravdu není jiná možnost?
Ráno v sedm hodin jsem požádal o schůzku, kterou jsme měli s ředitelem Ostravských vodáren, pod které spadá i čistírna odpadních vod nebo Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě.
Zúčastnil se také zástupce celého svazu všech vodáren a kanalizací Ovaku (Ostravské vodárny a kanalizace). Byli tam i další zástupci provozovatelů kanalizační sítě a čistíren odpadních vod na tom postiženém území a stejně tak i odborníci z Čech z Výzkumného ústavu vodohospodářského.
Bavili jsme se o technických možnostech, o tom, jak rozjet čistírnu odpadních vod rychleji, padly tam různé návrhy a dohodli jsme se, že spolu budeme pravidelně jednat v izolaci, protože není možné, pokud to jenom technicky trošku půjde, aby se nečistilo tak dlouhé měsíce.
Musíme si uvědomit, že čistírna odpadních vod je zatím stále na některých územích zaplavená, pod vodou jsou třeba i rozvody nebo elektrická síť, ta se bude muset vyměnit. Některá čerpadla, membrány a další věci také… To znamená, že to není otázka dnů, ale je to jeden z velkých úkolů a na tuto problematiku se soustředím.
Odhad pojištěných škod z povodní stoupl na 19,3 miliardy korun. Dominují vytopené domácnosti
Číst článek
Takže to bude méně než měsíc?
Nedokážu to slíbit. Ale uděláme všechno pro to, aby odborníci nejenom z Ostravy, ale z celého Česka, co nejdříve pomohli tuto čistírnu odpadních vod rozjet. Nedokážu slíbit, k jakému to bude datu, ale je to velký zájem celého resortu životního prostředí.
O státní podnik Lesy ČR zpřesnil odhady povodňových škod na vodních tocích a cestách v jejich správě, a to na jeden a půl miliardy korun – kvůli popadaným stromům přišel o pět procent roční tržby. Je potřeba okamžitě něco měnit na tom, jakým způsobem se v lesích hospodaří?
Myslím, že je příliš zkratkovité to takto říct, protože ta kalamita nebyly jenom velké deště, ale také poměrně silný vítr, který v pátek a v sobotu při té povodňové situaci sužoval většinu Česka. A samozřejmě pád stromů je v důsledku podmáčeného kořenového systému a následného silného větru.
U obnovy polních lesních cest je určitě je potřeba zvážit takové řešení, které do budoucna třeba při takto silných deštích nebo povodňových situacích zmenšuje škody. To znamená, aby se Lesy ČR a ostatní vlastníci, protože jsou tam i soukromé nebo církevní lesy v Jeseníkách, domluvili na takovém technickém řešení, které třeba minimalizuje škody při velkých deštích v příštích obdobích.
