Peníze rozdělené bez cíle. Kontroloři odhalili nedostatky v hospodaření ministerstva kultury

Ministerstvo kultury rozdělovalo peníze na záchranu a obnovu kulturních památek, aniž stanovilo cíle, kterých chce touto podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontrola se týkala let 2019 až 2022, konkrétně 2,6 miliardy korun z šesti programů, které resort rozdělil mezi 7457 projektů. Kontroloři odhalili nedostatky i v hodnocení projektů, bylo v některých případech netransparentní a neúměrně dlouhé.

Praha (Aktualizováno: 9:34 28. 8. 2023) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo kultury

Resortu podle kontrolorů chyběly konkrétní cíle a plány týkající se obnovy památek (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Výsledky kontroly v pondělí úřad zveřejnil v tiskové zprávě. Ministerstvo v reakci konstatovalo, že NKÚ nezjistil porušení rozpočtové kázně. Nedomnívá se, že by bylo rozhodování o projektech netransparentní. „Nejvyšší kontrolní úřad odhalil řadu nedostatků v tom, jak ministerstvo k obnově památek přistupovalo. Resortu například chyběly konkrétní cíle a plány týkající se obnovy památek, ministerstvo ale také například neplnilo opatření a úkoly, které si často samo stanovilo,“ uvedli kontroloři.

Vláda dala nemocnicím skoro pět miliard na dluhy. Nezkontrolovala, jak je využily, kritizuje kontrola

Číst článek

Kvůli absenci stanovených cílů nelze podle kontrolorů vyhodnotit, co rozdělené peníze reálně přinesly a zda byly využity nejlepším možným způsobem. „V tomto ohledu tak pokračuje problém, na který úřad upozornil už v podobně zaměřené kontrole z roku 2017,“ upozornili kontroloři.

Ministerstvo například plánovalo s ohledem na omezené množství peněz určených na záchranu a obnovu kulturních památek stanovit si jasné priority a podpořit zásadní projekty. To se ale podle kontrolorů v praxi nestalo a resort peníze naopak rozděloval po menších částkách mezi co nejvyšší počet zájemců, což ve svém důsledku vedlo i k prodlužování doby oprav, míní kontroloři.

Resort si rovněž stanovil potřebu navrhnout novou právní úpravu, která by nahradila stávající zákon o památkové péči, platný od roku 1987. Návrh zákona, který ministerstvo kultury připravilo v roce 2015 ale schválen nebyl a ministerstvo od té doby s novým návrhem nepřišlo.

213 ekologických zátěží ohrožuje zdraví a vyžaduje zásah. S půlkou se ještě nezačalo, vyřešená je jediná

Číst článek

Nejvyšší kontrolní úřad také zmiňuje, že ministerstvo do ukončení kontroly nezpracovalo plán ani koncepci, ve které by stanovilo konkrétní opatření a úkoly týkající se záchrany a obnovy památek, podle nichž by se obnova památek řídila. To vše přitom mělo být hotové nejpozději v roce 2021, podotkli kontroloři.

Hodnocení a výběr konkrétních projektů byly podle úřadu u tří programů ze šesti netransparentní. Nebylo například jasné, jak a na základě jakých kritérií ministerstvo jednotlivé projekty posuzovalo, což vytvářelo netransparentní prostředí a nerovné podmínky pro uchazeče, uvedli kontroloři. Resort žádosti vyřizoval fyzicky v listinné podobě, což byl jeden z důvodů průtahů. V krajním případě celý proces od podání žádosti do poskytnutí příspěvku trval i jeden a půl roku. 

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme