„Byl to pracovní den jako každý jiný. Přišli jsme do práce, sestřička chystala karty a připravovali jsme se na první pacienty,“ vzpomíná Pometlová na tragický den. Bylo krátce po sedmé ráno, když pachatel zaútočil v čekárně plné lidí. 

„V tom se ozvaly tři rychlé rány a křik. Můj první dojem byl, že si tam někdo dělá legraci, že hází petardy nebo dělobuchy. A poté najednou se ozvaly další rány a další křik, přiběhla sestřička z recepce se slovy, že se tam střílí,“ říká. 

Všechno se seběhlo velmi rychle. Lékařka vzpomíná, jak volali policii, aktivovali záchranný nemocniční systém a pomáhali lidem, kteří se z čekárny utíkali schovat do ambulance. „Poskytli jsme jim tam první ošetření a snažili jsme se o psychologickou podporu, že pomoc je na cestě,“ líčí.

Pietní akt

Mezitím už zraněným přišli na pomoc v čekárně i zdravotníci z jiných částí nemocnice a bojovali o jejich životy, aniž věděli, zda se pachatel znovu neobjeví. 

Oběti teď bude připomínat památník. Na pietním aktu ale lékařka Pometlová nebude. „Nechtěla bych se k tomu v tu chvíli vracet. Nevím, jak moc by to ve mně bylo ještě čerstvé nebo jaké pocity by to vyvolalo. Spíš si udělám večer prostor sama pro sebe ke zavzpomínání,“ dodává s myšlenkou na ty, které tragédie zasáhla. 

Na traumatologii doktorka zůstala, ale říká, že některé dříve samozřejmé věci pro ni již samozřejmé nejsou. „Člověk bral jako samozřejmost, že se ráno probudí a jde do práce, přijde a funguje. Všechny plány tak nějak vychází a vůbec nepočítá s náhodou, že by se něco takového mohlo vůbec stát,“ dodává. Střelbu v ostravské nemocnici 10. prosince 2019 nepřežilo 7 lidí. 

Iva Havlíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít