Pro mladé jen vakcíny od Moderny a Pfizeru, zvažují vakcinologové. Chystají nové doporučení
Vakcínami od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson by mohli lékaři očkovat jen lidi starší 50 let, zjistil Radiožurnál. Doporučení k věkovému omezení kvůli velmi vzácnému riziku krevních sraženin zvažuje vydat Česká vakcinologická společnost. Pro mladší ročníky by tak zbyly RNA vakcíny od konsorcia firem Pfizer a BioNTech a společnosti Moderna. Finální slovo bude mít ministerstvo zdravotnictví.
Bouřlivá jednání v těchto dnech vedou členové výboru České vakcinologické společnosti. Zatím bez výsledku se snaží shodnout na tom, zda a jak v Česku omezit používání vektorových vakcín od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson. Od oslovených zástupců odborné společnosti nejčastěji zaznívá věková hranice 50 let. Starší lidé by vektorovou vakcínu dostat mohli, mladší ne.
‚Zásadní změna.‘ Vakcína Pfizeru se může skladovat měsíc v ledničkách, schválila léková agentura
Číst článek
„Jsou diskuse o věkovém limitu, který se asi nejvíc blíží 50 letům,“ potvrdil Radiožurnálu člen výboru a bývalý ministr zdravotnictví za ANO Roman Prymula.
Jasněji bude podle něj ve čtvrtek, kdy má výbor České vakcinologické společnosti další jednání.
„Panuje shoda, že by se to věkově mělo omezit. Ale přesný věk se zatím hodně diskutuje. Můj osobní názor je 50 let. Nechci ho nijak tlačit. Ale pravděpodobně ke shodě dojde,“ uvedl k diskusím další člen výboru Daniel Dražan, do úterý také člen zrušené poradní skupiny MeSES.
Jednání s vakcinology o omezení používání vektorových vakcín vedou i zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Mluvčí Klára Brunclíková napsala, že ústav v tuto chvíli nebude obsah chystaného stanoviska komentovat.
Co s druhými dávkami?
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek na dotaz potvrdil, že se teď nejvíc mluví o věkové hranici 50 let. SÚKL by si ale podle něj přál limit vyšší, ideálně 60 let.
Experti v čele se Smejkalem, kteří radili ministerstvu s covidem, končí. ‚Je to velké překvapení,‘ říkají
Číst článek
„Názorová shoda zatím není. Data, ze kterých vycházíme, nejsou jednoznačná a liší se podle epidemických situací. Čím lepší je epidemická situace, tím to víc nahrává tomu, aby se ty vakcíny nepoužívaly u mladších věkových kategorií,“ uvedl k tomu Chlíbek. Podle něj by Česko mělo být k mladším lidem s ohledem na slábnoucí epidemii opatrnější.
Současně odmítl spekulace, že by Česko mělo odepsat vektorové vakcíny úplně, jak se k tomu v případě očkovací látky od společnosti AstraZeneca v dubnu odhodlalo například Dánsko.
„Nechceme nějakým nerozvážným a urychleným názorem zpomalit očkování, protože ty vakcíny mají své místo, jsou bezpečné a byla by chyba je úplně zavrhnout,“ dodal.
Podle Prymuly se teď také řeší, jakou vakcínou případně přeočkovat lidi, kteří už očkovací látku od firmy AstraZeneca dostali a jsou mladší 50 let. Například ve Švédsku se už koncem dubna rozhodli, že lidem mladším 65 let, kteří už jsou naočkování vakcínou od firmy AstraZeneca, budou lékaři aplikovat druhou dávku od jiného výrobce. Na kombinování vakcín provádějí vědci řadu studií. Podle odborníků by takový očkovací plán mohl mít ve finále silnější efekt.
Přínosy převažují nad riziky
Další oslovení členové České vakcinologické společnosti zatím odmítli jednání o věkovém omezení vektorových vakcín komentovat. „Já budu respektovat většinový názor. Zatím nepadlo finální rozhodnutí,“ uvedla například místopředsedkyně Hana Cabrnochová. Svůj názor si zatím nechali pro sebe i Petr Pazdiora z Ústavu epidemiologie na Lékařské fakultě UK v Plzni nebo Pavel Kosina z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnici v Hradci Králové a současně vedoucí tamního očkovacího centra.
Pokud se vakcinologové na doporučení k omezení používání očkovacích látek od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson shodnou, zařadí se Česko mezi evropské státy, které už podobné rozhodnutí vydaly v minulých týdnech.
Jde třeba o Německo, Francii, Španělsko, Nizozemsko nebo Velkou Británii, kde mohou od prvního květnového týdne dostat vakcínu AstraZeneca jen lidé starší 40 let.
V Německu je omezení na 60 let a například ve Francii 55 let, přičemž totožný věkový limit platí i pro očkovací látku od firmy Johnson & Johnson.
Přestože častější problémy třeba v případě vakcíny od firmy AstraZeneca se vyskytly obzvlášť u žen mladších 60 let, Evropská léková agentura (EMA) neuvedla u žádné z vektorových vakcín přesný věkový limit, který by stanovoval, pro koho jsou vakcíny potenciálně rizikovější.
Podle EMA přínosy u obou očkovacích látek převažují nad riziky. V minulých týdnech agentura pouze doporučila, aby velmi vzácné případy krevních sraženin byly uvedeny v příbalové informaci jako možný nežádoucí účinek.
