Většina členů ODS je pro setrvání ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jak vyplynulo z ankety serveru iROZHLAS.cz. V pokušení je ale vedení strany, zejména pak premiér Petr Fiala, který si padl do oka se šéfem Evropské lidové strany (EPP) Manfredem Weberem. Úkrok občanských demokratů na půdě Evropského parlamentu by dal větší naději jednotné kandidátce Spolu. ODS tak stojí před otázkou: měla by po volbách zůstat v ECR?

Praha 6:00 21. července 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sonda do mysli ODS, kterou prostřednictvím ankety provedl server iROZHLAS.cz, nastínil několik rozkolů mezi občanskými demokraty. Jedním z nich je i zařazení největší vládní strany do frakce Evropského parlamentu. Zda setrvá v Evropských konzervativcích a reformistech (ECR), které před lety spoluzakládala, nebo se přesune k Evropské lidové straně (EPP).

Z ODS zní převážně souhlas se směřováním strany. ‚Ve středu už je plno, pojďme doprava,‘ žádá ale část

Číst článek

Do ankety mezi poslanci, senátory, europoslanci, hejtmany a primátory se z šesti desítek oslovených zapojila přibližně třetina. Jejich osobní postoje z velké části odpovídají směru nastolenému vedením strany v čele s premiérem Petrem Fialou, najde se ale několik „rebelů“, kteří jsou k současné politice ODS kritičtější. A odlišné názory jsou patrné také v evropské otázce.

Na půdě Evropského parlamentu občanští demokraté sedí ve frakci ECR, která je k fungování Unie značně kritická a netají se tím, že by ji chtěla reformovat. Z odpovědí pro iROZHLAS.cz vyplynulo, že to většině straníků vyhovuje a nevidí důvod cokoliv měnit.

„Přítomnost ODS v ECR jde ruku v ruce s konzervativní bází strany i přítomností tzv. měkkého euroskepticismu. Z tohoto pohledu tak členství ODS v této frakci dává smysl a je logická i podpora jejích politiků,“ vysvětloval Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK.

Náramně si rozumí

Jednoznačný názor ale nesdílí „liberálnější křídlo“, do kterého lze započítat i šéfa ODS Petra Fialu. Ten sice explicitně na otázky iROZHLAS.cz neodpověděl, prý proto, že se dlouhodobě anket neúčastní. Jeho postoje jsou však patrné z jeho aktivit.

Český premiér si totiž náramně rozumí s předsedou jiné evropské frakce – Manfredem Weberem z EPP. „Hovory s Petrem Fialou jsou pro mě vždy velmi pozitivní,“ liboval si před časem a dodal, že podle něj šéf ODS dělá „výbornou evropskou politiku“.

O vztahu s Fialou mluvil předseda evropských lidovců letos na jaře v podcastu Bruselské chlebíčky. „Vláda v Česku dělá politiku EPP. Proto mám s Petrem Fialou dobré vztahy,“ vysvětloval Weber. Ohledně užší spolupráce po eurovolbách však nedal jasnou odpověď a uznal, že jsou pro to potřeba další jednání.

„Dnes je možná pragmaticky více důvodů pro to zůstat v konzervativní frakci,“ řekla poslankyně Eva Decroix v Interview ČT24 na začátku května.

Pragmatické důvody jmenovala jak z hlediska ODS, tak i s ohledem na evropskou politiku. Sama se totiž kloní spíše k liberálnějšímu směřování a spolupráce se silně konzervativními stranami je pro ni obtížně pochopitelná.

Krajní pravice v ECR

Členství ODS ve frakci, kterou nyní tvoří 66 poslanců z celkem 705 zástupců v Evropském parlamentu, přináší hned několik „výzev“. Tvoří ji totiž dvacet konzervativně-pravicových stran, mezi kterými jsou i Bratři Itálie, polská strana Právo a spravedlnost (PiS), ale také španělská krajně pravicová strana Vox či Švédští demokraté.

„Pokud ODS zůstává ve společné frakci s těmito stranami (Bratři Itálie a PiS), dává tím najevo, že jí jsou národní vlády s jejich účastí blízké. EPP by pro ODS znamenala větší platformu, která by ale vyžadovala jít naproti některým méně euroskeptickým řešením,“ poznamenal k tomu pro iROZHLAS.cz politolog Michal.

Nicméně možnou spolupráci s Bratry Itálie, které vede premiérka Giorgia Meloniová a jejíž strana je v Evropském parlamentu – stejně jako ODS – v konzervativní frakci, připustil šéf evropských lidovců.

„Italská vláda dělá dobrou práci, je na evropské úrovni konstruktivní, pomáhá našim přátelům na Ukrajině, to se počítá,“ řekl Weber v Bruselských chlebíčcích. Za extremisty Bratry Itálie nepovažuje.

Naopak kritický byl vůči dalšímu spojenci na tzv. Ose Řím – Praha – Varšava a polskému premiérovi Morawieckému. Vládní Právo a spravedlnost je přitom s 24 europoslanci nejsilnější stranou frakce ECR.

Při hlasování v europarlamentu byli vždy přítomni Niedermayer a Kolaja. Nejčastěji chyběl Pospíšil

Číst článek

Evropští konzervativci fungují od roku 2009, ODS je spoluzakládala. Velmi aktivní byl v tomto ohledu Jan Zahradil, který se v roce 2011 stal dokonce předsedou ECR. Nejúspěšnější byla ve volebním období 2014–2019, kdy byla se 77 poslanci třetí největší skupinou v Evropském parlamentu. Poté, co Unii opustili Britové, řady této frakce prořídly.

Deklarovaný ‚eurorealismus‘

Podle politiků ODS odráží jejich postoj k EU název frakce ECR. Chtějí vést diskusi o tom, do jakých sfér politik má Unie zasahovat. Z úst občanských demokratů pak často zaznívá definice „eurorealismus“. Na ideové konferenci strany o tom mluvil europoslanec Alexandr Vondra. Ze strany ODS to podle něj není „ani skepse, ani hujerství“.

Základem Evropské unie musí být společný trh bez jakýchkoli překážek, zdrojem legitimity mají být členské státy, uvedl. Dodal, že Česko by se mělo soustředit na to, jak prosazovat v unijních institucích národní zájmy a nebojovat minulé bitvy.

Onen deklarovaný eurorealismus se pak ukazuje především v kontrastu s liberálně laděnými zákony, o kterých poslanci v Evropském parlamentu hlasují. Například když europoslanci vydávali doporučení k rozhodnutí Rady o ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí a násilí vůči ženám. Mužští zástupci ODS hlasovali proti, Veronika Vrecionová se zdržela.

Spolu, nebo sami?

Při hlasování se občanští demokraté poměrně často liší od europoslanců, kteří jsou ve frakci EPP a svých koaličních kolegů z vlády v Česku. Projekt Spolu, který tvoří kromě ODS ještě TOP 09 a KDU-ČSL, je rozdělen v europarlamentu vedví.

Názorová rozpolcenost je jedním z důvodů, který brzdí úkrok ODS k EPP. Hlasitým odpůrcem přestupu je i Vondra. „Nevidím v tom žádný smysl. Myslím, že by to bylo nevýhodné pro pravici v Evropském parlamentu. Nevidím žádný důvod odcházet z frakce, která funguje a bude výrazně větší, protože počty italských kolegů se zmnohonásobí,“ uvedl europoslanec pro Novinky.

Koalice Spolu zvažuje společnou kandidaturu do Evropského parlamentu. Nominaci rozmýšlel i Babiš

Číst článek

O „užší spolupráci“ mezi frakcemi mluví ale špičky stran Spolu. „Nepochybně si přejeme, aby docházelo k užší spolupráci a k lepší koordinaci kroků v Evropském parlamentu mezi EPP a ECR,“ sdělil Fiala.

V Partii Terezie Tománkové se premiér nechal slyšet, že o společné kandidátce do eurovoleb uvažují, je si však vědom rozlišností jednotlivých stran, které jsou na unijní půdě o to patrnější.

„Je pravda, že TOP a KDU jsou u Evropských lidovců, my máme frakci Evropských konzervativců a reformistů. Jsou to dvě různé frakce, ale ony se postupně sbližují. Chceme zabránit socialisticko-levicové většině, která se vytváří v Evropském parlamentu. Potřebujeme, aby to po volbách bylo jinak,“ odůvodnil Fiala.

A tak zatímco strany postupně hromadí nominace a představují možné příští europoslance, Spolu mlží, zda opět spojí síly. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout po létě.

„Nečekám, že koalice Spolu bude tak nadšeně přijata ve volbách do Evropského parlamentu, kde mají všechny tři strany odlišné představy o fundamentálních záležitostech,“ uzavřel pro iROZHLAS.cz politolog Michal.

Politici z ODS odpovídali na otázku: ODS je nyní v Evropském parlamentu ve frakci ECR, měla by v ní po volbách zůstat či ji vyměnit? Případně za kterou?

Odpovědi v plném znění naleznete po rozbalení jednotlivých vizitek.

Anna Urbanová, jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít