Generál Petr Pavel získal od voličů nejsilnější mandát v historii přímé prezidentské volby. Znamená to, že většině obyvatel Česka nevadí komunistická minulost příštího prezidenta republiky? „Volba ukázala, že tomu lidé snad po 30 letech nedávají tak velký význam,“ říká v Pro a proti publicista Jan Vaculík. Filozof, historik a redaktor serveru Seznam Zprávy Michal Komárek ale považuje téma komunistické minulosti obou kandidátů za důležité.

Pro a proti Praha 17:50 30. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ale diskuse kolem volby ukazují, že otázkou vyrovnání se s komunismem se musíme ještě zabývat,“ dodává Vaculík. „Když ovšem chceme někoho morálně hodnotit, tak se ptejme, co udělal špatného, co dobrého a jaká za ním zůstala stopa.“

Pro Komárka prý nebylo rozhodující, jestli byl Pavel členem komunistické strany. „Ale znervózňovala mě jeho kariéra v armádě, nepřesvědčivé vysvětlování motivace pro vstup do ní, stejně jako nepřesvědčivé vysvětlení jeho vztahu k invazi v roce 1968.“

Také Vaculík považuje za významnější Pavlovu vojenskou minulost. „Říkal jsem si, co je to za člověka, který se už v 15 letech rozhodne pro kariéru vojáka, z takového nemůže nic pořádného vyrůst. A vidíte, jsou tu výjimky a buďme rádi, že Pavel vstoupil do armády, protože kdyby to neudělal, tak bychom ho tu dnes neměli.“

„Pavlova kariéra byla posledních 30 let vojenská, i když velmi působivá. Teď uvidíme tu civilní a skutečně politickou kariéru. Zatím je třeba říct, že i na mě Pavel působil celou dobu jako velký sympaťák,“ přiznává Komárek.

Vaculík upozorňuje, že členství ve straně není pro morální profil člověka determinující. „Komunismus tu byl 40 let, totalitní režim za tu dobu prošel mnoha fázemi, ve kterých lidé vstupovali do strany z různých důvodů. Dělali to víceméně z pragmatismu a byl to nějaký kompromis. Proto se to musí brát případ od případu.“

„Ano, stranická knížka byla pro mnoho lidí pracovní knížkou,“ souhlasí Komárek. „Pro mě ale zůstává důležité, v jaké práci. Stále mě udivuje Pavlova kariéra v Československé lidové armádě. Ale určitě platí ta individuální kritéria než plošně říkat: ‚Komunista ano, komunista ne‘.“

Podle publicisty je čas oprostit se od individuální viny a začít chápat komunismus jako systémové zlo. „Po 40 letech se systém stal mašinou, která se valila sama dopředu. Dohledat konkrétního viníka něčeho špatného bude velmi těžké, každý jen dělal nějaké kompromisy, proto je třeba komunismus analyzovat pečlivěji,“ vyzývá Jan Vaculík.

„Důležitější je, aby pan Pavel posunoval náš vztah k předchozím prezidentům a k tomu, jak vypadá naše demokracie, ne už vysloveně k tomu, jak se smiřujeme s předlistopadovým režimem. Výsledek voleb je přání, jak zlepšit kvalitu naší demokracie, ne se už ohlížet po tom, jak vypadala společnost před rokem 1989,“ shrnuje Michal Komárek.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít