Policie znovu otevřela případ týrané Valerie. Podezírá sociální pracovnice, že odbyly dohled
Doma bylo navařeno, na stole stála mísa s ovocem, v domácnosti byl běžný, provozní nepořádek, poznamenaly si sociální pracovnice na jaře 2018 při kontrole nového domova šestileté Valerie. S tím se spokojily a odešly, aniž by dívenku svěřenou do péče babičky vůbec viděly. Dítě přitom tehdy v bytě na pražském Žižkově už několik měsíců nebylo. Beze stopy zmizelo a podle policie už nejspíš nežilo.
Její babička byla odsouzena za to, že dívku surově bila, nechávala spoutanou v tmě bez jídla a pití a brala na ni dávky i po jejím zmizení. Letos v lednu dostala osmiletý trest.
Jenže případ nekončí. Policisté se jím začali zabývat znovu. Tentokrát prověřují postup sociálních pracovnic, které měly dohlížet na to, jestli se o Valerii a její tři sourozence babička Soňa Kvasničková pořádně stará. Kriminalisté je podezírají, že dohled zanedbávaly a kontroly odbývaly.
Týrání, opuštění, zpronevěra dávek. Soud potvrdil pro babičku nezletilé Valerie osmiletý trest
Číst článek
„V souvislosti s případem zmizelé Valerie Kvasničkové kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu maření úkolů úřední osoby z nedbalosti,“ sdělil Radiožurnálu mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Pokud se podezření potvrdí, hrozí podle něj viníkům v krajním případě až tříleté vězení.
Policie zatím nikoho neobvinila. Dozorující státní zástupkyně Iva Brücklerová však mluví o špatné práci pracovnic oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a nepřímo je viní z toho, že nezabránily týrání dětí a že jim „pod rukama“ zmizela Valerie.
„Z mého ohledu ty kontroly nebyly dostatečné a nebyly prováděny v míře takové, jak je požadováno zákonem, a domnívám se, že daná situace v tomto případu dospěla do takového bodu kvůli nekvalitní práci sociálních pracovnic OSPOD,“ řekla Brücklerová Radiožurnálu.
Vedení OSPOD v Praze 8, které mělo kontrolovat péči babičky o svěřenou Valerii a její sourozence, to nechce komentovat. „K tomuto případu se nebudu vyjadřovat,“ reagovala vedoucí Dagmar Kubičíková.
Komentář odmítla i organizace Dobrá rodina, která dostává od státu dotace na to, aby rovněž navštěvovala rodiny se svěřenými dětmi, pomáhala jim se vzděláním nebo s terapií a dětem s úkoly.
„Jsme vázáni zákonem a nemůžeme komentovat žádné aktuální ani minulé situace a případy, kterými jsme se zabývali,“ pravil ředitel organizace Zdeněk Soudný.
Bití, týrání, hladovění
Soňa Kvasničková dostala Valerii a její další tři sourozence do péče v září 2016 poté, kdy jejich otec – Kvasničkové syn – v pětadvaceti letech zemřel a jejich matka se nemohla o čtyři potomky postarat. Děti nejprve na čas skončily v Klokánku, než si je odvedla babička do bytu činžovního domu ve Viklefově ulici na pražském Žižkově.
‚Vůbec nejedla a bez dovolení si brala bonbony.‘ Přečtěte si příběh zmizelé Valerie očima obviněné babičky
Číst článek
Pravidelné zprávy o vývoji dětí, které byla povinna podávat soudu, ignorovala a reagovala vždy až na urgentní výzvu. Sociálním pracovnicím, které se vždy dopředu ohlašovaly, při kontrole tvrdila, že Valerie je zrovna ve školce. Ačkoli do ní v té době nechodila, protože v rodině už nebyla.
Přišlo se na to až v srpnu 2018, kdy se jeden z příbuzných obrátil na policii. Zjistilo se, že dívka byla naposledy s jistotou spatřena v prosinci 2017. Kdy přesně zmizela a co se s ní stalo, se dodnes neví. Babička mlčí.
Valeriina sestra kriminalistům později popsala, že jedné noci viděla v zrcadle, jak babička dívenku v posteli surově tluče. Druhý den si všimla, že Valerie nehnutě leží na posteli. Pak už ji nikdo neviděl. Vyšetřovatelé se domnívají, že dívka nejspíš právě tehdy zemřela. Babička však na ni ještě půl roku brala dávky, celkem zhruba 55 tisíc korun.
Při vyšetřování vycházely na povrch otřesné detaily ze života dětí. Podle soudu babička vnoučata bila vařečkou, páskem, tahala za vlasy, za uši, smýkala s nimi po podlaze, sprostě jim nadávala.
Nejvíc mlátila drobnou Valerii. Kopala ji a házela s ní. Když dívka brečela, strkala jí do úst hadr, modřiny v jejím obličeji maskovala pudrem. Punčochami ji svazovala ruce a nohy, připoutávala ji k trubce v předsíni, k madlu lednici nebo k záchodové míse, kde ji nechávala ve tmě dlouhé hodiny bez jídla a pití.
Soud nechal přehrát záznam výpovědi Valeriina bratra, který vyprávěl, jak i jeho babička bila a všechny nutila hodiny klečet. Když už děti bolela kolena, vymýšlely si, že potřebují na záchod, aby si aspoň na chvilku odpočinuly. Babička je někdy pustila, jindy ne. Valerie pak chodila venku pomočená.
Už ze školky chodily zprávy o podezření na Valeriino týrání. Policisté to prověřovali a nakonec odložili s tím, že se týrání neprokázalo. „Pro sociálku to ale měl být signál, aby péči o Valerii prověřovala o to pečlivěji,“ míní žalobkyně Brücklerová.
‚Musí dítě vidět‘
Vedoucí OSPOD v Praze 8 Kubičíková odmítla odpovědět na dotaz Radiožurnálu, zda sociální pracovnice pochybily, když nebyly v přímém kontaktu s dítětem. „Nebudu se k tomuto případu vyjadřovat,“ opakovala.
Mluvčí Městské část Praha 8 Martin Šalek však po konzultaci se sociálkou prohlásil, že žádnou chybu neudělaly.
Babička pohřešované Valerie popřela, že by dívku bila. ‚Výpovědi sourozenců jsou zmanipulované,‘ tvrdí
Číst článek
„Povinnost OSPOD je sledovat prostřednictvím návštěv a reportů prostředí, kde dítě žije. Není tím řečeno, že musí s tím dítětem mluvit. Protože může nastat situace, kdy je dítě někde na kroužku nebo má svůj nějaký program a OSPOD nemůže vynucovat jeho přítomnost,“ řekl.
Jenže ministerstvo práce a sociálních věcí oponuje, že to není pravda. „Při provádění dohledu nad péčí poručníka musí pracovníci OSPOD dítě svěřené do péče při návštěvě vidět a komunikovat s ním,“ upozornil Jan Brodský z tiskového oddělení resortu.
Zdůraznil, že podle zákona má sociálka sledovat vývoj svěřeného dítěte a vyhodnocovat jeho zájmy a potřeby. „Což nelze bez kontaktu se samotným dítětem,“ dodal Brodský.
To potvrzují i oslovené sociálky z jiných koutů Česka. „Metodika hovoří jasně: musíme s dítětem mluvit, abychom zjistili, jak se mu daří,“ řekla například vedoucí ostravského OSPOD Lenka Honusová Russová. „Stává se, že dítě při návštěvě zrovna není, pak se ale domluví náhradní termín,“ dodala.
„Když mám sledovat vývoj dítěte, těžko to můžu dělat, aniž bych ho viděla,“ říká vedoucí OSPOD v Teplicích Martina Fialová. Ústecký krajský úřad osobní kontakt sociálky s dítětem přímo vyžaduje. Právě teplické sociálce před lety vytkl, že se svěřeným dítětem v bezproblémové rodině mluvila jen jednou ročně, místo dvou pohovorů, jak ukládá zákon.
Přesto vedení OSPOD i radnice v Praze 8 trvají na tom, že sociální pracovnice postupovaly správně. Když reportér Radiožurnálu konfrontoval mluvčího Šalka se stanoviskem ministerstva, mluvčí přišel s dalším vysvětlením. Tvrdil, že sociálka měla kontrolovat prostředí, v němž dítě žilo, a v kontaktu s ním měla být organizace Dobrá rodina, se kterou poručnice Kvasničková uzavřela smlouvu. Mluvčí ministerstva Brodský na to znovu reagoval, že mluvit s dětmi musí OSPOD.
Matka v Plzni týrala dceru, pěstounka jí batole i přes soudní zákaz několikrát přenechala
Číst článek
Šalek pak dodal, že pražský magistrát i ministerstvo prověřily postup sociálních pracovnic a žádné porušení zákona podle něj nenašly. Dokument, který by to dokazoval, však poskytnout nechtěl. A mluvčí ministerstva Jan Brodský i mluvčí magistrátu Vít Hofman odmítli o kontrole mluvit, jeden odkazoval na mlčenlivost, druhý na nové policejní prověřování.
Už při předchozím policejním vyšetřování zmizení a týrání Valerie se ale ukázalo, že kontroly v rodině nebyly příliš důsledné. Pracovnice Dobré rodiny při jedné z návštěv zapsala, že Valerie byla přítomná, což se později ukázalo jako nemožné. Organizace za to dostala pokutu.
Díra v zákoně
Navíc se ukázalo, že Soňa Kvasničková vůbec neměla vnoučata dostat do péče. V minulosti totiž byla trestána za to, že týrala vlastní tři děti. Bylo to v březnu 1982, když sanitka přivezla na 3. dětskou kliniku v Praze chlapce. Bylo mu pět let, ale vypadal na tři. Zanedbaný, podvyživený, apatický, trpěl těžkou psychickou retardací. A byl zraněný.
„Na hlavě, ramenech, zádech a trupu byly zjištěny mnohočetné jizvy, zlomeniny nosu, klíčku a pravého předloktí,“ stojí v rozsudku z června 1983. Podle soudu ho celé roky týrala a surově bila matka Soňa Kvasničková se svým druhem. A nejen jeho, i dalšího syna a sedmiletou dceru.
Svým dětem nedávala najíst, ignorovala povinná očkování, lékařské prohlídky a vyšetření i jejich školní docházku. Soud ji za to poslal na pět let do vězení. Kromě toho byla ve vězení i kvůli krádežím, podvodu, výtržnictví. Naposledy ji soud potrestal v roce 2002 za ohrožení výchovy syna, kterého neposílala do školy.
Muž z Břeclavska své děti surově bil a zavíral do ‚pokoje pláče‘, od soudu dostal čtyři roky vězení
Číst článek
Když pak v září 2016 Obvodní soud pro Prahu 8 jednal o tom, zda jí svěří do péče čtyři vnoučata, o ničem z toho nevěděl. Výpis z trestního rejstříku Soni Kvasničkové byl totiž čistý. Jak je to možné?
Po čase se stará odsouzení ve výpisu z trestního rejstříku mažou, zůstávají pouze v takzvaném opisu, jenže ten dostávají jen policisté, žalobci, ministerstvo spravedlnosti, kancelář prezidenta a trestní soudci – jejich civilní kolegové, kteří rozhodují o osudech dětí, opisy nemají k dispozici.
Místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 8 Tomáš Lehovec připustil, že kdyby o předešlých zločinech Soni Kvasničkové věděli, nejspíš by jí vnoučata nedali.
Ministerstvo spravedlnosti uznává, že umožnit civilním soudců přístup k opisům z trestního rejstříku by mohlo zvýšit ochranu dětí, a už loni v červnu slíbilo, že o tom bude jednat. Dosud ale nezačalo.
„K posunu bohužel nedošlo, na téma se na posledním jednání s opatrovnickými soudy z časových důvodů nedostalo. Nezapomínáme na něj však a určitě jej chceme v rámci diskuse otevřít,“ odpověděl Radiožurnálu letos na konci ledna mluvčí resortu Vladimír Řepka.
