Poprvé zasedne orgán pro dohled nad tajnými službami. ‚Uvidíme i do živých kauz,‘ říká jeho šéfka
V úterý poprvé zasedne Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. A to šest let po jeho zřízení Poslaneckou sněmovnou. Zákonodárci totiž v roce 2018 nezvolili jeho členy a rozhodli o nich až letos. „Na rozdíl od parlamentních komisí uvidíme i do živých kauz,“ říká jeho první předsedkyně Ivana Janů v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.
O čem bude první schůze Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb?
Je to úplně první schůze poté, co jsme byli zvoleni členy orgánu nezávislé kontroly Poslaneckou sněmovnou. Od té doby jsme složili slib a sešli se s panem kancléřem (vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Plíšek - pozn. red.) a seznámili s technickým zázemím.
Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb v České republice
Kontrolní komise, která se bude zabývat dohledem nad českými zpravodajskými službami. Byla zřízena zákonem už v roce 2018, ale svou činnost zahájila až letos v červenci, protože v poslanecké sněmovně nedošlo k volbě jeho členů.
Parlament nám má totiž zajišťovat zabezpečenou kancelář, kde se budeme moci scházet. Zatím nic z toho ještě nebylo, to bylo v kontaktech a návrzích, takže jsme se sešli s paní bezpečnostní ředitelkou a panem kancléřem a řekli jsme si základní věci. S tím, že jsme byli poprvé takto pohromadě a každý z členů už měl plánovanou dovolenou, takže jsme si určili první termín, kdy se potkáme.
Samozřejmě jako všechny schůze budeme mít úvod, kde podám informace o tom, s kým jsem v mezidobí mluvila a jaké kontakty jsem navázala.
A hlavním bodem bude projednávání návrhu jednacího řádu, což je náš úkol ze zákona. Jde o takový jízdní řád, podle kterého budeme jednat a rozhodovat mezi sebou. Bude v něm také opora pro výsledky naší práce.
A pokud půjde všechno dobře, tak ho přijmeme jako Jednací řád Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb v České republice.
Občanská složka
Jak jste zmiňovala to bezpečnostní zázemí, jednání budete mít tedy neveřejná?
Samozřejmě. Jde o bezpečnostní kontrolní orgán a všude na světě tajné služby fungují na principu tajnosti, takže i my budeme držet i tuto linii.
Ivana Janů
Někdejší poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL od února 1990 až do listopadu 1993. Později ústavní soudkyně a v letech 2015 až 2020 předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Jak často se budete scházet?
To bude záležet na tom, jaké úkoly se na nás pohrnou. V současné fázi se na všechno připravujeme. Jeden z bodů na schůzi bude i to, že bych chtěla, abychom prošli zevrubným školením o ochraně zákona 402 z roku 2005 o ochraně utajovaných skutečností a bezpečnostní způsobilosti.
Čemu přesně se budete jako orgán věnovat, s ohledem na to, že činnost zpravodajských služeb už kontrolují sněmovní komise?
Myslím, že do tohoto je potřeba vnést vysvětlení. Zpravodajské služby jsou zvláštní, ale přesto orgán státu. Čili základní princip pro jejich činnost je Ústava a zákony. To je základní princip v demokratickém právním státu.
Takže zpravodajské služby pracují v utajení. To je přesný opak politického principu, kde žádáme transparentnost. I tak tam ale kontrola musí být. Je tu parlament a ten si volí své komise, které tyto služby kontrolují a tyto komise jsou tři, protože máme tři zpravodajské služby (Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství - pozn. red.).
Nyní tu vzniká orgán nezávislé kontroly, a i když i sněmovní orgány jsou nezávislé, tak jsou nezávislé jinak. Zasedají v nich totiž poslanci, kteří jsou voleni, a my jsme taková občanská složka.
Milníky kauzy Vrbětice: dva mrtví, zapojení ruských agentů, smrt spojky i pokuta pro Hrad
Číst článek
Lišíme se tím, že máme přísnou bezpečnostní prověrku a splňujeme stejné standardy mlčenlivosti a utajenosti jako ředitelé českých zpravodajských služeb.
Ale samozřejmě jsme v úzkém sepětí se sněmovními komisemi a právě od nich bude náš orgán dostávat úkoly. K tomu máme také přístup do živých případů, což poslanci nemají. Právě i kvůli tomu se muselo pět členů našeho orgánu podrobit nejpřísnější prověrce a téměř zveřejnit svůj život. Nyní jsou tedy schopni kontrolovat živé kauzy.
To mohou být například případy, kdy bude potřeba prověřit, jestli zpravodajské služby svou činností příliš nezasahují do práv občanů.
Kontext
Budou obsahem vašich prvních jednání zprávy o činnosti tajných služeb, jak jste avizovala hned po svém zvolení?
To není obsah, ale kontext, ve kterém se to odehrálo. Když máte být připraveni na konkrétní kontrolu, tak potřebujete znát kontext, ve kterém se pohybujete.
Odhalení agentů splnilo účel, říká šéf BIS Koudelka. Rusko odhadlo, o koho jde, a zastavilo činnost
Číst článek
Tedy, co se za poslední dobu odehrálo, jaká jsou bezpečnostní rizika, jaká je situace ve zpravodajských službách v období, kdy nikdo nepochybuje, jak jsou potřebné. Jsme v období terorismu, organizovaného zločinu a války na dvou místech.
Z těchto zpráv bychom se měli dozvědět, jestli je všechno v pořádku, nebo naopak. Ale k tomu mají přístup i poslanci ve sněmovních komisích, vláda a všichni, kteří mají využívat zpravodajské služby.
Orgán má pět členů, budou potřeba na jednání pokaždé všichni?
Každý někdy onemocní nebo se nemůže zúčastnit z jiného důvodu. Někteří členové orgánu totiž také pracují a jsou uvolňováni na tuto činnost. Nejde totiž o něco, co bychom dělali každý den osm hodin.
Když budeme chtít něco rozhodnout a udělat usnesení, tak je předepsané kvorum, že musí být přítomni minimálně čtyři členové a aspoň tři musí hlasovat.
