Praha chce bojovat s vedrem. ‚Řešit problémy uprostřed léta je populismus,‘ tvrdí sdružení
Česko opět trápí vlna veder, vysoké teploty mají vydržet až do konce srpna. Pražský magistrát proto ve středu představil opatření, která mají přehřáté město ochladit. V metropoli chce zlepšit zachytávání dešťové vody, přidat zeleň a pítka nebo mlžítka. Představovat taková opatření uprostřed léta je ale podle ekologického sdružení Arnika populismus.
Praha má už od loňského července strategii, jak město připravit na klimatické změny. Představila tehdy mimo jiné i opatření, jak snížit negativní vliv veder a městského tepelného ostrova na obyvatele metropole. Zmiňuje například vznik parků.
Počasí v Česku
Nadprůměrně teplé počasí v Česku vydrží zřejmě celý srpen. Největší vedra budou první dva týdny a koncem srpna se bude pozvolna ochlazovat. Velmi teplé počasí je v celé Evropě a vlna veder by měla i nadále vydržet. Kvůli suchu platí varování před nebezpečím vzniku požárů, a to zejména v severní polovině Čech a na jižní Moravě.
„Strategie sice byla schválena, ale nenaplňuje se,“ zlobí se Martin Skalský, předseda ekologického sdružení Arnika, které nedávno spustilo anketu s nejlepšími nápady na ochlazení Prahy.
Náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice) to ale odmítá. Jak plány dotáhnout do konce, se podle ní řešilo až začátkem letošního léta. „Měli jsme sice, co chceme, ale neměli jsme, jak konkrétně toho docílit. To máme schválené od letošního června,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
„Co se už děje, je podpora majitelů vnitrobloků, kteří v nich chtějí revitalizovat zeleň,“ uvádí příklad Kolínská s tím, že podpora je v řádu milionů korun. „Povedlo se také zvýšit počet veřejně přístupných vodních ploch ve městě. Nejpopulárnější jsou nové vodní plochy ve Stromovce,“ doplňuje.
Podle Arniky se ale Praha nepřizpůsobuje změně klimatu dostatečně. „Situace v Praze se mění spíše k horšímu. Aby tomu bylo možné čelit, je potřeba doplňovat výstavbu volnými plochami, nevytvářet betonové plochy, stavět zelené střechy, vytvářet vodní plochy a tak dále. A to se vůbec neděje,“ domnívá se Skalský.
Špatný příklad? Libeň
Špatným příkladem je pak podle něj zástavba v pražské Libni na místě bývalého holešovického přístavu.
V Klementinu chladí knihy vodou z Vltavy. Horko by mohlo vzácné dokumenty poškodit
Číst článek
„Je tam obrovské území okolo Vltavy, které se nově zastavuje. Jsou tam ale vybetonované břehy řeky, která je tak téměř nepřístupná. A budovy jsou klasické paneláky. Nemají odvod dešťové vody, zelené střechy a zeleně mezi budovami je velice málo,“ přibližuje Skalský.
A s tím souhlasí i náměstkyně pražské primátorky Kolínská.
„Je to dobrý odstrašující příklad, který ale vznikl v době, kterou jsme nemohli ovlivnit. Snažíme se tyto špatné příklady neopakovat. Když se podíváte například na aktuální návrh zástavby Rohanského ostrova, tak tam už takovéto lapsy nenajdete,“ dodává.
Populismus?
Pražský magistrát pak v úterý informoval o opatřeních, která mají přehřátému městu pomoci. Patří k nim lepší zachytávání dešťové vody k ochlazení města, výsadba zeleně v ulicích nebo vznik pítek a mlžítek, které by v parném létě pomáhaly Pražanům.
Zeleň v Praze
Magistrát začal s výsadbou stromů na Dívčích hradech v Praze 5. Letos by měl být dokončen les V Panenkách, nový les má vzniknout také například v Satalicích. Parky, zahrady a veřejná zeleň v hlavním městě zabírají podle magistrátu 4465 hektarů a zhruba 5000 hektarů tvoří lesy, z toho 2900 hektarů je v majetku Prahy.
„V Praze musí urychleně vzniknout desítky nových fontán, stovky zelených střech a ozeleněných vnitrobloků," prohlásil v úterý pražský zastupitel a místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (Zelení/Trojkoalice).
Předseda ekologického sdružení Arnika to ale označuje za populismus. „Začít uprostřed léta řešit opatření, která pomohou bojovat s vedrem, je populismus. Na podzim jsou volby, takže teď představovat nějaká opatření, která se mají dělat, znamená, že se do voleb nestihnou a spadne to na nějakou jinou politickou reprezentaci. Přicházejí s tím velice pozdě, musí se to řešit dlouhodobě,“ podotýká.
Kolínská se ale brání, že opatření chtěl pražský magistrát jen připomenout, protože lidé jsou nyní tématu boji s horkem otevřenější.
„Pravdou je, což není populismus, ale realita, že lidé jsou k tomu tématu vnímavější ve chvíli, kdy každého z nás trápí. A zvyšuje se tím šance, že až teplo pomine, tak v lidech zůstane, že pro snesitelný život ve městě jsou stromy důležitější než parkovací místa,“ uzavírá Kolínská.
