‚Velký den pro Evropu.‘ Erdogan, Orbán, Trussová, Macron a Fiala na pražském summitu
„Cílem je vrátit mír a prosperitu do Evropy,“ řekl na summitu Evropského politického společenství český premiér Petr Fiala (ODS). Podle státníků má setkání především vyslat signál jednoty a touhy spolupracovat bez ohledu na rozdíly, které 43 představitelů dělí. Rozpačitá atmosféra byla nicméně patrná už u příjezdů: vřelá vítání a vlídná slova střídaly strohé pozdravy.
Na nádvoří Pražského hradu čekal na více než čtyři desítky sezvaných český premiér Petr Fiala. Historicky první summit tohoto formátu si nenechalo ujít ani více než tisíc novinářů z celé Evropy.
Vůbec první vkročila branou Hradu islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir. Následoval ji Jonas Gahr Støre z Norska nebo nová britská premiérka Lizz Trussová.
Během první půlhodiny dorazila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kterou hned následoval předseda Evropské rady Charles Michel, takže se na červeném koberci potkali. Michel sděloval úvodní slovo, zatímco předsedkyně komise se vítala s Fialou.
Během prvních 40 minut stál český premiér mezi příjezdy jednotlivých delegací i několik minut osamocen, kolem jedné hodiny se situace změnila a auta přivážející premiéry a prezidenty musela čekat ve frontě na Hradčanském náměstí.
Fiala využil volné chvíle. „Doufám, že nás čeká efektivní setkání,“ přiblížil novinářům své naděje, které do summitu vkládá.
„Cílem je vrátit mír a prosperitu do Evropy, těším se na ta jednání a diskuse. Věřím, že je to velký den pro Evropu, že to přinese něco užitečného a rozumného.“
Petr Fiala (český premiér (ODS))
„V žádném případě nechceme nahrazovat nějakou existující evropskou strukturu, jde o to vytvořit prostor pro otevřenou diskusi všech evropských lídrů,“ zdůraznil. Dodal zároveň, že věří i ve vytvoření pozitivního obrazu Česka jakožto pořádající země, stejně jako předsednického státu v Radě Evropské unie.
Po hodině dorazili také finská premiérka Sanna Marinová, se kterou se Fiala vřele přivítal. Objetí se dočkal i slovenský premiér Eduard Heger.
Následovali maďarský premiér Viktor Orbán nebo turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ani jeden z nich ale neprojevil přílišné nadšení, když nereagovali na dotazy médií. Krátký pozdrav s českým premiérem bylo z jejich strany dostatečné gesto.
Výjimkou byla estonská premiérka Kaja Kallasová nebo německý kancléř Olaf Scholz či francouzský prezident Emmanuel Macron. Právě na představitele Německa a Francie musel premiér Fiala čekat nejdéle: hodinu a půl.
„Považuji za pozitivní, že se krok po kroku posouváme vpřed se sankcemi,“ okomentoval lotyšský premiér Krisjanis Karinš. Zároveň dodal, že neočekává žádný konkrétní výstup nebo společné rozhodnutí, které by ze summitu vzešlo. „Cílem je sejít se spolu,“ shrnul. Vyzdvihl také rozhodnutí Velké Británie účastnit se nového evropského projektu.
Signál jednoty
Už před začátkem summitu byl často zpochybňován smysl akce. Tím je podle státníků touha vyslat signál jednoty. „Je tu celý kontinent s výjimkou Běloruska a Ruska. Na tom je vidět, jak jsou tyto země izolované,“ pronesl belgický premiér Alexander De Croo.
Setkání považuje Scholz za „velkou inovaci“. „To je dobré pro mír, pro bezpečnostní uspořádání, je to dobré pro hospodářský rozvoj a prosperitu. Je to dobré i pro to, aby Evropská unie mohla zlepšit vztahy se sousedy, z nichž mnozí se chtějí stát členy Evropské unie,“ komentoval německý kancléř.
S myšlenkou na setkání nejen unijních států, ale široké Evropy, přišel letos v květnu francouzský prezident Emmanuel Macron. Na červeném koberci před Pražským hradem pronesl, že by byl rád, kdyby se summit mohl opakovat co půl roku.
„Musíme vyslat zprávu o tom, že Evropa je jednotná. Ukázat občanům EU, že jsme schopni vybudovat strategickou jednotu. Naším cílem je podělit se o názory na současnou situaci. Také doufám, že z toho vznikne společný projekt,“ popsal Macron.
Po přivítání se představitelé odebrali do Španělského sálu, kde zahájili první zasedání Evropského politického společenství. Kromě premiérů a prezidentů 27 států Evropské unie se účastní například lídři Velké Británie, Turecka či Ukrajiny. Co jsou zač neunijní státy, jsme představovali v přehledu zde.
Body k zamyšlení
Další částí programu mají být kulaté stoly. Politici u nich proberou konkrétní tematické okruhy. Podle zasedacího pořádku, který má Český rozhlas k dispozici, budou státníci probírat dvě témata, prvním je mír a bezpečnost, druhým pak ekonomika, energie a klima.
22:52
Evropské politické společenství může být věčnou čekárnou na vstup do unie, varuje zpravodajka
Číst článek
Prvnímu tématu předsedá moldavská prezidentka Maia Sanduová spolu se slovenským premiérem Eduardem Hegerem, diskuzi na obdobné téma budou řídit estonská premiérka Kaja Kallasová a premiér Gruzie Irakli Garibašvili.
Debatu o ekonomických tématech bude u jednoho stolu vést řecký premiér Kyriakos Mitsotakis a švýcarský prezident Ignazio Cassis, u druhého slovinský premiér Robert Golob a islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová.
Dále bude prostor pro bilaterální jednání. Až po nich přijde na řadu tisková konference, která je avizovaná na 21.45. Na ní vystoupí premiér Fiala s prezidentem či premiérem země, ve které se bude konat druhá schůzka Evropského politického společenství. Předpokládá se, že by příštím hostitelem mohlo být Moldavsko.
