Ústavní soud vydal oficiální oznámení, ve kterém odmítl stížnost Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud vyřadil z voleb prezidenta. S konečnou platností se tak voleb nezúčastní. Stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. Soud zdůraznil, že kandidátní listiny lze podávat na vnitro až po vyhlášení voleb. Rohanová se na ministerstvo obrátila dříve. Výsledek řízení oznámil generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.

Brno 16:19 11. 1. 2023 (Aktualizováno: 17:02 11. 1. 2023) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ministerstvo vnitra Rohanovou původně pro volbu prezidenta zaregistrovalo. Nejvyšší správní soud ale rozhodnutí zvrátil. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb.

Ústavní soud zamítl stížnost Rohanové. Bránila se vyloučení z prezidentských voleb

Číst článek

Končící poslanci či senátoři podle Nejvyššího správního soudu nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu. Soud to dokonce označil za „chytračení“. Vnitro prý ke kandidátní listině Rohanové nemělo vůbec přihlížet.

Podle ústavních soudců je den vyhlášení voleb určujícím datem, pomyslnou „dělicí čárou“, která zahajuje volbu v širším slova smyslu a určuje počátek lhůty k podání kandidátních listin. Termín letošní volby prezidenta vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) 27. června loňského roku.

Nejvyšší správní soud podle ústavních soudců správně vycházel ze smyslu a účelu ústavní úpravy, zákona o volbě prezidenta republiky a souvisejících předpisů.

„V tomto ohledu je mimo jiné podstatné, že načasování rozhodnutí předsedy Senátu nebylo nijak zneužito. Volba nebyla vyhlášena ani nezvykle brzy, ani ‚na poslední chvíli‘,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Ústavní soudci byli při rozhodování jednotní, žádný nesepsal odlišné stanovisko.

Předchozí stížnosti

Z usnesení také plyne, že podpisy občanských podporovatelů mohou kandidáti na prezidenta sbírat už před oficiálním vyhlášením volby. Poslanci a senátoři ale mohou kandidáty navrhovat až poté.

„Nominující poslanci, v okamžiku vyhlášení volby již bývalí poslanci, nebyli oprávněni k navržení stěžovatelky na kandidátku pro volbu prezidenta republiky, protože aktivní návrhová legitimace poslanců se opírá o mandát získaný ve volbách, na rozdíl od občanů, jejichž aktivní volební právo má zdroj jiný,“ řekl Göttinger.

Rohanová už v úterý na facebooku v reakci na rozhodnutí ÚS napsala, že „v naší zemi zemřel zákon, právo a spravedlnost“. Domnívá se, že se tak stalo „pod tlakem politické vůle“.

Kromě Rohanové, která působí jako prezidentka České asociace povinných, se na Ústavní soud obrátili také další nezaregistrovaní uchazeči o Hrad. Stížnost matematika a podnikatele Karla Janečka soudci už dříve odmítli, stejně jako podnět Pavla Zítka z Kadaně. Podle Göttingera nyní nezbývá žádný nerozhodnutý podnět související s prezidentskou volbou.

Od středy mohou na určených místech hlasovat z auta voliči, kteří jsou kvůli covidu-19 v izolaci či karanténě. Volební místnosti se otevřou v pátek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít