Průzkum ukázal mezi Čechy velký zájem o pěstounskou péči
Uvažovali jste někdy o tom, stát se pěstounem? Tedy starat se o cizí dítě, které to zatím nemělo v životě lehké? Pokud ano, jste na tom stejně jako potenciálních 350 tisíc lidí. Stát se pěstounem ale vůbec není jednoduché a bude to ještě těžší.
O roli pěstouna by mělo v Česku zájem na 350 tisíc lidí, jak ukázal průzkum zadaný Nadačním fondem J&T mezi 1000 respondenty.
„Takovýto výzkum v České republice ještě nikdo nerealizoval, a přesto se hovoří o tom, že není dostatek pěstounů a že nebude dostatek pěstounů. To znamená lidí, kteří budou ochotni poskytnout domov dětem, které v současné době putují z původních rodin do ústavů. Nás samotné překvapilo, že výsledky jsou pozitivní. Nejzávažnější sdělení je, že Češi mají zájem o to být pěstouny,“ říká ředitelka fondu Marie Oktábcová.
O roli náhradního rodiče by měly větší zájem sezdané páry a věřící, část oslovených by si vzala do péče i dítě s postižením.
Nadační fond zadal průzkum v souvislosti se změnami, které vláda chystá v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Výsledek tak podpořil záměr přesunout většinu dětí z ústavů do náhradní rodinné péče. Novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí už začala projednávat Poslanecká sněmovna a platit by měla od léta.
Finanční podporu stát už od léta zaměřil na práci s původní rodinou a více peněz a podpory by měly dostat právě i pěstounské rodiny.
Nezbývá než doufat, že se vlna zájmu neobjevila v souvislosti s tím, že se vláda chystá pěstounům dát více peněz. „Pro pěstouna by mělo být tím hlavním dítě respektovat a milovat a přijmout ho takové, jaké je,“ upozorňuje Jana Lexová, pěstounka a předsedkyně Asociace náhradních rodin České republiky.
Podle ředitelky občanského sdružení Rozum a cit Jaroslavy Málikové se ale není třeba obávat nekontrolovatelného nárůstu počtu pěstounů.
„Na ty osvětové kampaně, které jsou připravené, bude jistě navazovat velmi pečlivý výběr. Do příprav pěstounů už půjde jenom ta část potenciálních náhradních rodičů, kteří budou předpokladem kvalitního náhradního rodičovství,“ ujišťuje.
Pěstouni jsou od začátku pod dozorem
Když se někdo rozhodne stát se pěstounem, musí projít procesem o mnoha krocích. Je pečlivě prověřován jak psychotesty, tak návštěvou v rodině.
„Motivace, které ho k pěstounství vedou, většinou vždycky vyplynou na povrch. Pokud je tam i troška finanční motivace v tom, že je potřeba mít práci, kterou odvádím pro stát, nějakým způsobem zaplacenou, je to v pořádku. Ale na prvním místě by tam měla být touha pomoci tomu dítěti,“ říká Lexová.
Životy pěstounských rodin pak provází nejen průběžné vzdělávání, které pro pěstouny pořádají neziskové organizace, ale také průběžná kontrola sociálních pracovnic.
Navíc novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která by měla začít platit v létě, podmínky výběru a výkonu pěstounské péče ještě zpřísní.
„Chceme, aby přípravy probíhaly jednotně na území celého státu. Budou se zpřísňovat, bude tam třístupňové hodnocení žadatelů, takže to bude poměrně náročné vůbec se do systému dostat,“ potvrdil Miloslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí. I to by mělo systém chránit před lidmi, kteří by chtěli na pěstounství vydělat.
Pěstounka Jana Lexová na závěr shrnuje, co je při rozhodování o pěstounské péči nejdůležitější:
„Aby si uvědomili kapacitu své rodiny. Každý pěstoun může poskytnout zázemí jinému typu dítěte, takže důležité je uvědomit si své vlastní kapacity, to, v jaké rodině žiji, jak staré jsou moje děti. A také, abych tím, že poskytnu někomu pomoc, neublížil sám sobě.“
V současné době je v České republice zhruba osm a půl tisíce pěstounských rodin.
