Velké opoziční přeskupení? Eurovolby odstartovaly konkurz na budoucí nevěstu pro Babišovo ANO

Eurovolby dopadly pro hnutí ANO nadmíru dobře. Kromě solidního vítězství se mu přihlásili dva noví možní koaliční partneři. Pokud se vysoké zisky koalic Přísahy s Motoristy a Stačilo! potvrdí i po sněmovních volbách, otevře to pro ANO dosud nevídané možnosti. Obě party jsou s ním ochotné spolupracovat. A sympatie míří i opačným směrem, Andrej Babiš lídry obou kandidátek Filipa Turka a Kateřinu Konečnou chválí. Byť se před nimi musí mít na pozoru.

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Začal konkurz na příštího koaličního partnera Andreje Babiše a jeho ANO | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / ČTK

Situace byla jasná: vládní pětikoalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Starostové a Piráti a proti nim opoziční duo hnutí ANO a SPD.

O tom, kdo složí příští vládu, se mělo rozhodnout mezi těmito bloky. Případnou proměnnou byl scénář, kdy by se ANO podařilo z pětikoalice někoho odloudit.

Fiala by si z výsledků eurovoleb měl vzít ponaučení. Babiš se otevírá Přísaze a Motoristům, míní Just

Číst článek

Takto vypadá česká politická scéna od sněmovních voleb 2021. Víkendové eurovolby ale status quo rozprášily.

Z mimoparlamentních pozic vynesli voliči dva obměněné a upravené subjekty, které mohou být vítaným rozšířením možného koaličního potenciálu ANO, zároveň ale pro zaběhlou protivládní opozici znamenají nebezpečí.

Lídři sněmovní opozice Andrej Babiš (ANO) i Tomio Okamura (SPD) před volbami apelovali na to, aby voliči vsadili na jistotu a nevolili malé strany. Ti je ale neuposlechli a mimoparlamentní Přísaze s Motoristy a koalici Stačilo! dali dohromady 20 procent hlasů.

„Tím, že jde o druhořadé volby, tak se volič cítí méně svázán matematikou a pragmatickými úvahami a prostě experimentuje. To se v případě obou subjektů jednoznačně potvrdilo,“ komentoval politolog Vít Hloušek chování voličů u voleb do Evropského parlamentu.

Úspěšné mimoparlamentní partaje nyní budou doufat, že víkendový úspěch je u voličů pomůže vykreslit jako alternativu k současné vládě i opozici, které se příště nebudou bát dát znovu hlas a že díky tomu zabodují i ve sněmovních volbách.

„Jde o poměrně velké přeskupení na straně opozice,“ popisuje politolog Ladislav Mrklas z CEVRO institutu, podle kterého tak jde očekávat přiostření boje mezi opozičními stranami navzájem.

Hlavně Okamurova SPD se ocitla v zóně ohrožení, získala jen 5,7 procenta hlasů. „Ukázalo se, že řada euroskeptických, protestních a možná zradikalizovaných voličů se poměrně snadno přelilo od SPD a možná i ANO směrem k těmto staronovým subjektům, což minimálně pro SPD znamená riziko pro sněmovní volby,“ komentoval to Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Výsledek českých eurovoleb je zajímavý i z toho pohledu, kolik nakonec zůstalo hlasů pod pětiprocentní hranicí a jak může vypadat česká politika, když propadne jen 11 procent hlasů namísto bezmála 20 procent ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.

Nynějších 305 tisíc hlasů pro Přísahu a Motoristy a 284 tisíc pro Stačilo! v eurovolbách (při 36procentní účasti) je dostatečný zisk, který by v minulých sněmovních těsně stačil na překročení pěti procent (tehdy přitom byla vysoká 65procentní účast).

Námluvy začaly

Přísaha s Motoristy a koalice Stačilo! jsou tak pro sněmovní opozici dvousečným mečem. Ať už novou posílenou konkurencí, tak možnými novými koaličními partnery.

„Se strategickým uvažováním Andreje Babiše o případných koalicích již máme zkušenosti. Doposud vždy měl dvě možnosti: buď se pokusit si strategicky budovat potenciální koaliční partnery, u kterých ale nikdy neměl jistotu, že s ním skutečně do koalice půjdou, nebo se snažit maximalizovat počet hlasů pro hnutí ANO a hledání koaličních partnerů odsunout na druhou kolej,“ popisuje uvažování nejsilnější tuzemské politické síly Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK.

Fenomén Turek? K úspěchu mu pomohly čtyři faktory, vysoký zisk nikdo nečekal, popisují experti

Číst článek

Z toho, co nyní nabízí sněmovní lavice, jsou možnosti ANO skutečně omezené. Přitom se do Sněmovny na podzim 2021 právě Přísaha Róberta Šlachty jen těsně nedostala a skončila se ziskem 4,7 procenta mimo. „Tehdy bylo velkou otázkou, do jaké míry bude Přísaha poslušná a půjde s ním do koalice, nakonec si ale Babiš vybral druhou nastíněnou cestu a maximalizoval hlasy pro ANO, o čemž svědčí i to, že se před volbami na poslední chvíli vůči Šlachtovi vymezil,“ připomíná Michal.

Babiš vyjádřil nad výsledkem Přísahy a Motoristů a Stačilo! překvapení. „Budeme spolupracovat se všemi, kteří se ztotožní s naším programem. Jak pan Turek, tak paní Konečná jsou schopni normálně komunikovat,“ řekl v povolebním rozhovoru pro Mf Dnes, kde si kromě současných vládních stran nezapomněl rýpnout ani do SPD.

To jako by ilustrovalo, že s Okamurovým hnutím možná přestává potřebovat udržovat korektní vztahy. „Naše lídryně Klára Dostálová dostala více preferenčních hlasů než celá SPD s Trikolorou,“ pochválil ji po volbách.

Vstřícná slova následně zamířila i opačným směrem. Předsedové Přísahy, Motoristů i KSČM jsou spolupráci s Babišovým ANO otevřeni.

„S hnutím ANO si spolupráci představit dokážu, jsme si programově blízko.“

Petr Macinka (předseda Motoristé sobě)

„Potenciálním partnerem Stačilo! bude každý, kdo spolu s námi bude připraven prosazovat náš program.“

Kateřina Konečná (předsedkyně KSČM, lídryně Stačilo!)

„Pokud Přísaha s Motoristy uspěje ve sněmovních volbách, bude pro ANO přijatelnějším partnerem než SPD,“ myslí si politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. V tom se shoduje se svým kolegou Kopečkem.

Aleš Michal zase vidí jako pravděpodobnějšího blízkého spojence ANO koalici Stačilo! „Pokud by se jí podařilo znovu uspět, viděl bych to jako o mnoho reálnější variantu než koalici s SPD, která je kontroverzní i v řadách mnoha současných politiků ANO. Navíc spolupráce se Stačilo! by se nemusela tolik lišit od toleranční aliance s KSČM,“ připomněl volební období 2017–2021, kdy Babišovy menšinové kabinety stály na vnější podpoře komunistů.

Europoslanci jsou zvolení, co bude dál? Zasedání unijních lídrů, výběr nového šéfa Evropské komise

Číst článek

Právě KSČM ale podobně jako SPD požaduje referenda o vystoupení z Evropské unie a NATO, což je pro ANO deklarovaná nepřekročitelná linie.

Jednoletky, nebo trvalky?

Obě komety těchto voleb už ohlásily pokračování úspěšných spoluprací i pro zářijové krajské volby, klíčové však budou sněmovní volby o rok později.

Už hlasování do krajských zastupitelstev za čtvrt roku u obou subjektů ověří, zda jde o relevantní politické síly, které dokážou postavit konkurenceschopné kandidátky ve všech krajích, zaujmout voliče a získat zastoupení. Oproti eurovolbám, kde často stačí jeden silný lídr, jsou krajské i sněmovní volby daleko náročnější na lidský materiál.

V eurovolbách si zatím obě koalice vystačily s výraznými lídry Filipem Turkem a Kateřinou Konečnou.

„Hodně podstatná pro úspěch Stačilo! byla mediální performance Kateřiny Konečné. Je otázka, zda něco podobného zopakuje při sněmovních volbách. I performance Filipa Turka se dá těžko napodobit,“ varuje Lubomír Kopeček.

Podle politologa Aleše Michala bude další existence Stačilo! záležet především na tom, do jaké míry se Konečná osobně zúčastní dalších kampaní. Po odchodu dřívějšího stranického vedení po neúspěšných sněmovních volbách 2021 je nyní jedinou výraznější tváří KSČM.

„Počet preferenčních hlasů pro ni naznačuje, že její koalice uspěla do značné míry proto, že je extrémně personalizovaná, což podvazuje snahy o budování značky koalice Stačilo! jako svébytného politického subjektu.“

Ve stínu krajských voleb bude o svou pozici do budoucna bojovat i předseda Přísahy Róbert Šlachta, který chce dobýt Senát v obvodu Břeclav, kde žije a odkud pochází i předseda Motoristů Macinka.

Kdo je volil, koho ohrožují?

Opoziční ANO i SPD na volebních mapách jistě pečlivě sledují, kde duo mimoparlamentních subjektů nejvíce získalo a ve kterých sociodemografických skupinách braly voliče.

Koalice Stačilo! bodovala v tradičních baštách komunistů, nejsilnější byla na Moravě a ve Slezsku, především na Šumpersku, Bruntálsku, Novojičínsku, na Hané nebo na Svitavsku.

Ekonomickými argumenty zaujala tradičního levicového a spíše staršího voliče. Tím tak může do budoucna být velkou konkurencí ANO, ke kterému se právě tito voliči v posledních letech uchýlili po odchodu od KSČM a ČSSD.

Voliči Stačilo! byli dle dat Ipsosu nejstarší, stejně jako u ANO šlo průměrně o 59 let. Naopak Motoristé měli nejmladší voliče, průměrně 38leté.

S voličskou koalicí Přísahy a Motoristů je to komplikovanější. Svým hlasem je podpořili lidé volící napříč celým spektrem včetně nevoličů či svátečních voličů.

‚Noví populisté‘ Turek a Konečná bodovali na hranicích krajů a u lidí se základním vzděláním, ukazují data

Číst článek

„Je to mozaika nespokojených recesistů, věčných hledačů alternativ, automobilových nadšenců či nostalgiků po devadesátkách? Možná jsou to lidi, kteří dalších pět let nepřijdou k žádným volbám. A možná taky jo. Z dostupných dat to nicméně nevypadá, že by jakákoliv z velkých (a vlastně i menších) stran měla v tuto chvíli panikařit a být nervózní. Jasný vzorec, o koho by mělo jít a kdo by měl přebrat koho, se tam nyní příliš nerýsuje,“ popsal šéf agentury Ipsos Michal Kormaňák.

Nejvíce se voliči Přísahy a Motoristů mobilizovali ve venkovských a maloměstských oblastech mimo jádrové oblasti, na hranicích krajů, které jsou často dopravně i infrastrukturně hůře dostupné, jak ukazují data.

V těchto volbách se jim tak podařilo narušit výše nastíněné rozdělení na dva tábory – současnou vládu a současnou opozici – a čerpat z obou.

„Přísahu a Motoristy nemůžeme označit jako čistě opoziční, respektive protivládní. Je tam jakýsi mix a zdá se, že podle voličů této koalice jde o spojení dvou světů – světa opozice a vládní koalice,“ popsal politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme