Soudci začali podávat žaloby kvůli výpočtu svých platů. Kvůli novele jim meziročně stagnují
Soudci začali hromadně podávat žaloby kvůli letošnímu výpočtu svých platů. Žalob je zatím několik desítek, uvedla to Soudcovská unie. Ta trvá na tom, že platová novela odporuje Ústavě i evropskému právu.
Žaloby jsou podle Soudcovské unie podané napříč kraji. Eviduje je i Okresní soud v Ústí nad Labem. „Náš soud eviduje celkem pět žalob podaných soudci v souvislosti se změnou výpočtu platů v letošním roce. Jde o žaloby podané jak soudci našeho soudu, tak soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem,“ říká mluvčí Ondřej Šafránek.
Platová novela je v rozporu s evropským právem. U Ústavního soudu uspějeme, říká šéf soudců Vávra
Číst článek
Jak vysokou částku vidí soudci na výplatních páskách, to určuje platová novela. Zatímco politikům zvýšila letos platy v základu asi o 7 procent, soudcům jen o necelé procento. Platy jim tedy meziročně víceméně stagnovaly.
Soudcovská unie upozorňuje, že je novela protiústavní, a odporuje i dalším zákonům. „Soudci dostávají platy podle novely zákona o našich platech, která je podle našeho hlubokého přesvědčení tentokrát již nejen protiústavní, ale dokonce i proti zásadám primárního evropského práva. Soudci dostávají platy nižší,“ říká prezident unie Libor Vávra.
Soudci by podle loňského nálezu Ústavního soudu měli dostávat trojnásobek průměrné mzdy, tedy skoro 140 tisíc korun měsíčně. Kvůli zmiňované normě je to ale méně. Soudcovská unie své členy před měsícem a půl vyzvala, aby podali žaloby. Současnou podobu výpočtu už kritizovaly i špičky české justice, tedy Justiční grémium, a taky Unie státních zástupců.
Putování žalob
Je možné, že žaloby skončí až u Ústavního soudu. Ten už v minulosti o nárocích soudců na platy rozhodoval a několikrát jim vyhověl. Soudci ale můžou tentokrát rozhodnout i sami.
„Po poměrně mediálně známém rozhodnutí lucemburského soudního dvora ve věcech platů tuším polských a litevských soudců tady máme další právní oporu, takzvané primární evropské právo,“ uvádí Vávra.
„Nelze vyloučit, že některý ze soudců, který bude v těch věcech rozhodovat, použije jako právní zdroj přímo to evropské právo. Pak by věc vůbec nemusel předkládat Ústavnímu soudu,“ dodává.
Platovou novelu v březnu obhajoval vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL. Tehdy uvedl, že je kompromisem. Od příštího roku se do zákona vrátí už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus.
Angyalossy: Neustálé úpravy zákona o platech ústavních činitelů snižují prestiž justice
Číst článek
„Logicky nelze někomu upřít právo podat případnou ústavní stížnost, jako to některé skupiny avizují,“ podotýká Jurečka.
Novelu před časem vetoval prezident Petr Pavel. Vadila mu například zpětná účinnost, norma totiž platy soudců a politiků určuje už od ledna. A pravidla tedy platí zpětně. To za protiústavní označilo i zmiňované Justiční grémium. Poslanci ale prezidentovo veto později přehlasovali.
Postoj státních zástupců
Státní zástupci zatím neví, zda se k soudcům připojí. Rozhodnou o tom chtějí příští pondělí na svém shromáždění. „Tam bychom k tomu rádi zaujali nějaké definitivní stanovisko. Nicméně Unie státních zástupců jednoznačně tvrdí, že je ten platový zákon, tak jak byl schválen, protiústavní ve vztahu k soudcům,“ říká prezident unie Tomáš Foldyna.
Jestli se tedy taky vydají soudní cestou, to se nejspíš dozvíme až příští týden. Plat státních zástupců se odvíjí od peněz soudců, berou 90 procent jejich platu.