Soudci mohou už půl roku využívat tabulky pro výpočet výživného, zavedené bývalou ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou. Česká advokátní komora a Justiční akademie dnes pořádají odborný seminář nazvaný Výživné v praxi aneb šest měsíců s tabulkami, na němž mají soudci bilancovat, jak přínosný tento nezávazný manuál je pro ně, advokáty i rodiče.

9:00 15. listopadu 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Z poznatků, které máme, se úplně zásadně zvýšil počet rodičů, kteří přijdou k soudu a už jsou dohodnuti na výživném. To znamená rodičů, kteří nejsou v hádce, ale naopak na základě tabulek jsou schopni si orientačně vypočítat výživné, které budou platit nebo požadovat po tom druhém rodiči,“ tvrdí exministryně Kolářová.

Výpočet výživného se v praxi nemůže tabulek držet vždy. Většina případů však vychází z podobné situace a účastníci řízení tak mohou dopředu počítat s určitými podmínkami stanovenými právě v tabulkách.

„Hlavní pozitivum tabulek je to, že přispívají k větší předvídatelnosti soudního rozhodnutí, ke snazší orientaci nejen soudců, ale i advokátů nebo rodičů,“ tvrdí soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 JUDr. Hana Nová. „Proto častěji než dřív přicházejí účastníci s reálnější dohodou, kterou při ústním jednání u soudu nějakým způsobem dořešíme.“

Doktorka Nová byla iniciátorkou a propagátorkou vytvoření tabulek. Česká justice podle ní už nějaké sjednocující postupy potřebovala.

Všechny případy tabulky modelově popsat nemohou a existuje mnoho výjimek, které musí soudci řešit individuálně. „Děje se tak vždycky, když jsou nějaké výjimečné okolnosti toho kterého případu, kdy je dítě v jiné pozici, než bývají obvykle děti jeho věku, rodiče jsou v jiné situaci a tak podobně,“ vysvětluje Nová.

„Odchylují se také v případech, kdy je více dětí nebo mají rodiče hodně vyživovacích povinností. Na takové neobvyklé situace tabulky nedopadají. Ale to nevadí, protože tabulky nejsou povinným kritériem, jsou metodickým, pomocným soudcovským materiálem,“ dodává.

Tabulky podle ní nesmějí být v žádném případě závazné, určené zákonem, protože situace při určování výživného není zdaleka závislá jen na věku dítěte nebo příjmech rodičů. Alimenty se podle nich mohou pohybovat v závislosti na věku dítěte v rozmezí od 11 do 25 procent z platu rodiče, který s ním nežije.

Kolářová rovněž přiznává, že praxe dala podněty i k možným změnám tarifů: „Hodně debat zaznamenávám kolem nejmladší kategorie dětí, to znamená od narození do dvou let, kde ta nejnižší úroveň 11 procent by měla být možná vyšší.“

Eva Rajlichová, Lucie Maňourová, Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít