‚Zcela ignoroval, že nevykupuje šrot.‘ Nejvyšší soud zamítl dovolání v případu ukradených soch z bronzu
Musel vědět, že dovezené předměty mají původ v trestné činnosti, přesto je vykoupil a obratem nechal rozřezat. K tomuto závěru došel Nejvyšší soud u ukradených soch z Karviné, které i přes jejich uměleckou hodnotu skončily jako kovový odpad ve slévárně, zjistil iROZHLAS.cz. Odmítl tak dovolání majitele sběrny Romana Matiáše, který za praní špinavých peněz dostal dva roky vězení s odkladem na pět let. Podnikatel tvrdí, že nepoznal, že jde o sochy.
‚Zcela ignoroval, že nevykupuje šrot.‘ Nejvyšší soud zamítl dovolání v případu ukradených soch z bronzu
„Byl nadán potřebnými znalostmi, dlouholetou praxí v oboru, přesto zcela ignoroval naprosto konkrétní indicie a poznatky, že nevykupuje šrotový materiál, nýbrž více či méně poškozené bronzové sochy,“ konstatoval Nejvyšší soud, který se zabýval Matiášovým dovoláním. O tom, že je neopodstatněné, rozhodl na neveřejném zasedání koncem října. Zdůvodnění nyní zveřejnil na svém webu.
Policie dopadla zloděje bronzových soch v Karviné. Díla nechal rozřezat provozovatel sběrny
Číst článek
Podnikatel se bránil tím, že nevěděl, že jde o sochy. Soudy nižších instancí mu ale s ohledem na jeho odbornost neuvěřily. Podle Matiáše se dopustily deformace důkazů. Opřel se přitom o výpovědi svědků, tedy skupinu zlodějů, kteří cenné sochy z parku v Karviné ukradli, částečně rozřezali a přivezli mu je k výkupu. Ti tvrdili, že na pohled působily jako kovový odpad.
Socha dívky s názvem Živý pramen měla přitom podle Nejvyššího soudu velmi specifický tvar, „byť byla dopravena v rozřezaném stavu“. Druhá ukradená socha pojmenovaná Bojovník vážící 460 kilogramů pak nebyla „zjevně nařezaná na vícero kusů“, jak ukázaly kamerové záznamy dokumentující její uskladnění v kovošrotu.
Nejvyšší soud proto tento argument smetl. „To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami obviněných, není dovolacím důvodem a samo o sobě nepředstavuje vadu v rozhodnutích soudů,“ uvedl. Rozpor v hodnocení důkazů neshledal. Ba naopak. „Závěr o prokázaném zavinění obviněného Romana Matiáše v podobě úmyslu nepřímého tak dovolací soud plně aprobuje,“ stojí dále v rozhodnutí.
Opakující se námitky
Majitel sběrny se navíc podle Nejvyššího soudu snažil uplatit stejné námitky, které již dříve použil a se kterými se předchozí soudy již „dostatečně a správně“ vypořádaly. I proto došel k závěru, že je Matiášovo dovolání ze zákona neopodstatněné. Podnikatel například podobně jako v odvolacím řízení zpochybňoval způsobenou škodu, která byla vyčíslena s ohledem na uměleckou hodnotu děl na více než dva miliony korun.
„Aby zamezil možnosti zjištění, že odkoupil odcizené bronzové sochy a mohl bronz dále odprodat, na jeho pokyn zaměstnanci sběrny bronzové sochy rozstříhali nebo rozřezali na malé kusy, které následně již jako kovový odpad prodal slévárně za částku 164 017 Kč,“
Okresní soud v Karviné (rozsudek z dne 10. 5. 2023)
Ani v tomto Matiáš neuspěl. Nejvyšší soud se ztotožnil s předchozími rozsudky. Konstatoval navíc, že i kdyby se kalkulaci hodnoty děl podařilo zpochybnit, nemělo by to zásadní dopad na právní kvalifikaci podnikatelova jednání. Ta totiž byla založena především na tom, že porušil svou zákonnou povinnost kontrolovat vykupovaný šrot a ponechat ho bez zásahu po dobu 48 hodin.
Platí tak předchozí rozsudky, které Matiášovi uložily dva roky vězení s odkladem na pět let. Vedle toho musel zaplatit pokutu 600 tisíc, další dva miliony pak musela uhradit jeho firma. Podnikatel podle svých slov peněžité tresty již splatil, jak uvedl nyní pro server iROZHLAS.cz. S rozhodnutím Nejvyššího soudu se zatím prý neseznámil. Jak bude v celé věci dále postupovat, tak teprve zváží.
Šestičlenná organizovaná skupina ukradla cennou sochu dívky s názvem Pramen života, která byla kulturní památkou, a sochu Bojovník z lázeňského parku v Karviné v květnu 2022. Obě umělecká díla oceněná na více než dva miliony korun byla z bronzu a dalších slitin. Zloději je částečně rozřezali a po předchozí domluvě prodali za 132 tisíc do Matiášovy sběrny. Ten je posléze prodal do slévárny jako kovový materiál za 164 tisíc korun. Policie zloděje dopadla o měsíc později, hlavně díky záznamům z venkovních kamer.