Sedmašedesátiletý Palouš byl jedním z mluvčích Charty 77, spoluzakladatelem a poslancem polistopadového Občanského fóra. Působil také jako náměstek ministra zahraničí, velvyslanec při OSN nebo ředitel Knihovny Václava Havla, která jej do rady nominovala.

Palouš ke své kandidatuře uvedl, že dosud známé varianty totalitních ideologií - fašismus, nacismus a komunismus - nejsou ani v současném světě bez šance. „Postupující globalizace možnost totalitního ohrožení ještě zvyšuje," míní Palouš.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) by měl podle něj působit nejen jako vědecká instituce, ale také jako orgán národní paměti. Důraz by měl být v budoucnosti kladen na spolupráci s podobnými institucemi v zahraničí, k čemuž by chtěl Palouš přispět.

Mezi neúspěšné adepty patřili historik a dosavadní člen Rady ÚSTR Jan Bureš, kterého navrhovala Masarykova demokratická akademie. Karel Světnička byl kandidátem sdružení Klub Porta Praha. Kandidát Akademie věd (AV ČR) Luboš Velek je ředitelem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Konfederace politických vězňů nominovala svého místopředsedu Leo Žídka.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, čtyři z nich navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident.

V současné době zasedá v Radě ÚSTR šest lidí. Více než rok je v radě neobsazeno místo po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové. Jejího nástupce má nominovat hlava státu.

Miloš Zeman loni nabídl horní komoře spisovatelku Lenku Procházkovou a později zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa, Senát je ale neschválil. Od prosince loňského roku radě předsedá vojenský historik Eduard Stehlík.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít