Fenomén Turek? K úspěchu mu pomohly čtyři faktory, vysoký zisk nikdo nečekal, popisují experti

Nikdo nečekal, že bývalý závodník Filip Turek za sebou nechá v eurovolbách tolik soupeřů. Ani průzkumy nenaznačovaly, že s koalicí Přísaha a Motoristé dosáhne dvouciferného výsledku a dvou mandátů. Za výrazným úspěchem nové tváře stojí podle expertů nejen sociální sítě, ale také silné téma záchrany spalovacího motoru, ve kterém plaval jako ryba ve vodě. Do Evropského parlamentu mu ale paradoxně pomohlo i hnutí STAN v čele s Danuší Nerudovou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Filip Turek

Filip Turek | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK
Přehrát

00:00 / 00:00

Fenomén Turek? K úspěchu mu pomohly čtyři faktory, vysoký zisk nikdo nečekal, popisují experti

„Volil jsem ho kvůli tomu, že je lidský. A když řekne, že v minulosti udělal nějaké chyby, tak se nestydí říct, že je prostě jenom člověk. Ostatní politici na sebe vždycky vytahovali jenom špínu,“ vysvětluje 25letý Martin své důvody, proč dal hlas právě Filipu Turkovi.

„Jsem na strojárně a souhlasím s tím, jak bojuje za to, aby se nezakazovaly spalovací motory. I proto, že jsem jezdil na motorkách. Mám k tomu vztah a jeho jsem znal,“ doplňuje mladý muž, který podle svých slov kroužkoval na kandidátce přímo Turka.

Bývalého automobilového závodníka volil také 32letý Václav z Prahy. „O Filipu Turkovi vím pár let. Za tu dobu jsem měl možnost sledovat konzistenci jeho názorů a pohled na svět, který bych popsal jako velice pragmatický, střízlivý, neideologický, kombinující v sobě prvky liberalismu a konzervatismu, což je mi sympatické, protože ani jeden z extrémů nemám rád,“ shrnuje důvody, proč mu dal svůj hlas.

24:07

Obvinění z neonacismu? ‚Jen špatný černý humor, za který bych si mohl dát facku,‘ říká Turek z Motoristů

Číst článek

Filip Turek jako lídr koalice Přísaha a Motoristé sobě získal 10,26 procenta, což vyneslo uskupení dva mandáty. Voliči vkládali důvěru přímo do něj, získal druhý největší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů. Kroužkovalo ho 152 196 lidí.

Dvouciferný výsledek experty překvapil. „Čekal jsem, že bude o něco nižší. Poslední dva týdny ukazovaly, že se do Evropského parlamentu dostane. Nicméně podpora se pohybovala zhruba na pětiprocentní hranici,“ nastiňuje pro server iROZHLAS.cz situaci před volbami Aleš Michal, politolog z Institutu politologických studií FSV UK.

Ani politolog Josef Mlejnek mladší tak vysoký výsledek nečekal. „Před volbami jsme mohli pozorovat, že roste a že se do Evropského parlamentu asi dostane. Ale že bude mít dvouciferný výsledek, a že dokonce bude mít kandidátní listina dva mandáty, tak to mě překvapilo,“ připouští.

Střet s Nerudovou

Server iROZHLAS.cz proto hledal, v čem tkví Turkův recept na úspěch. „První důvod je velká mobilizace na sociálních sítích. To bylo docela zásadní,“ nabízí vysvětlení Michal.

Turkova síla roste zejména na Instagramu, kde dokáže oslovit mladší generaci. Nyní tam má téměř 200 tisíc sledujících. Ještě loni v listopadu přitom neměl podle Deníku N ani 100 tisíc.

Podle Marcely Konrádové je Turek hlavně novou neokoukanou tváří. „V každých volbách je skupina voličů, kteří hledají nové alternativy, a to z různých důvodů,“ podotýká expertka na politickou komunikaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

K úspěchu v eurovolbách dopomohla Turkovi také kampaň soupeřů. STAN v čele s Danuší Nerudovou ho nasvítil jako významného politického protivníka. Důležitým momentem pak byl střet Nerudové s Turkem v televizní debatě CNN Prima News jen několik dnů před volbami.

„Vydělal na tom, že se k němu jeho soupeři chovali dost nešikovně. Byla tady snaha hnutí STAN porazit Turka. Ale podařil se jim spíše pravý opak, zviditelnili ho a přitáhli k němu pozornost lidí, kteří by o něm ani nevěděli,“ vysvětluje Mlejnek.

Byla to symbióza, říká o kampani s Turkem. Kdo je nová europoslankyně Přísahy

Číst článek

Turek podle Mlejnka navíc zvolil pro Česko silné téma – záchranu spalovacího motoru. Konrádová k tomu dodává, že díky tomu dokázal být autentický. „V kampani se zaměřil na témata, která jsou mu blízká, kterým věří a rozumí. Kampaň tím pádem byla důvěryhodná,“ hodnotí Konrádová.

Složitá témata jako Green Deal podle ní dokázal zjednodušit právě na boj o spalovací motory. Konrádová podotýká, že kampaň vedená zejména na sociálních sítích cílila na voliče, kteří se s Turkovou osobní značkou dokázali ztotožnit a přijali jeho styl a rétoriku „za vlastní“. 

Radek Pileček, analytik STEM/MARK, k tomu uvádí: „V kampani se jim zřejmě podařilo být nejsilnějším hlasem v rámci odmítání Green Dealu, který média často vytahovala jako vůbec nejdůležitější téma evropských voleb, což Turkovi výrazně hrálo do karet. V samotném závěru se pak nejspíše vykrystalizovala i jeho pozice v podobě protestního hlasu. Tím byli na počátku svého politického působení například Piráti.“

Bývalý automobilový závodník Filip Turek se svým autem Imperial Le Baron, jehož původním majitelem byl gabonský diktátor Omar Bongo (archivní foto z roku 2019) | Foto: Petr Eret/MFDNES + LN | Zdroj: Profimedia

A voliči na srozumitelné téma, které má vliv i na jejich peněženky, slyšeli. „Lidé začínají více vnímat, že Evropská unie je důležitá, protože má dopad na jejich životy. Většina volebního apelu byla: pojďme něco zastavit. Nebo také: EU to dělá špatně, chce nám zakázat auta se spalovacím motorem, dejte nám hlas. Jsou to konkrétní věci. Když jsou to abstraktnější hesla jako Evropa a budoucnost, tak to voliče ANO nebo Turka nezaujme,“ míní Mlejnek.

Také proto se nakonec rozhodli dát svůj hlas právě Filipu Turkovi. Navíc se mu povedlo zvednout ze židle i lidi, kteří běžně k eurovolbám nechodí. To svým dílkem přispělo k nejvyšší volební účasti od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004. K volebním urnám dorazilo 36,45 procenta oprávněných voličů.

Nejen mladí muži z venkova

Filip Turek je podle Mlejnka populární díky Instagramu mezi mladšími lidmi. Michal upřesňuje, že k jeho voličům paří zejména mladší muži. Turkovu popularitu mezi mladými ukázaly koncem května studentské volby, ve kterých skončila Přísaha s Motoristy sobě na druhém místě o 222 hlasů za koalicí Spolu. Před pěti lety v nich přitom uspěli Piráti.

4:09

‚Noví populisté‘ Turek a Konečná bodovali na hranicích krajů a u lidí se základním vzděláním, ukazují data

Číst článek

„Žádné průzkumy sice neukazovaly na nějak zásadní překryv potenciálních voličů Pirátů s Přísahou a Motoristy, ovšem ze svého okolí slýchám od stejných lidí, kteří v minulosti volili Piráty, že nyní hlasovali pro Turka,“ podotýká Pileček ze STEM/MARK.

Proč k Turkovi mladí lidé vzhlížejí? „Zaprvé kvůli jeho image. Je to úspěšný člověk, automobilový závodník a dobře vypadá. Je inteligentní, umí postoje dobře zformulovat. Je protisystémový, ale dokáže formulovat radikální postoje tak, že je to elegantní,“ popsal pro Hospodářské noviny v podcastu Generační konflikt Jakub Horák.

Podle Michala ale Turka volí také lidé, kteří hlasují spíše protestně. „Mezi voliči nicméně můžeme najít i lidi, kteří by některými charakteristikami odpovídali tomu, že by mohli volit Spolu nebo ODS. Stýská se jim po 90. letech. Vidí nostalgii ve Václavu Klausovi,“ nastiňuje politolog.

Sám Turek na tuto dobu podle něj v diskusích často odkazoval. A Klaus pak v neděli v noci sledoval vyhlášení výsledků přímo v pražském volebním štábu Přísahy a Motoristů sobě.

Kde bodovalI?

  • Přísaha a Motoristé výrazně bodovali na Mladoboleslavsku a na Rychnovsku ve východních Čechách, kde jsou závody Škody Auto.
  • Nadproporční zisky zaznamenali i na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje nebo na jihu Moravy kolem Pohořelic, kde žije předseda Přísahy Róbert Šlachta.

Pro Turkův úspěch ale byla klíčová mobilizace voličů z menších obcí a z venkova, konkrétně z takzvaných vnitřních periferií, kteří k eurovolbám v Česku běžně nechodí.

„Ukázalo se, že vládním stranám se nepodařilo mobilizovat své voliče ve městech. K volebnímu nárůstu došlo spíše v menších městech na okraji krajů nebo v příhraničí. Statistické modely ukázaly, že to byly hlavně obce, kde je vyšší podíl lidí se základním vzděláním,“ popsal politolog z olomoucké Univerzity Palackého Jakub Lysek své závěry.

Lidé také mohli podle politologa Víta Hlouška z Masarykovy univerzity dát Turkovi hlas proto, že se volilo do Evropského parlamentu. „Jde o druhořadé volby, tak se volič cítí méně svázán matematikou a pragmatickými úvahami a prostě experimentuje. To se jednoznačně potvrdilo v případě Přísahy a Motoristů,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Turek ale podle něj není nová hvězda české politiky. „Je to hvězda jedné volební kampaně, ve které dokázal velmi jednoduše komunikovat jednu pro řadu voličů důležitou věc. Tím, že je bývalým automobilovým závodníkem a jeho životní styl je spjatý s motorismem, tak je v tomhle věrohodný. Může působit zejména na některé mužské voliče jako macho vzor, že to je ten borec, který bude spalovací motory v Evropském parlamentu bránit do roztrhání těla. A myslím si, že na tom nějakou další politickou kariéru asi nepostaví. Uvidíme,“ shrnul Hloušek.

Ani náznak v průzkumech

Dvouciferný výsledek Přísahy a Motoristů sobě experty překvapil i kvůli tomu, že průzkumy před volbami přisuzovaly Turkovi kolem pěti procent. V posledních týdnech před volbami ale Turkova kampaň gradovala. A podařilo se mu aktivizovat voliče. Průzkumy ale s tak vysokou volební účastí nepočítaly.

„Klíčové pro odhadnutí volebního výsledku je odhad volební účasti. Sám jsem na ni byl zvědavý. Značný nárůst volební účasti byl ale velkou novinkou,“ nabízí vysvětlení politolog Josef Mlejnek mladší.

Turek byl pro voliče věrohodný macho lídr a Konečná geniálně skryla značku KSČM, hodnotí politolog

Číst článek

Sociolog Martin Buchtík, ředitel analytického ústavu STEM, mu dává za pravdu. Průzkumy podle něj koalici Přísahy a Motoristů sobě podcenily. S kolegy si prý myslel, že voliči, kteří běžně hlasovat nechodí, nepřijdou ani tentokrát. Kvůli Turkovi ale volit přišli.

„Překvapilo nás to. Měli jsme model, ve kterém jsme mu dali necelých pět procent. Nicméně věděli jsme, že potenciál tam má. Jeho základ voličů se ale rekrutoval z lidí, kteří hodně nechodí k volbám. V minulosti se je nepodařilo aktivizovat, tak jsme si mysleli, že se je nepodaří aktivizovat ani nyní,“ přibližuje Buchtík. Zároveň ale upozorňuje, že Turek získal 304 623 hlasů.

Politolog Aleš Michal zmiňuje další možný faktor: „Ještě do toho mohlo zasáhnout to, že je tady určitý segment voličů, kteří v předvolebních průzkumech nepřiznávali svou pravou volbu. Nebo se ještě rozmýšleli mezi více politickými subjekty. A rozhodli se na poslední chvíli.“

To zmiňuje i analytik Pileček: „Jde o mladší lidi, spíše s nižším dosaženým vzděláním, o muže a o ty, které politika příliš nezajímá. Zároveň jde o lidi, které nejsme schopni předvolebními průzkumy spolehlivě zasáhnout. Nemají ochotu se takových šetření účastnit, proto jejich chování zůstává ve výzkumech veřejného mínění částečně skryto a odhalí ho až volby jako takové.“

Budoucnost politiky je podle politologa Michala do jisté míry na sociálních sítích. „Politicky se tam vzdělávají nové skupiny zejména mladších voličů, kteří berou jako relevantní to, co se tam dozvědí. Vidíme, že v politice jsou populární lidé, kteří jsou aktivní na TikToku,“ přibližuje.

Zároveň ale podotýká, že cesta mezi sociálními sítěmi a volebními místnostmi není zcela rovná. „Sociální sítě pro současnou politiku hrají velkou roli, ale mnohem důležitější je, jestli je člověk pasivní konzument, nebo ho to dokáže skutečně mobilizovat,“ míní Michal.

Více sledujících na sociálních sítích neznamená vyšší volební zisk. Takhle jednoduché to není,“ souhlasí Marcela Konrádová, expertka na politickou komunikaci z FSV UK.

Kontroverze Filipa Turka

Filipa Turka v roce 2013 vyfotili v autě, jak zdvihá pravou ruku. Gesto nápadně připomíná hajlování, pozdrav nacistického diktátora Adolfa Hitlera, který systematicky vyvraždil miliony Židů, Romů a Slovanů.

Na další starší fotografii pak měl Turek na stole před sebou spolu se závodními trofejemi také svícen s hákovým křížem. Na jednom ze závodů měl Turek, který má řecké kořeny, na sobě zlatou helmu se symbolem, který používala krajně pravicová strana Zlatý úsvit, upozornil na sociální síti X Michal Berg, spolupředseda Strany zelených a čtyřka jejich kandidátky do europarlamentu.

V roce 2013 také psal Turek na facebooku o Adolfu Hitlerovi jako o „zlatém tatíčkovi“. A několikrát také zmiňoval číslo 88, které neonacisté využívají jako symbolu k pozdravu Heil Hitler.

Turek odmítl, že by choval sympatie k neonacismu. „Je to úplně normální, mám také dýku SS po otci. Nejsem člen NSDAP a nejsem pravicový radikál. Doma mám mnoho starožitností, trofeje a dary od mých kamarádů. Za to se nestydím,“ řekl Turek pro na CNN Prima News. A v rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal na otázky ohledně svých možných sympatií k neonacismu tím, že jde o černý, špatný, blbý humor, za který by si mohl dát facku.

V roce 2015 vyšla kniha Paraziti v nás, která vychvaluje šarlatánskou metodu požívání ředěného toxického bělidla, jak podrobně popsal internetový deník A2larm. Takové metody lékařská věda neuznává nebo před nimi varuje. Turek je uveden jako vydavatel. Autorkou byla jeho matka Eleni Turková. Turek se brání tím, že knihu nikdy nečetl a jen zdědil autorská práva poté, co jeho matka zemřela. Turková ale zesnula v roce 2016.

Podobným pochybným metodám se věnovala také firma Zapper Club, kterou Turek v roce 2016 založil. Také od ní se pak několikrát distancoval.

Noví europoslanci z koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek a Nikola Bartůšek slaví třetí místo v eurovolbách | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Anna Jadrná, job, ank Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme