Radiožurnál se tento týden věnuje inventuře vládních slibů. V seriálu se zaměřuje na to, jaké sliby se menšinové vládě ANO a ČSSD podařilo splnit a jaké naopak ne. Vychází při tom z programového prohlášení vlády rozděleného do šesti směrů. Třetí díl se věnuje strategickému investičnímu programu. Jak to dopadlo?

Seriál Praha 14:57 1. září 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V části programového prohlášení o investičním programu vláda například slíbila, že urychlí povolování strategických staveb, a to především díky liniovému zákonu.

Hodnotit, zda pomohl, je zatím předčasné. Zákon o liniových stavbách totiž začal platit teprve na začátku letošního roku. Výstavbu dálnic a železnic má podle vlády zrychlit hlavně proto, že stavební práce budou moct začít hned poté, co stát získá stavební povolení. Už tedy nebude potřeba čekat například na konec soudních sporů ohledně výkupu pozemků.

Tento postup nicméně budou moct využít jen státní organizace, tedy například Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic, a ne soukromé firmy.

Ministerstvo dopravy očekává, že díky liniovému zákonu příprava velkých dopravních staveb zrychlí přibližně o třetinu.

V případě dálnic se teď na zahájení stavby čeká v průměru 13 let, pokud vyjde zmíněná predikce ministerstva, v budoucnu by se díky liniovému zákonu mohlo čekání zkrátit na osm až devět let. Další zrychlení by pak mohl přinést nový stavební zákon, který ale ještě platit nezačal.

Slib 110 kilometrů dálnic

Kabinet se zavázal také k intenzivní výstavbě dálnic nebo obchvatů velkých měst. Vláda v programovém prohlášení konkrétně slíbila, že do roku 2021 otevře 110 kilometrů nových dálnic.

V této chvíli je hotových 63 kilometrů, další desítky kilometrů – třeba D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří nebo D35 mezi Opatovicemi a Časy – jsou před dokončením a do konce roku by měly být v provozu. Celkem tak přibude 105 kilometrů nových dálnic. Naopak řidiči budou dál čekat na už několikrát odložené dokončení D1 u Přerova.

Vláda slíbila 110 kilometrů nových dálnic, otevře se jich o pět méně. Opozice kritizuje časté změny priorit

Číst článek

Co se týče obchvatů, tak tam je situace horší. Ve svém prohlášení vláda vyjmenovala 12 měst, která by obchvat měla nově získat. Do voleb se ale podaří otevřít jen šest z nich. Silničáři obchvaty pořád nepostavili třeba u Břeclavi nebo u Jaroměře. A příliš se neposunula ani příprava další části Pražského okruhu, kterou kabinet sliboval.

Zmínit musíme ještě jednu vládní prioritu – a sice rekonstrukci dálnice D1, kterou vláda slíbila dokončit. Oprava nejstarší české dálnice začala už v roce 2013 a původně měla být hotová v roce 2018. Práce se ale o tři roky protáhly.

Aktuálně ministerstvo dopravy slibuje, že D1 bude zrekonstruovaná nejpozději letos na začátku října – tedy těsně před sněmovními volbami. Stále na ní ale zůstane jeden neopravený úsek, a to most Šmejkalka na 24. kilometru.

Modernizace na železnici

Vláda chtěla také urychlit přípravu vysokorychlostních železnic a rekonstruovat nádražní budovy. Ohledně modernizací nádražních budov se sliby splnit podařilo. Kabinet chtěl za celé volební období zrekonstruovat minimálně šedesát nádražních budov. Správa železnic ale letos, loni i předloni nechala opravit vždy víc než stovku nádraží.

Opravovat nádraží se daří. ‚Řada nádražních budov se bourá, místo aby se rekonstruovaly,‘ zní kritika

Číst článek

Zrekonstruovanou nádražní budovu nově mají třeba v Českém Krumlově nebo v Náchodě, naopak pořád nezačaly například opravy stanice na pražském Smíchově.

To u vysokorychlostních tratí vláda ani zdaleka tak úspěšná nebyla. Jejich stavba v nejbližší době totiž nikde nezačne. Správa železnic si zatím nechává zpracovávat různé projekty či studie proveditelnosti, případně se samosprávami a místními obyvateli řeší, kudy vůbec mají vysokorychlostní tratě vést. Aktuální předpoklady jsou takové, že první cestující by se vlakem jedoucím rychlostí přes 300 kilometrů za hodinu mohli svézt někdy před rokem 2030.

Malé a střední firmy

Kabinet chtěl konkrétně podporovat investice malým a středním firmám, případně do hospodářsky problémových regionů. To se hodnotí velmi těžko.

Ministerstvo financí dlouhodobě tvrdí, že na investice dává hodně peněz. Například letos to má být skoro 190 miliard korun. Asi dvě třetiny z této částky jdou na infrastrukturu – tedy třeba na stavby a opravy silnic nebo železnic.

Kontroloři: Místo malých firem braly dotace velké koncerny. ‚Účelové,‘ hájí se resort zemědělství

Číst článek

Co se týče investic do firem, tak těch například loni CzechInvest schválil 27. Stát mezi tyto společnosti rozdělil přes 15 miliard korun. Ve většině případů se ale jednalo o větší firmy, které se zaměřují například na elektromobilitu, umělou inteligenci nebo zdravotnictví.

Letos by ale mohlo investičních pobídek přibýt, od začátku roku totiž platí nová pravidla, díky kterým by mohly na peníze snáz dosáhnout i malé a střední společnosti. Právě se státními investicemi do soukromých firem částečně souvisí podpora hospodářsky vyloučených regionů. Část podpořených společností se totiž zavázala v těchto oblastech vytvořit nová pracovní místa.

>

Jiří Svatoš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít